Válka v Perském zálivu 1990 - 1991

Trvání: 2. srpen 1990 – 27. únor 1991 Místo: Perský záliv Důvod: Irácká invaze do Kuvajtu Výsledek: Rozhodující vítězství koalice, osvobození Kuvajtu

Strany OSN Irák Velitelé Norman Schwarzkopf Khalid bin Sultan Saddám Husajn Ztráty 358 mrtvých 776 zraněných 30 zajatců 20 000 – 200 000 mrtvých 63 000 zajatců

Norman Khalid bin Saddám Schwarzkopf Sultan Husajn

Příčiny války Irácko-íránská válka Saddáma Husajna a jeho režim finančně zruinovala Začaly nátlaky (otevřené provokace) na Kuvajt Tvrdil, že Iráku náleží ušlý zisk z ukradené ropy těžené Kuvajtem z ropného pole Rumaila, které leží na hranici obou států; že Kuvajt je 19. provincií Iráku, … Saddám byl v létě 1990 podporován dodávkami zbraní, včetně informací CIA o pohybech iránské armády; díky tomu i jiným důvodům se odhodlal k vojenské akci

Průběh války 2. srpen – Irácké jednotky obsadili Kuvajt, OSN přijalo usnesení, které vyzývalo Irák, aby se okamžitě stáhlo 3. srpen – byla navrhnuta konference čtyř arabských států, kde by se mohlo podařit přesvědčit Husajna, aby se bez boje stáhl z Kuvajtu; Saddám konferenci odmítl, což donutilo Saúdskou Arábii k umístění cizích vojenských jednotek na svém území 6. srpen – Saúdská Arábie oficiálně požádala Spojené státy, aby vstoupily do království za účelem jeho obrany; začala operace Pouštní štít 21. září – Husajn prohlásil, že se nehodlá odsunout z Kuvajtu a všechny pokusy vyhnat Irák by vedly k „matce bitev“ Vznikla koalice 28 států (včetně Československa), jejichž jednotky se vydali do oblasti Perského zálivu 16. leden – začíná operace Pouštní bouře 27. únor 1991 – oficiální konec války, Saddám Husajn poražen

Operace Pouštní štít Americká vojska zahájila operaci s krycím názvem Pouštní štít, kde měli bránit Arabský poloostrov Nastal však problém s přesunem tanků a bojových helikoptér, a tak se zatím měli o splnění rozkazu postarat američtí výsadkáři a stíhací letouny, společně s britskými letadly Saddám do Kuvajtu posílal další vojska a 9. srpna nařídil uzavření hranic Iráku a Kuvajtu, čímž se více než 13 000 Zápaďanů ocitlo v pasti

Operace Pouštní bouře Husajn oznámil, že použije příslušníky západních zemí jako lidské štíty k odvrácení Spojených států od bombardování Iráku Američané se rozhodli změnit obrané stanovisko, a tak nastala operace Pouštní bouře Američané tedy povolali do oblasti Perského zálivu dalších 250 000 vojáků ze zálohy, na což Irák reagoval posílením obranných řad 29. listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN na naléhání USA použití vojenské síly proti Iráku, jestliže do 15.1.1991 neopustí irácká vojska Kuvajt

Cílem bylo upevnit bezpečnost a stabilitu v oblasti Perského zálivu 6. prosince Husajn oznámil, že propustí všechny zajatce, což označil za gesto lidskosti v zájmu míru a dodal, že Irák upevnil svou obranu natolik, že již nepotřebuje lidské štíty 22. prosince dosáhl počet příslušníků ozbrojených sil USA v oblasti Perského zálivu počtu 300 000 7. ledna američtí zpravodajové ohlásili, že v současné době má Irák v Kuvajtu 35 divizí, které tvoří 545 000 vojáků, 4 300 tanků a 3 100 děl 9. ledna bylo rozhodnuto, že den zahájení operace Pouštní bouře bude 17. ledna, kdy v 03.00 hod. bude zahájena první fáze útoku, což se stalo skutečným

18. ledna Irák zaútočil na Izrael ve snaze získat větší arabskou podporu, ten však na útoky neodpověděl, a tím Husajnův záměr zmařil; Izrael zůstala neutrální 8. února uveřejnili Spojené státy, že po několikatýdenním vzdušném boji jsou připraveni zahájit pozemní válku 22. února dává Bush Iráku ultimátum – buď Irák vyklidí Kuvajt, anebo budou zahájeny pozemní válečné akce proti Iráku 24. února byla zahájena pozemní válka 25. února – nařízení stažení iráckých vojsk z Kuvajtu 26. února – Američané získali 38 000 zajatců, z přibližně 400 000 amerických vojáků zemřelo 28 vojáků Saddám Husajn byl poražen 27. února 1991 americký prezident G. Bush v televizi prohlásil, že válka v Perském zálivu skončila

Vítězné gesto amerických pilotů stroje F-15E

Důsledky války Cena ropy během války vzrostla z 13 na 40 dolarů za barel, cena zlata se zdvojnásobila Na Irák byly uplatněny ekonomické sankce, které trvaly od 6. srpna 1990 do začátku druhé války v Zálivu (22. duben 2003) Na jihu země zřízeny bezletové zóny Podle OSN pro životní prostředí (UNEP) došlo během války při uvolnění 15 000 tun splodin z ropných vrtů do atmosféry k „rozsáhlé ekologické katastrofě“ Armáda Spojených států vybudovala vojenské základny v Sáudské Arábii

Použitá literatura http://referaty-seminarky.cz/valka-v-perskem-zalivu http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1lka_v_Z%C3%A1livu#cite_note-0