PATOGENITAA VIRULENCE MIKROBŮ. Patogeny primární (obligátní) –vyvolávají onemocnění u zdravých osob s nepostiženou imunitou –Jsou to původci klasických.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
-příčiny vzniku, průběh, projevy
Advertisements

Infekční nemoci.
Obranu proti infekci zajišťuje imunitní systém Při infekci dochází ke střetu dvou živých organismů - mikroba a hostitele Mikroorganismy mají únikové.
„EU peníze středním školám“
PATOGENITA A VIRULENCE MIKROBŮ.
Viry.
Botulotoxin tetanospasmin
PATOGENNÍ BAKTERIE Napadají těla organismů a způsobují jejich onemocnění. (Mezi další patogeny patří viry, prvoci, houby.)
Klinická propedeutika
Alimentární intoxikace
- chemické a biologické
Lékařská toxikologie Lekce X. Mikrobiální jedy
Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
IMUNITNÍ SYSTÉM IMUNITA = schopnost organismu chránit se před patogeny (bakterie,viry,houby,prvoci  onemocnění) Nespecifická : Fagocytóza granulocytů,monocytů.
TĚLESNÁ TEPLOTA.
BIOTICKÉ VZTAHY 1. NEUTRALISMUS - žádné viditelné vazby
Staphylococcus aureus
Jednobuněčné prokaryotní organismy
Jiné názvy: gonorea, tripl, kapela, gonorrhoea
Listerióza a nutriční toxikologie
Prokaryotická buňka.
Poruchy mechanizmů imunity
Jedovatá stopa – IV. VŠCHT VŠCHT Praha Praha
Cholera Název onemocnění je odvozen z řeckého slova „kholera“, což označuje průjem. Další názvy: infekční cholera, asiatická cholera, epidemická cholera,
AFRIKA NEVŠEDNÍMA OČIMA NEMOCI
JÁTRA Trávicí soustava.
PROBLEMATIKA BAKTERIÁLNÍ REZISTENCE NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY ANTIBIOTIK
Bakteriální onemocnění člověka
Protibakteriální imunita
Celkové infekce.
nebuněční parazité buněk
-morbili, measles Ivona Jurčová
Bakteriální nemoci přenášené kapénkovou nákazou
Imunita, obranné mechanismy v těle, infekční nemoci
BIOTERORISMUS Kouba Pavel AMVT-1.
Mízní soustava Lymfatická.
MUDr. Miroslava Zavřelová ÚPL LF MU
Protiinfekční imunita 2
Nespecifické složky M. Průcha
2014 Výukový materiál MB Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
Saprofytická mikroflóra
EPIDEMIOLOGIE ☼.
Tvůrce: Mgr. Alena Výborná
Tropické nemoci Vaverková Eva.
Gramnegativní bakterie
Prokaryotní organismy Bakterie III. Grampozitivní bakterie grampozitivní buněčná stěna celkem 13 skupin obvykle chemoheterotrofní aerobní, anaerobní,
Nakažlivá /infekční/ nemoc Je přenosná z nemocného člověka (zvířete) na zdravého jedince Přenáší se přímým stykem, potravou, vdechnutím, poraněním, bodnutím.
 Klobásový jed  Neurotoxin (jed napadající nervovou soustavu)  Patří mezi nejúčinnější jedy  Tvořen bakterií Clostridium botulinum  Citlivý na teplo.
 Léčiva jsou léčivé látky, které by měly mít pozitivní účinky na zdraví člověka  Léčiva mohou mít různou cestu podání injekčně (do svalu, do žíly, podkožně),
ANGÍNA (tonzilitida) Vendula Icelová Oteklé čípky Bílé skvrny
Základní příznaky onemocnění imunitního systému Doc.MUDr.Kateřina Štechová, Ph.D. Obrázky a další materiály potenc.problemtaické stran autorských.
Imunologie a alergologie
Základy imunologie.
Mikrobiologický ústav LF MU a FN u sv. Anny v Brně
Škola ZŠ Masarykova, Masarykova 291, Valašské Meziříčí Autor
MIKROBY A MAKROORGANISMUS
Tetanus Natálie Prokopová.
Infekční nemoci Bc. Veronika Halamová.
Lékařská mikrobiologie I Průběh infekce
EPIDEMIOLOGIE INFEKCÍ PŘENÁŠENÝCH PRODUKTY RYBOLOVU
Alimentární intoxikace
Imunologie seminář 1 Imunologie seminář 1 J. Ochotná
MIKROBY A MAKROORGANISMUS
Lékařská orální mikrobiologie I VLLM0421p
LIDSKÁ SÍDLA Mikroorganismy.
MUDr. Miroslava Zavřelová ÚPL LF MU
Lékařská orální mikrobiologie I VLLM0421p
Poruchy mechanizmů imunity
Rod Clostridium MUDr.Anna Marešová.
Transkript prezentace:

PATOGENITAA VIRULENCE MIKROBŮ

Patogeny primární (obligátní) –vyvolávají onemocnění u zdravých osob s nepostiženou imunitou –Jsou to původci klasických nákaz: záškrtu (Corynebacterium diphtheriae), břišního tyfu (Salmonella typhi), kapavky (Neisseria gonorrhoae), moru (Yersinia pestis) a mnoho dalších, každý má jiný stupeň patogenity Patogeny oportunní (fakultativní) –vyvolávají onemocnění jen za jistých okolností - u jedinců se sníženou obranyschopností

PATOGENITA souvisí s parazitismem, je to přirozená schopnost mikroba poškozovat a vyvolat onemocnění, je vlastností druhovou –přirozená namířena proti jednomu živočišnému druhu (N. gonorrhoae) proti více ž. druhům (B. anthracis) proti všem ž. druhům (virus vztekliny) –experimentální při využití laboratorních zvířat, např. injekčním podáním mikrobů při využití laboratorních zvířat, např. injekčním podáním mikrobů

Podle přirozené patogenity dělíme mikroby na: –antropopatogenní - patogenní jen pro člověka –zoopatogenní – patogenní jen pro zvířata –zooantropopatogenní – pat. pro člověka i zvířata –fytopatogenní – patogenní jen pro rostliny patogenita je dána: –vnímavostí makroorganismu –virulencí mikroorganismu

VIRULENCE individuální vlastnost určitého kmene, vyjadřuje stupeň patogenity nebo kvantitativní vyjádření patogenity určena 3 složkami: –kontagiozitou - schopnost přenášet se –toxicitou – schopnost mikrobů poškozovat hostitele (ale i obranou hostitele) –invazivitou – schopnost proniknout do tkání, udržet se v nich, množit se a šířit stupeň virulence závisí na počtu virulentních bakteriálních buněk v populaci, selekcí je možné virulenci zvyšovat (pasáž na vnímavých zvířatech) nebo snižovat- atenuovat (pěstování za nepříznivých podmínek – vakcíny)

invazivita mikrobů je ovlivňována - přítomností fimbrií (adherence) - přítomností fimbrií (adherence) - přítomností pouzdra - přítomností pouzdra - přítomností lipidů - přítomností lipidů - produkcí enzymů umožňujících průnik - produkcí enzymů umožňujících průnik (penetraci) do tkání a poškozujících leukocyty (penetraci) do tkání a poškozujících leukocyty způsob šíření, rozvoje infekce, obranné mechanismy hostitele a příčiny chorobných změn = patogeneze infekce ! Dynamický vztah mezi hostitelem a parazitem, snaha o vypuzení (kýchání, průjem), záhuba hostitele = záhuba mikroba

INFEKCE neboli NÁKAZA přítomnost mikroorganismů v určitém hostiteli stav, kdy původce nákazy pronikne do organismu, množí se v něm a nepříznivě působí ve tkáních a na tělesných površích konflikt mezi mikroorganismem a jeho hostitelem výsledek střetu mezi mikro a makroorganismem: ze strany mikroba ze strany makroorganismu ze strany mikroba ze strany makroorganismu patogenita vnímavost/rezistence druhu patogenita vnímavost/rezistence druhu virulence stupeň nespecifické imunity virulence stupeň nespecifické imunity infekční dávka stupeň specifické imunity infekční dávka stupeň specifické imunity

