Vnitřní vývoj státu STÁTNÍ SPRÁVA 10. století: stát = rodové panství vládnoucího rodu („pražské knížectví“ Přemyslovců) kníže vládne „ze sedla“ – objíždí zemi, vybírá dávky, soudí, uděluje práva od 11. století – státní správa s „úředníky“ hradská soustava – hradiště majetkem knížete, nikdo jiný je nemohl vlastnit budována již za Boleslava I. -nová správní centra (často blízko starých „kmenových“ hradišť)provincií -nejméně 12 provincií (Žatec, Bílina, Litoměřice, Děčín…) -v čele kastelán (župan) – shromažďuje dávky, vojenské oddíly, představitel knížecí moci -rotace úřadů u velmožů (aby nezískali k nějaké oblasti stálé vazby) osobní družiny Přemyslovců – příčina častých pokusů o uzurpaci vlády

Vnitřní vývoj státu PANOVNÍK neomezený vládce, vlastník celé země okolo sebe skupina věrných bojovníků = družina (živí ji, dává úřady) od 11.st. svatováclavský kult – sv. Václav patronem země, kníže jeho zástupcem: „Mír knížete XY v rukou sv. Václava“ lenní závislost na Říši (od Vladivoje 1002)- ve 12.st. nástroj zásahů Barbarossy do vnitřních poměrů, čestný úřad arcičíšníka (1184) 12.st. říšským knížectvím moravské markrabství (Konrád Ota 1182) a pražské biskupství (Jindřich Břetislav 1187) – oslabení moci panovníka údělná knížectví: zaopatření mladších sourozenců (Morava) Statuta Konráda Oty (1189) – nejstarší psaný zákoník, kodifikace zvykového práva, potvrzena dědičná držba půdy šlechtou

Vnitřní vývoj státu Český stát v 10.st. Český stát v 11. a 12.st.

Vnitřní vývoj státu KŘESŤANSTVÍ důležitá role při sjednocování kamenné kostely na hradištích od 973 biskupství (arcidiecéze v Mohuči), 1063 obnoveno biskup. na Moravě investitura u řím. císaře resp. krále 10.st. a 11.st. kláštery benediktinů – Jiřský na Hradě (973), Břevnov (993, Sázava (1034), Teplice (2.pol.12.st.) od 12.další řády – kolonizace, nové hosp. technologie -cisterciáci – Sedlec (1142), Plasy (1146), Osek (1197) -premonstráti – Strahov (1140), Doksany (1144), Teplá (1193)

Vnitřní vývoj státu ŠLECHTA knížecí družina: přední bojovníci a rádci = velmoži, za služby beneficia nejstarší rody velmožů v 10.st.: Slavníkovci, Vršovci 11.st. – postupný rozklad hradské soust., velmoži získávají teritoriální vazby vzniká šlechta: rody urozených, dlouho ve službách knížat, jejich pozice a léna dědičné: Hrabišici (SZČ), Hroznatovci (ZČ), Ronovci (SČ), Vítkovci (JČ) čestné úřady u dvora (komoří, lovčí, maršálek, číšník…) dědičnost lén potvrzena Statuty Konráda Oty (za lenní slib věrnosti)

Vnitřní vývoj státu VNITŘNÍ KOLONIZACE ve 12.st. – dosídlování pustých oblastí z domácích zdrojů organizuje šlechta nebo kláštery návesní typy vesnic, Týn, Újezd, Žďár, nebo název končí –yně, -enice venkovské obyvatelstvo sedláci (dědici) – svobodní, mají půdu, platí daně, slouží ve vojsku hosté - pronájem půdy, daně, služba nevolníci – nesvobodné obyvatelstvo, menšina města – řemeslná a obchodní centra kupci z Orientu (Ibrahím ibn Jakúb), Středomoří v okolí specializované osady

Vnitřní vývoj státu DANĚ vybírali kasteláni pro knížete v naturáliích (ve stanovený den, většinou 2x ročně přinesli určenou část úrody nebo zemědělských či řemeslných výrobků) kasteláni vytvářeli služebný systém: služebníci usazováni ve vsích, které odváděli daně ve formě specializovaných výrobků nebo služeb (Hrnčíře, Koloděje, Štítary, Žernoseky, Psáry, Zlatníky, Sokolníky, Kováry) dalším zdrojem příjmů válka: úroda, dobytek a ostatní kořist, zajatci (do otroctví nebo usazeni ve vnitrozemí – Moravany, Děčany, Úherce, Litice) kontrola obchodních cest a vybírání cel těžba rud a ražba mincí – denárů