Kardiovaskulární systém III. Pohlavní orgány Přednáška z anatomie 2.3.2005 Kardiovaskulární systém III. Pohlavní orgány

Vasa capillaria – vlásečnice, kapiláry Šířka kapilár je měnlivá, odpovídá rozměru červených krvinek Průsvit kapilár se mění – adrenalin zužuje, histamin, CO2, kys.mléčná rozšiřují Kapiláry mají různou úpravu – sítě (svaly), kličky (střeva), klubíčka (ledviny) Tenkými stěnami probíhá veškerá látková výměna. Endothelové buňky jsou adaptované – tenká stěna, která je někdy fenestrovaná. Propustnost kapilár ovlivňuje i rychlost toku krve. Kapiláry pokračují jako tzv. postkapiláry (čili prevenuly), ty posléze pokračují do žil.

Vasa capillaria – vlásečnice, kapiláry Arterie – prekapilára – kapilára – prevenula – venula Arteriovenózní můstky – spojení prekapiláry s prevenulou Preferované spojení z AV můstku jdou tenké kapiláry, jak dovnitř můstku, tak vně – k sousedícím můstkům

Venae - žíly Žíly velkého krevního oběhu sbírají krev z orgánů a tkání těla, postupně se spojují až ve v.cava superior a v.cava inferior, které vystupují do pravé předsíně

Vena cava superior Vzniká soutokem v. brachiocephalica dextra a v. brachiocephalica sinistra za pravým okrajem sterna ve výši 2. žebra. Přijímá krev z v. azygos, vv. Pericardiacae, vv. Mediastinales anteriores, v. thoracica interna dextra

Vena brachiocephalica dextra et sinitra Vzniká soutokem v. jugularis interna a v. subclavia Přítoky: v. thyroidea inferior, v. laryngea inferior, žíly z mediastina – vv. Bronchiales, vv. Tracheales, vv. Oesophageae, vv. Mediastinales, vv. Cardiacae, v.vertebralis, v.thoracica interna

V.jugularis interna Začíná na basis cranii externa, soutokem následujících žil: Vv.cerebri,Vv.menineae, sinus durae matris – tvořený širokými žilními splavy v tvrdé pleně mozkové, Vv.diploicae, Vv. Labyrinthi, Vv. Emissariae, V. retromandibularis, Vv. Opthalmicae, Vv. Pharyngeae, V.facialis, V. lingualis, V. thoracica superior, V. thyroidea media, V. jugularis externa

Vena subclavia – žíly horní končetiny Pokračuje z vena axillaris Venae superficiales membri superioris – vena basilica, vena cephalica Venae profundae mebri superioris – vv.radiales, vv. ulnares => vv.brachiales, jde do vena axillaris

V.azygos et v.hemiazygos Sbírají krev ze stěny bederní krajiny, z 8-10 kaudálního mezižebří, z orgánů zadního mediastina, z nutritivního oběhu plic a ze žilních pletení páteřních

Žíly páteřní Plexus venosi vertebrales – pleteně žilní tvořené po celé páteři Plexus venosi vertebrales interni – leží mezi periostem a tvrdou plenou míšní Plexus venosi vertebrales externi Žíly páteře tečou do v.azygos, v. hemiazygos

Vena cava inferior Přijímá krev z oblastí zásobovaných větvemi břišní aorty, tj. z obou DKK, z pánve, z orgánů břišních, ze stěn bederní krajiny. Krev z párových orgánů břišní dutiny přichází přímo, z nepárových orgánů přichází přes vena portae a oběhu jater Parietální přítoky: Vv.iliacae communes, Vv.lumbales, vv.phrenicae inferiores, v.sacralis mediana Viscerální přítoky: v. testicularis/v.ovarica, v. renalis, v.suprarenalis dextra, vv. hepaticae

Kavokavální anastomosy Jsou žilní spojení mezi dolní a horní dutou žilou V.azygos, v. hemiazygos

Vena iliaca communis Vzniká soutokem v.iliaca interna et externa V.iliaca externa + Vv. Membri inferioris: pokračování v. femoralis, skrz lacuna vasorum Vv. Superficiales membri inferioris v.sdaphena magna (tibiální strana), v. saphena parva (fibulární strana) Vv.profundae membri inferioris: žíly planty se spojují a posléze vytvoří v.poplitea => v. femoralis

Spojky povrchovýh a hlubokých žil DK Jsou to cévy, které procházejí kolmo na fascie a spojují v.saphena parva a magna s hlubokým žilním řečištěm. 80% krve odtéká hlubokými žilami 20% odtéká povrchovými žilami. Mají-li žíly chlopně , pak krev teče z povrchu do hloubky

Poznámka číslo 1. Při nedostatečnosti chlopní, krev městná v žilním podkožním systému a vznikají Varixy

Vena portae Kmen je dlouhý asi 6-8 cm a 2 cm široký Začíná soutokem v.mesenterica superior, v. lienalis, v. mesenterica inferior

Portokavální anastomosy Jsou to spojky z řečiště v. portae a v. cava inferior Za normálních okolností jsou tenké a malé Nabývají rozměrů za patologických stavů – při ztíženém průtoku krve játry nebo kmenem v.portae – patologický stav Caput medusae

Systema lymphaticum – systém mízní Mízní systém zahrnuje Mízní cévy – vasa lymphatica – přijímají z tkáňového moku tekutinu Mízu – lymfu Mízní uzliny – nodi lymphatici Roztroušené mízní uzlíky – lymfatická tkáň, tonsily, slezinu, thymus