KOLONIZACE osídlení mikrobem nepatogenním nebo podmíněně patogenním, který nevyvolá chorobné příznaky běžně jsou kolonizovány: - kůže - kůže - sliznice dutiny ústní a nosu - sliznice dutiny ústní a nosu - střeva - střeva - vaginy - vaginy - zevní ústí uretry - zevní ústí uretry

BAKTERIÁLNÍ TOXINY BAKTERIÁLNÍ TOXINYAENZYMY

ENDOTOXIN Obsažen v bakteriální buněčné stěně gramnegativních bakterií, ze kterých se uvolňuje při jejich rozpadu. Endotoxin je:  termostabilní  má nespecifické biologické účinky  detoxikace se nedaří  je špatným antigenem, má nízkou imunizační aktivitu

pyrogenní účinek – přímo na termoregulační centrum vzestup hladiny krevního cukru leukopenie s následnou leukocytózou snížení fagocytární aktivity stimulace tvorby protilátek selhání cirkulace, způsobené poklesem TK – šok Biologické účinky endotoxinu:

EXOTOXINY bílkoviny (toxické proteiny) mají dobré antigenní vlastnosti syntetizují se na ribozomech v bakteriální buňce se mohou vyskytovat buď hotové nebo v inaktivním stavu jako prekurzor (prototoxin) inaktivita prototoxinu spočívá v jeho vazbě na RNA nebo protein, ze které je uvolňován působením bakteriálních enzymů tvorba exotoxinu, podmíněná geneticky – chromozomálně, temperovanými fágy (profágy) (Dickův erytrogenní toxin), plazmidy (E. coli)

Obecná charakteristika exotoxinů –bakteriemi produkován (uvolňován) do vnějšího prostředí –chemicky - protein (albumin, globulin) –termolabilní, nesnese teplotu 56 – 60 o C s výjimkou botulotoxinu (rezistentní k varu 10 min) a stafylokokových enterotoxinů, (rezistentních k varu 20 min) –specifické účinky – podle klinických projevů lze určit o jaký toxin a bakteriální druh se jedná –možná detoxikace na anatoxin (toxoid)- zachované antigenní vlastnosti (vakcíny) –dobrý antigen, v organismu vzniká antitoxická protilátka – antitoxin

Vybrané druhy bakteriálních exotoxinů

Difterický toxin produkován Corynebacterium diphtheriae, jen lyzogenními kmeny, které obsahují ßprofág termolabilní globulin, formolem lze připravit toxoid inhibuje syntézu proteinů v hostitelské buňce tvořen 2 fragmenty – A a B, spojené disulfidickými můstky a štěpitelné trypsinem –A - odpovědný za aktivitu –B – má vazebnou funkci (Ab namířeny proti fragmentu B)

Charakteristika záškrtu lokální zánět – fibrinózně hemorag. nekróza vedoucí k tvorbě pablán, bakterie nepronikají do organismu intoxikace organismu – přechodná obrna měkkého patra, poškození myokardu až jeho selhání, poškození parenchymatózních orgánů (jater, ledvin), hemoragie na pleuře, perikardu ve dřeni nadledvin

Tetanický toxin produkován Clostridium tetani za anaerobních podmínek, složen ze 2 složek: –tetanolyzin – hemolyzinová složka (typu SLO), s dermonekrotickými a leukocidními vlastnostmi, uplatňují se při pomnožení C. tetani v ráně (uchycení infekce), pro vlastní patogenezu tetanu je to složka bezvýznamná –tetanospasmin - neurotoxin účinkující už v nepatrných dávkách, účinkuje v několika rovinách – interferuje s fcí synoptických reflexů v míše a s neuromuskulárním přenosem

