Semenářská terminologie Semenářství Semenářská terminologie © KRV, FAPPZ, ČZU

Kategorie rozmnožovacího materiálu:

Schéma vzorkování osiva

Výpočet normy výsevu (výsevek v kg/ha) V (kg/ha) = HTS (g) x počet semen na 1 m2 x 100 čistota (%) x klíčivost (%)

OBILNINY

OBILNINY I. skupina II. skupina Kukuřice (Zea) Pšenice (Triticum) Proso (Panicum) Čirok (Sorghum) Rýže (Oryza) Bér (Setaria)- čumíza, mohár Pohanka (Fagopyrum) Laskavec (Amaranthus) Pšenice (Triticum) Ječmen (Hordeum) Žito (Secale) Oves (Avena) Tritikale (Triticale)

I. skupina II. skupina na spodní straně obilky je podélná rýha obilka je bez rýhy při klíčení se vytváří více zárodečných kořínků při klíčení se vytváří pouze jeden zárodečný kořínek stéblo je duté, pouze kolénka jsou vyplněna dření stéblo je vyplněno dření v klásku jsou nejvíce plodné dolní kvítky v klásku jsou nejvíce plodné horní kvítky vytvářejí ozimé a jarní formy vytvářejí pouze jarní formy

I. skupina II. skupina v době jarovizace vyžadují nižší teploty v době jarovizace vyžadují vyšší teploty při fotoperiodické reakci vyžadují dlouhý den při fotoperiodické reakci vyžadují krátký světelný den nebo jsou k délce dne neutrální počáteční vývin je rychlejší, odnože se tvoří již po druhém až třetím listu počáteční vývin je pomalý, odnože tvoří po čtvrtém až osmém listu

Stavba rostliny klas list internodium kolénko (nod) sekundární kořeny

Stavba obilky oplodí osemení aleuronová vrstva endosperm palisádové buňky štítek pochva listu (koleoptile) vzrostný vrchol mezokotyl základ kořínku kořenová čepička

Když dozrají pohlavní orgány, dochází ke kvetení. Růst obilnin Kvetení Když dozrají pohlavní orgány, dochází ke kvetení. cizosprašné (žito, kukuřice, čirok a pohanka) samosprašné (pšenice, ječmen, oves, proso a rýže)

Výnos zrna obilnin je tvořen těmito výnosovými prvky 1. Počtem rostlin na jednotce plochy 2. Počtem klasů na rostlině 3. Počtem zrn v klasu 4. Hmotností obilek - HTS (hmotnost 1000 semen) Hospodářský výnos zrna v t . ha-1 lze pak zkráceně vypočítat z tohoto vztahu: K ……. počet klasů na m2 Z ……. průměrný počet zrn v klase A ……. hmotnost tisíce zrn v g

Bulevnaté okopaniny

Rozdělení bulevnatých okopanin podle čeledí Merlíkovité (Chenopodiaceae) řepa cukrovka (Beta vulgaris ssp. esculenta var. altissima) řepa krmná (Beta vulgaris ssp. esculenta var. crassa) Hvězdnicovité (Asteraceae) čekanka kořenová (Cichorium intybus var. radicosum) Miříkovité (Daucaceae) mrkev obecná (Daucus carotta ssp. sativum) Brukvovité (Brassicaceae) tuřín (Brassica napus var. napobrassica) vodnice (Brassica rapa var. rapa) krmná kapusta (Brassica oleracea var. acephala) krmná brukev (Brassica oleracea var. gongyloides)

Stavba bulvy hlava bulvy (epikotyl) – horní část bulvy stonkového původu, ze které vyrůstá růžice listů, hranici tvoří nejnižší věnec listových pupenů krk bulvy (hypokotyl) – část bulvy mezi hlavou a vlastním kořenem, vznikající z hypokotylu, nenese kořeny ani listy. vlastní kořen (radix) – spodní část bulvy, ze které vyrůstají postranní kořínky, zejména v tzv. kořenové rýze

Hlava Krk Kořen

Typy osiva řepy: Víceklíčkové (2 až 5 plodů v klubíčku) – nutno jednotit Mechanicky upravované (obrušované atd.) Geneticky jednoklíčkové (1 plod v klubíčku) – výsev na konečnou vzdálenost, bez potřeby jednocení Inkrustované Obalované – dodáváno ve výsevních jednotkách (100 000 semen)

ŘEPNÉ KLUBÍČKO soubor nepravých plodů uzavřených ve ztvrdlém okvětí (u víceklíčkové řepy 2 až 5 plodů v klubíčku)

HLÍZNATÉ OKOPANINY © F L Y

Stavba hlízy klíčící očko slupka s korkotvorným pletivem dužnina srdéčko kruh svazků cévních korová vrstva pupek Očka jsou na hlíze rozmístěny v levotočivé genetické spirále. V jednom očku je 3 – 6 pupenů

Chemická stavba hlízy Voda 70 až 80 % Sušina 20 až 30 % 13 až 25% škrob 0,5% cukr 2% bílkoviny (pod slupkou a kolem oček) 0,1% tuk (slupka) 1 až 1,5% minerální látky (K, P, Mg, Ca) Vitamíny (C, B) a alkaloid solanin (očka a plody)

