Nadříše: Eukaryota Říše: rostliny (Plantae) Podříše: bezcévné rostliny (Thallobionta) Skupina : řasy (Algae)

Skupina Řasy (Algae) Předmětem studia algologie Většinou autotrofní (plastidy obsahují kromě chlorofylu a ještě chlorofyl b, c, nebo d, k tomu často další barviva) Tělo tvořeno stélkou (thallus)!

Typy stélky Monadoidní - jednobuněčná, jednojaderná, bičíkatá, se světločivnou skvrnou – stigma Kokální - jednobuněčná, většinou jednojaderná, nepohyblivá, se stěnou buněčnou Trichální – vláknitá, mnohobuněčná z jednojaderných, buněk Heterotrichální – viz trichální, ale vlákna morfologicky a funkčně rozlišená Sifonální - trubicovitá: vláknitá či vakovitá, jednobuněčná, mnohojaderná Sifonokladální - viz sifonální, ale mnohobuněčná Pletivná - mnohobuněčná, rozlišená na příchytná vlákna (rhizoidy), lodyžku (kauloid), lístky (fyloidy) = > připomíná tělo cévnatých rostlin

Rozmnožování 1) Vegetativní: dělení buněk rozpad kolonií fragmentace stélky

Rozmnožování Nepohlavní: ve výtrusnicích (sporangiích) vznikají výtrusy (spory), které mohou být: nepohyblivé (aplanospory) pohyblivé s bičíky (zoospory)

Rozmnožování Pohlavní: V pohlavních orgánech (gametangiích) vznikají pohlavní buňky (gamety), a ty splývají v zygotu. Typy poh. rozmnožování: Izogamie: gamety (izogamety) jsou vzhledem i velikostí stejné, liší se jen funkčně Anizogamie: samčí gameta je menší, než samičí (anizogamety) Oogamie: samičí gameta je velká, nepohyblivá (oosféra), samčí gameta je mnohem menší a pohyblivá, s bičíky (spermatozoid)

Rozmnožování Jen u některých skupin dochází k rodozměně, tzn. ke střídání pohlavní (gemetofyt, n) a nepohlavní (sporofyt, 2n) generace. Pokud u řas k rodozměně dochází, pak gametofyt převažuje nad sporofytem.

Systém řas 4 oddělení: červené řasy (Rhodophyta) hnědé řasy (Chromophyta) krásnoočka (Euglenophyta) zelené řasy (Chlorophyta) Toto dělení je založeno především na kombinaci fotosyntetických barviv, zásobních látkách a typech stélky

1. odd. červené řasy (Rhodophyta) fotosyntetická barviva: chlorofyl a, chlorofyl d, karotenoidy, fykobiliny: fykoerythrin (červený), fykocianin (modrý) zásobní látky: florideový škrob typy stélky: hlavně trichální a pletivná obývají především teplá moře přítomnost fykoerythrinu jim umožňuje žít až v hloubkách 200 m

1. odd. červené řasy (Rhodophyta) Potěrka žabí símě (Batrachospermum moniliforme) – čisté horské potoky, i u nás, přeslenitě větvená pletivná stélka (podobná žabím vajíčkům => název)

1. odd. červené řasy (Rhodophyta) Compsogon – tropický rod, u nás často v akváriiích Korálovka Coralina – velmi častý tropický mořský rod, tvorba korál. útesů (inkrustovaná bun. stěna)

1. odd. červené řasy (Rhodophyta) Význam: agar (želé, živné půdy), např. rosolenka (Gelidium) karagen (zmrzliny, cukroví), např. puchratka kadeřavá (Chondrus crispus) potravina (Japonsko), např. porfyra (Porphyra) zjištěno potlačení replikace viru HIV některými látkami z ruduch

2. odd. hnědé řasy (Chromophyta) fotosyntetická barviva: chlorofyl a, chlorofyl c, β – karoten, xantofyly – hl. fukoxantin (hnědý) zásobní látky: laminarin, chrysolaminarin typy stélky: hlavně kokální, trichální, pletivná několik tříd, nejvýznamnější jsou rozsivky a chaluhy

2. odd. hnědé řasy (Chromophyta) Třída rozsivky (Diatomeae) stélka kokální samostatní jedinci nebo kolonie dvojdílná křemitá schránka, tvořená víčkem = epithéka a spodní částí = hypothéka. Epithéka překrývá hypothéku (jako u Petriho misky)

2. odd. hnědé řasy (Chromophyta) Třída rozsivky (Diatomeae) Rozmnožování: nepohlavní: mitóza -> rozdělení protoplastu a schránky -> dotvoření vždy menší misky, tzn. jedna z dceřinných rozsivek vždy menší 2) pohlavní: vznik gamet meiozou vegetat. buněk, vede k obnovení původní velikosti buněk

2. odd. hnědé řasy (Chromophyta) Třída rozsivky (Diatomeae) Cymbella Člunovka (Navicula) – hojná ve všech vodách

2. odd. hnědé řasy (Chromophyta) Třída rozsivky (Diatomeae) Rozsivka (Diatoma) – řetízkové kolonie

