Morfologie cévnatých rostlin

Morfologie různé vymezení a chápání popisná (Linné) srovnávací (komparativní, Goethe) - stanovila základní orgány rostlin jistý úpadek již na konci 19. st. (ale česká škola) experimentální morfologie genetická morfologie evoluční rozměr “Deep Morphology”, “Eco-Evo-Devo” approach data pro tradiční i moderní a aplikované obory i když zastíněna, znovu získává význam – renesance

Literatura Základní literatura: www: Dostál J. et Futák J. (1966): Morfologická terminológia. – In Futák J. [ed.], Flóra Slovenska 1., Bratislava. Slavíková Z. (1984): Morfologie rostlin (skriptum PřF UK). – Praha. Gifford E. M., Ernest M. et Foster A. S. (1989): Morphology and evolution of vascular plants, 3 ed. – New York. Hickey M. et King C. (2000): The Cambridge Illustrated Glossary of Botanical Terms. – Cambridge University Presss,Cambridge. Stuessy T. F., Mayer V. et Hörandl E. [eds.] (2003): Deep Morphology [Towards a Renaissance of Morphology in Plant Systematics]. – Regnum Vegetabile, Vol. 141, Vienna. … a další www: http://botanika.bf.jcu.cz/materialy-morfologie.php http://www.biologie.uni-hamburg.de/b-online/delta/angio/ http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/

Otázky Jak vypadá? – popis, terminologie, nástroj dorozumění Proč tak vypadá? jak, kde a kdy vzniká? z čeho vzniká? k čemu je to dobré? Jaká je genetická podstata?

struktura studium diverzity technika vývojová genetika výzkum ontogeneze srovnávání struktur vývoj struktury (doba existence jedince) analýza funkce struktura tvar (organizace) funkce (konstrukce) vývoj struktury (doba existence Země) srovnávání znaků analýza interakcí výzkum fylogeneze výzkum diverzifikace systematika ekologie

(zdroje informací pro morfologické interpretace) Metody (zdroje informací pro morfologické interpretace) studium dospělých forem a struktur srovnání současných i vyhynulých typů studium ontogeneze, histogeneze, embryogeneze, fyziologie a morfogeneze, genetické podstaty Základní pojmy homologie analogie, homoplazie, konvergence, paralelismus

Vstup rostlin na souš Pravděpodobný výchozí stav: Potřebné změny: nízký vzrůst jednoduchý, primitivní vodivý systém bez kořenů a bez listů jednoduché reprodukční orgány na koncích vzdušných větví Potřebné změny: vývoj kotvícího a absorpčního aparátu vývoj systému na vedení vody a asimilátů prevence vysoušení a zajištění výměny plynů vývoj specializovaného fotosyntetizujícího pletiva obrana spor proti vysušení (sporopolenin)

Stavba rostlinného těla Bezcévné rostliny - nediferencovaná stélka (thallus) Cévnaté rostliny - členěné tělo (cormus) Základní orgány - zákonité uspořádání kořen (endogenní větvení, pouze kořenové vlášení) stonek (exogenně, řada přívěsků) list Různé názory na vznik orgánů: Telomová teorie (Zimmermann 1930) modulační teorie Megafyly Mikrofyly (redukce, enační teorie)

Základní charakteristika orgánů normální × adventivní terminální × laterální atd. Konce polárních orgánů apikální × bazální distální × proximální Dorziventrální orgány s rozlišenou hřbetní a břišní stranou: svrchní strana (adaxiální) = strana přivrácená ke stonku spodní strana (abaxiální) = strana odvrácená od stonku

Souměrnost orgánů

Orgány nesouměrné, asymetrické souměrné, zygomorfní, symetrické (mediána, transversála) dvoustranně souměrné, bisymetrické paprsčitě souměrné, aktinomorfní, radiální, pravidelné izodiametrické metamerie (homonomní, heteronomní) komplexní symetrie

Odění (Indumentum)

Odění (indumentum) = soubor trichomů a emergencí na povrchu rostliny papila, trichom, emergence

Odění (indumentum) Dělení trichomů: podle počtu buněk tvaru a konzistence funkce

Povrch orgánů = vzhled orgánů daný jejich oděním, konzistencí a vylučováním nejrůznějších látek na povrch lysý × chlupatý olysalý, sametový, hedvábný, pýřitý, štětinatý, brvitý, vlnatý svraskalý matný lesklý ojíněný

Prýt (frons; shoot; Sproß) stonek + listy

Stonek, osa (caulis; stem; Sproßachse, Achse)

Stonek akropetální růst, exogenní větvení členěn na nody a internodia (články a uzliny) nese listy a reprodukční orgány velikost délka (150/300 m) Sequoiadendron giganteum 80-100 m, jednotlivé exempláře více než 100 m – největší přesně změřený strom 115 m (nepotvrzeno 142 m); Eucalyptus amygdalina 150 – 155 m Pinus sylvestris 50 m, P. lambertiana 70 m; Picea, Abies 60 m; Quercus robur 40 m Calamus rotang 200-300 m šířka (>10 m) Adansonia digitata 10 m, Sequoiadendron giganteum 11 m potlačení Rafflesia, Wolffia tvar

Délka internodií brachyblasty, makroblasty (auxiblasty) listové růžice, zdánlivé přesleny květenství stvol

Typy stonku lodyha stvol stéblo kmen Podle postavení přímý vystoupavý plazivý poléhavý ovíjivý (převážně levotočivé – counter-clockwise, vzácně pravotočivé) popínavý atd.

