Jan Lucemburský král cizinec
Přečti si charakteristiku Jana Lucemburského z dobové kroniky Přečti si charakteristiku Jana Lucemburského z dobové kroniky. Jaký na Tebe dělá dojem? “V paměti krále Čechů měj, jenž do Francie, Němec jel, do Lombardie, Savojska, do země dánské, Uherska, do Polska , Krakovska a Ruska, do Litvy Mazovska a Pruska dobývati čest rytířskou. Ten léna štědrou rukou svou i zlato, šperky rozdával a nic než čest si nenechal. Věru jí víc měl než kdo jiný.“
„Bez Boha a českého krále žádný svou při nevyhraje” Jiné citáty vztahující se k osobě krále Jana – prvního panovníka z dynastie Lucemburků na českém trůně „Nebylo muže, toť jistá věc, který by byl dokonalejší ctnostmi, slovy i skutky.“ „Bez Boha a českého krále žádný svou při nevyhraje” Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal. O čem svědčí tato slova?
Zachovala se však i jiná svědectví: Jen válčit je zvyklý A po bojích touží. Strnulým takřka se stává, když od válek nastane poklid. Zřídka se najde zem, jež skrze něj byla by bez války. Zřejmě to říká jak Německo, Francie, Flandry. Kdyby se věřte případ stal, Že by měl ráno sto tisíc, Večer už nebude mít nic, Nebot vše rozdá armádě A bez krejcaru odejde. Když bohatství jej uvítalo V městě, tu pokaždé se stalo, že utrácel a rozdával, až neměl, co by komu dal.
Jan Lucemburský 10.8.1296 -26.8.1346 otec – Jindřich VII. (1278–24.8.1313), lucemburský hrabě, římskoněmecký král a císař matka – Markéta Brabantská (1276– 11.12.1311) Jindřich VII.
Jan Lucemburský děti s 1. manželkou Eliškou Přemyslovnou (1292–28.9.1330) – celkem 7 Markéta (8.7.1313 – 11.7.1341) Jitka – Bona (21.5.1315 – 11.9.1348) Václav (14.5.1316 – 29.11.1378) – budoucí český král a římskoněmecký císař Karel IV. Přemysl Otakar (22.11.1318 – 20.4.1320) – zemřel dvouletý Jan Jindřich (12.2.1322 na Mělníce – 12.11.1375) – manžel Markéty Korutanské Pyskaté(1318–1369), dcery českého krále Jindřicha Korutanského , rozvedeni , ženat 4 X Anna (27.3.1323 –3.9.1338) Eliška (27.3.1323 – 1324) Jan Jindřich
Jan Lucemburský děti z 2. manželství od r. 1334 s Beatrix Bourbonskou (?-1383) – celkem 1 Václav Český (25.2.1337 – 8.12.1383) – dědil statky v Lucembursku, byl vévoda lucemburský, brabantský a limburský. Oženil se roku 1352 s Janou Brabantskou (1322–1406), bez dětí s milenkou Adou Klárou Lucemburskou Mikuláš (1322 – 29.7.1358) – biskup naumburský a patriarcha aquilejský
Jan Lucemburský vychován v přepychu a lásce rodičů vzdělání na francouzském dvoře připravován na roli panovníka nabídka na českého krále ne moc vítaná
Jan Lucemburský + Eliška Přemyslovna rozdílný věk (Eliška o 4 roky starší) rozdílné povahy podléhali intrikám české šlechty (Jindřich z Lipé, Vilém z Waldeka, Eliška Rejčka...) po prvních bezproblémových letech postupně rozpad manželství Jan se nezúčastnil pohřbu Elišky (1330)
Eliška Přemyslovna
Jan Lucemburský první léta vlády boje s Jindřichem Korutanským – vyhnán sliby české šlechtě – Inaugurační dekrety: zachování všech práv a výhod šlechty české vojsko jen na obranu země (jinak za peníze) úřady jen pro Čechy (proti Janovým rádcům z ciziny) nové daně jen při zvláštních příležitostech (narození potomka..)
Jan Lucemburský Setkání trevírského arcibiskupa Balduina, bratra Jindřicha VII., s Janem Lucemburským na jeho cestě do Čech.
Jan Lucemburský první léta vlády téměř deset let sporů mezi šlechtou (dva znepřátelené tábory), králem, královnou pozici krále oslabila smrt jeho otce – římského císaře Jindřicha Jan marně usiloval o císařský titul – stal se jím až syn Karel IV.
Jan Lucemburský a Čechy doma považován za cizince musel neustále čelit nepřízni šlechty – občanská válka později zemi téměř nenavštěvoval – boje v západní a severní Evropě, podpora císaře Čechy jsou zdrojem peněz na válečné výboje
Jan Lucemburský a Evropa uznáván jako diplomat a válečník podporoval císaře Ludvíka Bavora rozšířil země Koruny české o Chebsko, Horní Lužici (dnes Německo), Slezsko (dnes Polsko) spory s Habsburky „přivedl Čechy do západní Evropy“
Země Koruny české
Jan Lucemburský a následník trůnu Václav (1316) - později při biřmování (církevní obřad) přijal jméno Karel (po francouzském králi) objekt intrik šlechty a Elišky Rejčky proti královskému páru ve 3 letech odebrán matce, držen ve „vězení“ (Loket, Křivoklát), v 7 letech odchod do Francie na královský dvůr vztahy s otcem napjaté 1333 – Karel markrabě moravský - spoluvladař diplomatické úsili Jana za zvolení Karla císařem – úspěšné 1346
Jan Lucemburský konec života celý život trpěl očními chorobami (dědičná vada Lucemburků) postupně oslepl na obě oči v Evropě znám pod jménem Jan Slepý účastnil se začínající stoleté války (konflikt mezi Francií a Anglií) na straně Francie
Bitva u Kresčaku 26. srpna 1346 součást tzv.stoleté války (1337-1453) střetnutí francouzského vojska (rytíři toužící po slávě, nedisciplinovaní) a anglických (svobodní žoldnéři, lučištníci) drtivé vítězství Anglie Jan jako slepý jde do boje na koni přivázáném k dvěma dalším koním – sebevražda – obdiv Angličanů
Bitva u Kresčaku Přečti si, jak začátek bitvy popisuje středověký kronikář: „V tu dobu se spustil hustý déšť, hřmělo a slunce se děsivě zatmělo; než začalo pršet, nad šiky vojsk se vznesla velká hejna vran a hlasitě krákala. Nato se nebe vyjasnilo a slunce pálilo neobyčejně prudce. Francouzi je měli v obličejích, Angličané v zádech. Když se Janované trochu seřadili, postoupili proti Angličanům a spustili hlasitý pokřik, aby je zastrašili. Angličané však zůstali klidní a jako by to ani nevnímali. Tu spustili druhý pokřik a zase o něco postoupili vpřed. Pak zakřičeli po třetí, napjali kuše a vystřelili.“
Bitva u Kresčaku Jaké zbraně používali angličtí a jaké francouzští vojáci? Které byly účinnější?
Vojáci u Kresčaku Jak vypadala výzbroj rytířů? Jaké měli nevýhody?
Jan Lucemburský více evropský panovník než český za jeho vlády v Čechách chaos – boje šlechty s králem i mezi sebou královský majetek zanedbán a rozchvácen hrady zastaveny za peníze na výboje nový rozkvět rytířství a dvorské kultury