2. odd. hnědé řasy (Chromophyta) Třída rozsivky (Diatomeae) Význam: křemelina (diatomit) – porezní hornina ze schránek druhohor. a třetihor. rozsivek (filtrování, izolace, výroba skla) indikátory jakosti vody a stupně jejího znečištění (značná produkce biomasy ve sladkých i slaných vodách)

2. odd. hnědé řasy (Chromophyta) Třída chaluhy (Phaeophycae) vývojově nejpokročilejší skupina hnědých řas stélka trichální až pletivná některé mají schopnost hromadit jod

2. odd. hnědé řasy (Chromophyta) Třída chaluhy (Phaeophycae) Hroznovice (Sargassum) – moře karibské oblasti, pelagická Chaluha (Fucus) – pobřežní zóna chladnějších moří

2. odd. hnědé řasy (Chromophyta) Třída chaluhy (Phaeophycae) Bobulák (Macrocystis) – chladná moře, stélky až 100 metrů

2. odd. hnědé řasy (Chromophyta) Třída chaluhy (Xanthophyceae) Význam: hnojivo palivo zdroj jodu potrava (pro lidi, ale i dobytek) potravinářství a farmacie (alginové kyseliny z buněč. stěn)

3. odd. krásnoočka (Euglenophyta) fotosyntetická barviva: chlorofyl a, chlorofyl b, β – karoten, xantofyly zásobní látky: paramylon typy stélky: monadoidní na povrchu buňky pelikula, při bázi bičíku světločivná skvrna (stigma) a pulzující vakuola obrázek: stigma – a, vedle pulzující vakuola, chloroplast – b, paramylon – c, jádro - d žijí hlavně ve sladkých vodách, často silně znečištěných organickými látkami (návesní rybníky, kaluže, kanály)

3. odd. krásnoočka (Euglenophyta) Krásnoočko - u nás se často vyskytuje krásnoočko zelené nebo krásnoočko štíhlé

4. odd. zelené řasy (Chlorophyta) fotosyntetická barviva: chlorofyl a, chlorofyl b, β – karoten, xantofyly zásobní látky: škrob typy stélky: všechny převážně sladkovodní několik tříd, nejvýznamnější zelenivky, spájivky a parožnatky

4. odd. zelené řasy (Chlorophyta) Evoluční význam: podle současných představ daly vzniknout vyšším rostlinám. Znaky společné s vyššími rostlinami: stejná kombinade fotosyntetických barviv stejná zásobní látka – škrob zpravidla celulozní stěna buněčná

4. odd. zelené řasy (Chlorophyta) Třída zelenivky (Chlorophyceae) Zelenivky s monadoidní stélkou pláštěnka – žije jednotlivě v mělkých vodách váleč koulivý – tvoří kolonie, v nichž jsou všechny buňky stejné generace (cenobia)

4. odd. zelené řasy (Chlorophyta) Třída zelenivky (Chlorophyceae) Zelenivky s kokální stélkou zrněnka obecná – tvoří zelené povlaky na kůře stromů

4. odd. zelené řasy (Chlorophyta) Třída zelenivky (Chlorophyceae) Zelenivky s kokální stélkou zelenivka – často symbiotická (např. s nezmarem zeleným nebo houbama => lišejníky)

4. odd. zelené řasy (Chlorophyta) Třída zelenivky (Chlorophyceae) Zelenivky s mnohob. stélkou Žabí vlas – stélka sifonokladální, u nás se vyskytuje často v mírně tekoucích až stojatých vodách Porost locikový („mořský salát“) – listovitá stélka, žije v mořích, někde se využívá jako potrava

4. odd. zelené řasy (Chlorophyta) Třída zelenivky (Chlorophyceae) Význam: zdroj hodnotných látek (bílkoviny, vitaminy B, C, K) tvoří zákaly pomalu tekoucích a stojatých vod (se sinicema jsou hlavními producenty organické hmoty ve vodních nádržích v letním období)

4. odd. zelené řasy (Chlorophyta) Třída spájivky (Conjugatophyceae) jedno i vícebuněčné, vláknité, nevětvené charakteristické pohl. Rozmnožování = spájení (konjugace): mezi 2 gametama různých vláken se vytvoří kanálek, protoplast jedné z gamet se přemístí kanálkem –> splynutí buněk i jader -> zygota rozmnožují se ale i nepohlavně

4. odd. zelené řasy (Chlorophyta) Třída spájivky (Conjugatophyceae) Šroubatka – mnohobuněčná, v buňkách má šroubovitě stočené chloroplasty Krásivky – jednobuněčné, buńka rozdělena zářezy na dvě poloviny spojené můstkem

4. odd. zelené řasy (Chlorophyta) Třída parožnatky (charophyceae) považovány za nejvýše organizovanou skupinu zelených řas stélka je pletivná, přeslenitě větvená, připomíná vzhledem i velikostí (až 90cm) přesličku

4. odd. zelené řasy (Chlorophyta) Třída parožnatky (charophyceae) parožnatka – mírně tekoucí a stojaté vody

Zdroje: L. Kincl, M. Kincl, J. Jakrlová: Biologie rostlin pro 1. roč. gymnázií, Fortuna, 1997 J. Jelínek, V. Zicháček: Biologie pro gymnázia, Olomouc, 2005 www.sinicearasy.cz www.chlorella.cz www.thallobionta.szm.sk www.liis.cz