Větvení stonku Dichotomické (vidličnaté) větvení - hemiblastické bez návaznosti na listy homobrachiátní heterobrachiátní (pseudomonopodium) Axilární – holoblastické boční větve ve vztahu k listu (obvykle v jeho paždí) monopodium sympodium monocházium dicházium (pleiocházium) pseudodichotomie

Pupen (gemma; bud; Knospe)

Pupen bez ochrany – nahé, polonahé ochrana v řapíku obalné šupiny (tegmenta) přeměněné listy nebo palisty (další vylepšení pryskyřicí nebo chlupy)

Pupen Uspořádání přídatných pupenů kolaterální (Liliopsida, Allium) seriální (Rosopsida) sestupné (první, nejstarší, je nejvýše – Rubus, Nicotiana) vzestupné (první je nejníže – Lonicera, Fuchsia)

Porušení axilárního větvení (zdánlivé) Metatopie concaulescence recaulescence Cauliflorie Flageliflorie

Přeměny stonku

Přeměny stonku Kolce Fylokladia a kladodia Úponky (sympodiální růst, monopodiální růst) Výběžky Oddenek Hlízy (oddenkové, hypokotylové, bazální, nadzemní osní hlízy; bulva) Cibule - stonkový původ má tzv. podpučí Pacibulky z pupenů (bazální, úžlabní, v květenství – nepravá viviparie) Stonkové sukulenty

Fylotaxe

Fylotaxe Listy v jednom nodu Vysvětlení dva a více jeden vstřícné přeslenité zákon alternace  křižmostojné listy shodné úhly mezi zárodky listů jeden střídavé distichie spirostichie disperzní uspořádání Vysvětlení maximální využití místa – hexagonální nahloučení listových zárodků (ortosticha, divergence (2/5, 3/8) - parasticha)

Fylotaxe

Další literatura Adler W., Oswald K., Fischer R. (1994): Exkursionsflora von Österreich (morfologický přehled). – Stuttgart und Wien. Bell A. D. (1993): Plant form: an illustrated guide to flowering plant morphology. – Oxford Bold, Harold C. (1973): Morphology of plants. New York Černohorský Z. (1967): Základy rostlinné morfologie. např. ed. – Praha Dostál L. (1952): Morfologie a základy fylogenese rostlin (skripta). – Praha Kavina K. (1950): Morfologie rostlin. – Praha Leins P. (2000): Blüte und Frucht. – E. Schweizerbart´sche Verlagsbuchhandlung (Nägele u. Obermiller), Stuttgart Slavíková (1988):Terminologický slovník in Hejný S. et Slavík B.: Květena ČR 1. – Praha. Strasburger E. (ed.) et al. (1998): Lehrbuch der Botanik für Hochschulen. např. ed 34. – Jena. Tootill E. (ed.) (1984): Dictionary of Botany. – London. Troll W. (1935): Vergleichende Morphologie der höheren Pflanzen, Erster Bd. Lieferung 1. Gebrüder Borntraeger, Berlin. Troll W. (1937): Vergleichende Morphologie der höheren Pflanzen, Bd. I. Erster Teil, Lieferung 3. Gebrüder Borntraeger, Berlin. Troll W. (1938): Vergleichende Morphologie der höheren Pflanzen, Bd. I. Zweiter Teil, Lieferung 1. Gebrüder Borntraeger, Berlin. Troll W. (1939a): Vergleichende Morphologie der höheren Pflanzen, Bd. I. Zweiter Teil, Lieferung 2. Gebrüder Borntraeger, Berlin. Troll W. (1939b): Vergleichende Morphologie der höheren Pflanzen, Bd. I. Zweiter Teil, Lieferung 4. Gebrüder Borntraeger, Berlin. Troll W. (1943): Vergleichende Morphologie der höheren Pflanzen, Erster Band, Dritter Teil, Gebrüder Borntraeger, Berlin. Troll W. (1964): Die Infloreszenzen, Bd. 1. Gustav Fischer, Stuttgart. Troll W. (1969): Die Infloreszenzen, Bd. 2. Gustav Fischer, Stuttgart. Velenovský J. (1905,1907,1910,1913): Srovnávací morfologie I,II,III,IV. – Praha. Wagenitz G. (1996): Wörterbuch der Botanik. – Jena. Weberling F. (1992): Morphology of flowers and inflorescences. – Cambridge.