Vasa lymphatica Mízní uzliny začínají ve všech mezibuněčných štěrbinách vaziva – vasa lymphocapillaria - stavba umožňuje rychlý přechod tekutiny do kapiláry, vstřebávání tuků, dále látek o velké molekule => funkce je vracení tekutiny do krevního oběhu, jenž přešla z krevních kapilár. Collectores lymphatici sběrné mízní cévy – vasa lymphatica odvod lymfy do mízních uzlin. Tyto kolektory mají chlopně, vasa afferentia, vas efferens

Lympha Tkáňový mok přestupuje stěnou mízní kapiláry do jejího nitra. Tkáňový mok vzniká – tekutina z krevních kapilár - tekutina produkovaná spolu s metabolity buňkami tkáně. Pohyb mízy je závislý na rychlosti průtoku a na tlaku krve, na smrštění stěn mízních kapilár a na pohybech svalstva

Nodi lymphatici – mízní uzliny Jsou vejčitého nebo ledvinovitého tvaru o 1 do 30 mm velké. Uložené v tukovém vazivu Hilum nodi lymphatici místo vstupu tepny Funkce: filtrační – vychytávání antigenů imunobiologické funkce – podílý se na humorální imunitě

Lymfatická tkáň Lymfatické uzlíky – folliculi lymphatici – roztroušené ve slizničním vazivu řady orgánů Tonsily – jde o lymfatickou tkáň ve velkém nahromadění ve sliznici – představují imunologickou bariéru, kontrolující polykanou potravu (tonsillae palatinae, lingualis), vdechovaný vzduch (tonsilla pharyngea. Slezina – plní funkci v krevním oběhu tak v lymfatickém systému

Slezina Leží v levé klenbě brániční, šířka je od 9. do 11. žebra Funkce: Tvorba lymfocytů Obranné funkce – vychytává antigeny z krve makrofágy Destrukce erythrocytů – bilirubin – tvorba žlučového barviva - feritin – obsahuje železo, tvorba nových krvinek Zásoba krve

Thymus Je primární lymfatický orgán, uložený v mediastinu za sternem Lobus dexter et sinister Před narozením je hmotnost okolo 16g, ve stáří 12g. Funkce thymu je diferenciace lymfocitů v imunokompetentní T-lymfocyty

Hlavní mízní kmeny Sbírá mízu z rozsáhlých oblastí těla a převádí ji do krevního oběhu Ductus thoracicus- má vzhled tenkostěnné žíly, prochází kraiálně skrz hiatus aorticus Ductus lymphaticus dexter

Mízní cévy a uzliny dolní končetiny Probíhají povrchově a hluboko na dolní končetině a sbírají se z mízních sítí podél žilních sítí.

Systema genitale – systém pohlavní Základem pohlavních orgánů je párová pohlavní žláza testis, varle, ovarium, vaječník Pohlavní žláza produkuje pohlavní buňky spermie a vajíčka Pohlavní cesty odvádějí pohlavní buňky

Organa genitalia masculina – mužské pohlavní orgány Varle – testis + nadvarle – epididymis zralé spermie přicházejí do kyselého prostředí(zastaví se pohyblivost bičíků) Chámovod – ductus deferens – pokračuje z nadvarlete jako trubice silná asi 3mm a spojuje nadvarle s močovou trubicí Funiculus spermaticus – provazec semenný s cévami a s obaly varlete

Funiculus spermaticus Jedná se o svazek útvarů, který doprovází ductus deferens A.ductus deferens, a. testicularis, mízní cévy

Glandulae vesiculosae – měchýřkové žlázy Přídatné žlázy mužského pohlavního aparátu, vesiculae seminales Vytvářejí sekret odcházející při ejakulaci a tvoří 50 -80 % objemu ejakulátu, je mírně alkalický, obsahuje fruktózu => upravuje kyselé prostředí z nadvarlete. Tvorka tohoto sekretu probíhá pod vlivem testosteronu

Prostata – žláza předstojná Je uložená na začátku močové trubice, těsně pod močovým měchýřem. Jedná se o tuboalveolární žlázu, která dodává 15 – 30% objemu tekutiny ejakulátu

Urethra masculina – mužská trubice močová Je dlouhá 20 – 22 cm a začíná v močovém měchýři ostium urethrae internum Pars intramuralis Pars prostatica Pars intermedia, nejužší místo trubice- prochází skrz m.transversus perinei profundus (diaphragma urogenitalia) Pars spongiosa – končí ostium urethrae externum

Organa genitalia feminina – ženské pohlavní orgány Organa genitalia feminina interna – ovaria, tubae uterinae, uterus, vagina Organa genitalia feminina externa – labia majora et labia minora pudendi, vestibulum vaginae, mons pubis, glandulae vestibulares major

Uterus - Děloha Děloha je dlouhá asi 7 – 9 cm, hmotnost 50g (nullipar) Corpus, fundus, isthmus cervix uteri Stavba dělohy: Endometrium - sliznice Myometrium - svalovina Perimetrium - serozní vrstava

Poloha a fixace dělohy Poloha dělohy je anteflexe a anteverze Popsaná poloha je udržována dvěma mechanismy: Podpůrný aparát dělohy: svaly dna pánevního (m.pubovaginalis) Závěsný aparát dělohy: jedná se o pruhy vaziva připojené k děloze – parametrium, které je zahuštěno v charakteristické vazy – ligamentum cardinale uteri, ligg. Sacrouterina, ligg. Vesicouterina, ligg. Pubovesicalia, lig.teres uteri

Vagina - pochva Je pohlavní cesta a kopulační orgán, jedná se o trubici vystlanou sliznicí, která kraniálním koncem obemyká hrdlo děložní, kaudálním koncem je otevřená navenek jako ostium vaginae