OLEJNINY

Rozdělení olejnin Brukvovité (Brassicaceae) Řepka olejná (Brassica napus var. napus) Řepice (Brassica campestris var. sylvestris) Hořčice bílá (Sinapis alba) Hořčice sareptská (Brassica juncea) Hořčice černá (Brassica nigra) Ředkev setá – olejná (Raphanus sativus var. oleiformis) Katrán habešský (Crambe abyssinica) Lnička setá (Camelina sativa)

Hvězdnicovité (Asteraceae) Slunečnice roční (Helianthus annus) Světlice barvířská (Carthamus tinctorius) Mákovité (Papaveraceae) Mák setý (Papaver somniferum) Bobovité (Fabaceae) Sója luštinatá (Glycine soja) Lipnicovité (Poaceae) Kukuřice (Zea mays) Pryšcovité (Euphorbiaceae) Skočec obecný (Ricinus communis)

Stavba řepkového semene

Plody olejnin

LUSKOVINY

Rozdělení luskovin Luskoviny řadíme do čeledi bobovité (Fabaceae) – syn. vikvovité (Viciaceae), motýlokvěté (Papilionaceae). Rod: Hrách (Pisum) Hrách setý polní (P. sativum var. sativum) Hrách setý rolní – peluška (P. sativum var. speciosum) Hrách setý dřeňový (P. sativum var. medullare) Hrách setý cukrový (P. sativum var. saccharatum) Rod: Fazol (Phaseolus) Fazol obecný keříčkový (P. vulgaris var. nanus) Fazol obecný tyčkový (P. vulgaris var. communis) Fazol ohnivý (P. coccineus) Fazol měsíční (P. lunatus) Rod: Vikev (Vicia) Vikev setá (V. sativa) Vikev panonská (V. pannonica) Vikev huňatá (V. villosa) Bob obecný (V. faba, syn. Faba vulgaris)

Rod: Čočka (Lens) Čočka jedlá (L. culinaris) Rod: Lupina (Lupinus) Lupina bílá (L. albus) Lupina modrá (L. angustifolius) Lupina žlutá (L. luteus) Rod: Hrachor (Lathyrus) Hrachor setý (L. sativus) Rod: Sója (Glycine) Sója luštinatá (Glycine soja) Rod: Cizrna (Cicer) Cizrna beraní (C. arietinum) Rod: Podzemnice (Arachis) Podzemnice olejná (A. hypogea)

Stavba semene b) Dělohy (7)- zásobní látky Klíček- zárodek (8) základy listů (10) zárodek kořínku (9) Osemení (6)- barva semene a) šev (1), pupek (2), chaláza (3), mikropyle (4), obrys kořínků (5)

VZCHÁZENÍ HYPOGEICKÉ EPIGEICKÉ Hrách, bob, vikve, čočka dělohy Hrách, bob, vikve, čočka Fazol, sója, lupiny

PŘADNÉ ROSTLINY

Len přadný (Linum usitatissimum L.) Juta (Corchorus olitorius L.) Bavlník (Gossypium L.) Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica L.) Konopí (Cannabis sativa L.) Agave

Anatomická stavba stonku lnu – příčný průřez 7 - kambium 8 – sekundární dřevo 9 – cévy 10 - dutina dřevní část (50-60 %) 1 – kutikula 2 – pokožka 3 – korový parenchym (pektin A) 4 – škrobová vrstva 5 – svazky vláken (20-30 vláken, pektin B) 6 – sekundární lýková kůra (pektin A) lýková část (40 – 50 %)

A- podélný průřez svazkem vlákna B- příčný průřez elementárním vláknem C- schéma elementárního vlákna D- svazek elementárních vláken E- elementární vlákno 1- střední lamela (pektin B) 2- primární lamela 3- sekundární lamela 4- terciální lamela 5- lumen

CHMEL

STAVBA ROSTLINY Podzemní část staré dřevo - chmelová babka (v hloubce 10-30 cm, dvou a víceleté dřevo s letokruhy) nové dřevo - mezi horní částí babky a povrchem půdy, jednoleté dřevo - vlky - podzemní oddenky 0,5–1 m kořenový systém - kůlové kořeny (hloubka 4-6 m) s koř. hlízami - postranní kořeny (hloubka 2-3 m) - letní kořeny (na novém dřevu)

STAVBA ROSTLINY Nadzemní část réva (7–8 m, pravotočivá s internodii 15–30 cm) dle barvy: červeňáky a zeleňáky listy révové (párové srdčité, třílaločné až 5-7 laločné) pazochy (postranní větévky révy až 1 m dlouhé) - pazochové listy a květonosné větévky květenství - samčí (lata) samičí (osýpka – šišticovitého tvaru), 20-40 na květonosné větévce, vývoj ve chmelovou hlávku plod – nažka (pecka)

Chmelová hlávka a její části 1- hlávka (délka 15-35 mm) 2- krycí listen 3- pravé listeny (s lupulinem) 4- nažka 5- vřeténko (8-16 článků)  (na jednom článku 4 listeny pravé a 2 listeny krycí)     Vřeténka 11) jemné a pravidelné vřeténko ušlechtilých odrůd 22) vřeténko hrubších odrůd 33) vřeténko planého chmele

SADBA CHMELE 2) Balíčkovaná sadba 1) Chmelová sáď 3) Chmelový kořenáč 4) Meristémová sadba (kořenáče nebo balíčkovaná) – ze vzrostných vrcholů vybraných rostlin chmele, ozdravení od virových chorob