Botulinický toxin –je protein produkovaný druhem Clostridium botulinum za anaerobních podmínek. –Je termorezistentní, v potravinách je ničen varem až po 10 min., je rezistentní proti HCl, peptickému a tryptickému trávení, vstřebává se proto neporušený střevní sliznicí. Nejčastěji se vyskytuje v potravinových konzervách (živé bakterie nemusí již být přítomny). –7 antigenních typů: A, B, C, D, E, F,G, u lidských onemocnění se nejčastěji uplatňují typy A, B, po požití rybích konzerv event. E. –Botulotoxin je nejjedovatější toxin – 1 mg = LD pro člověka –Toxin je transportován krví, lymfou i podél nervů. Zasahuje periferně na neuromuskulární ploténce tím, že blokuje syntézu nebo uvolňování acetylcholinu. Dochází k přerušení přenosu vzruchu na cholinergických periferních nervech (vlákna pre-i postgangliová autonomního systému i motorické nervy kosterních svalů). Vznikají periferní paralýzy – poruchy oční akomodace, ptóza víček, následují paralýzy horních končetin, dolních končetin, břišních a dýchacích svalů, smrt nastává udušením za plného vědomí.

Erytrogenní (spálový, Dickův) toxin –je produkován streptokoky skupiny A –toxigenita je navozena mechanizmem lyzogenní konverze –je relativně termorezistentní, vydrží zahřívání 60 st. C několik hodin –Účinek: působí toxicky na kapiláry  toxický spálový exantém a enantém, má pyrogenní účinek. –Onemocnění probíhá jako angína se spal. exantémem a enantémem. –Je dobrým antigenem, ale nelze ho detoxikovat. –Kontrola imunitního stavu: Dickův test při aplikaci erytrogenního toxinu do kůže vyvolává do 6 – 24 hodin erytém a mírný edém v místě vpichu = organizmus není imunní, negativní reakce znamená, že v séru je přítomný antitoxin = organizmus je imunní, protilátky v séru zabrání vzniku spálové vyrážky, ale nezabrání vzniku angíny. –Dříve probíhala spála častěji v dnešní době je možnost recidiv, vzhledem k antibiotické léčbě (penicilin) a tudíž nedostatečné hladině protilátek.

Toxic Shock Syndrom Toxin - 1 (TSST-1) Staphylococcus aureus může produkovat TSST-1, způsobující závažný šokový stav.

Toxiny vyvolávající alimentární intoxikace –Toxin je produkován bakteriemi množícími se v kontaminované potravě, k onemocnění dochází účinkem preformovaného toxinu. Inkubační doba je proto krátká 1 – 6 hodin, závažnost příznaků závisí na množství požitého toxinu: –  slinění, nauzea, zvracení, průjem, dehydratace  poruchy cirkulace až kolaps (hlavně u dětí a starých lidí). Onemocnění odezní rychle s odstraněním toxinu přirozenou cestou do 1 – 3 dnů.

Stafylokokový enterotoxin Bacillus cereus – emetic. toxin (rýže)

Toxiny produkované bakteriemi množícími se v tenkém střevě  toxikoinfekce. –Předpokladem je kolonizace střeva (adheziny), namnožené bakterie produkují toxin. průběžně  delší inkubační doba (1 – 5 dní) a delší průběh (týden – 10 dní) –tzv. enterotoxiny  vyvolávají přesun vody a elektrolytů z cirkulace do střevního lumen.

Mechanizmus působení se liší podle typu enterotoxinu. aktivace systému adenylcykláza – cyklický adenosinmonofosfát – Campylobacter – Yersinia enterocolitica – E. coli –S. dysenteriae aktivace guanosinmonofosfátu –Salmonella –E. coli –Vibrio cholerae –Bacillus cereus –Clostridium perfringes A –pseudomonády, proteus, klebsiely, enterobactery, citrobaktery, aeromonády, Terapie: voda, elektrolyty, u těžkých forem antibiotika