Fyziologie buňky http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Biological_cell.svg Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Příjem a výdej látek buňkou 1. Pasivní transport – bez potřeby energie a) prostá difuze – po koncentračním spádu, velmi pomalá, jen málo látek (CO2), volně procházejí steroidní hormony b) usnadněná difuze – po koncentračním spádu, zejména hydrofilní molekuly (např. glukóza), pomocí přenašečů (transportní proteiny) Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

2. Aktivní transport – spotřeba energie a) aktivní transport – využívá energii z molekul ATP, přenos jednosměrný – pomocí přenašečů 3. Endocytóza – buňka přijímá makromolekulární látky a) pinocytóza – buňka pohlcuje kapénky tekutin vchlípením části plazmatické membrány b) fagocytóza – přijímání větších částic i pevných, vytváří plazmatické výběžky = panožky Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Endocytóza Exocytóza Fagocytóza Pinocytóza http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Exocyt%C3%B3za.png http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:FAGOCITOSI_BY_RAFF_.gif

4. Exocytóza – opak endocytózy - buňka vydává nepotřebné, přebytečné, škodlivé i jiné (hormony, protilátky) látky 5. Osmóza – speciální pasivní buněčný transport vody přes semipermeabilní membránu - z prostředí o nižší koncentraci látek do prostředí o vyšší koncentraci látek a) hypertonické p. – vyšší koncentrace látek, než koncentrace prostředí – plazmolýza (smrštění) buněk b) hypotonické prostředí – nižší koncentrace látek, než koncentrace prostředí – zvýšený turgor, plazmoptýza (prasknutí přesáklé buňky) c) izotonické prostředí – stejná koncentrace látek a prostředí Turgor – tlak buněčné stěny na buněčný obsah Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Vliv osmotického tlaku na lidské červené krvinky http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Osmotic_pressure_on_blood_cells_diagram.svg Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Způsoby výživy = trofiky 1. Podle zdroje přijímané energie a) fototrofní organismus – zdrojem energie je sluneční záření b) chemotrofní organismus – získávají energii oxidací organických (glukóza) nebo anorganických (sulfan) látek 2. Podle zdroje stavebního materiálu a) autotrofní organismy – zdroj CO2 b) heterotrofní organismy – zdroj jiný než CO2 Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

3. Podle vztahu organismu ke kyslíku a) aerobní organismy – kyslík je pro ně nepostradatelný b) anaerobní organismy – kyslík nepotřebují, některé organismy při styku s kyslíkem hynou c) fakultativní (podmíněně) anaerobní organismy – preferují aerobní způsob života (energeticky výhodnější), v případě nutnosti se mohou bez kyslíku obejít (anaerobní způsob života) Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Buněčný cyklus = prochází jím buňka mezi svými děleními doba trvání cyklu = generační doba fáze přípravné (interfáze) a buněčné dělení regulaci má na starosti velké množství látek enzymové i neenzymové povahy (Cykliny a Cdk proteinkinázy) G0 fáze - zastavení buněčného cyklu, diferencované buňky G1 fáze - též postmitotická, období růstu buňky, přípravná fáze na další dělení S fáze - DNA se replikuje na dvojnásobné množství (sesterské chromatidy) G2 fáze - zdvojování organel M fáze - skládá se z jaderného dělení (mitózy) a vlastní cytokineze http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Cell_cycle.png Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Rozmnožování buňky = buněčné dělení původní mateřská buňka se rozdělí na 2 (obvykle) buňky dceřiné dělení jádra = karyokineze dělení celé buňky = cytokineze podle typu karyokineze – amitóza, mitóza, meióza Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Homologní chromozómy při Mitóze (nahoře) a Meióze (dole) http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Chromosomes_in_mitosis_and_meiosis.png Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Fluorescenčně vizualizovaná metafázní buňka http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Vizualizace_bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9ho_d%C4%9Blen%C3%AD.jpg

Diferenciace a specializace buněk = proces, během něhož se buňky svojí stavbou přizpůsobují k vykonání určité funkce Buňky jsou vybaveny kompletní sadou informací (genů) o vlastnostech daného organismu Kmenové buňky – primární nediferencované buňky, které mají schopnost se přeměnit (diferenciace) na jakýkoliv jiný typ buněk Diferenciační genová aktivita – selektivní (výběrový) přepis genetické informace Reversibilně (vratná dif.) diferencovaná buňka se může začít zpětně dělit Ireversibilně (nevratná dif.) diferencovaná buňka schopnost dělení ztrácí Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Příčiny selekce informací vzájemný vliv jádra a cytoplazmy vnější prostředí embryonální indukce – vzájemný vliv buněk v rámci zárodku kontaktní inhibice – vzájemný dotek buněk zamezí jejich růst a dělení působení hormonů Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Maligní transformace tkáňových B normální tkáňové buňky ztrácejí vlastnosti diferencovaných buněk začínají se nekontrolovatelně dělit vzniká zhoubný = maligní nádor (= rakovina = karcinom), nádorové buňky nereagují na regulaci buněčného cyklu buňky ztrácejí vzájemnou soudržnost v tkáni, uvolňují se a v jiných částech těla vznikají metastáze (další nádory) Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Nádory benigní = nezhoubné = nezakládá dceřiná ložiska a roste omezeně, ale při růstu může utlačovat okolní tkáně maligní = zhoubné = při růstu ničí okolní tkáně a zakládá dceřiná ložiska = metastáze Vznik maligního nádoru vyvolávají karcinogenní faktory (chemikálie, záření, viry), které v buňce nadměrně aktivují určité geny = onkogeny Léčení – chirurgické odstranění nádoru, ozařování (brzdí bělení poškozených buněk, posiluje dělení zdravých buněk), léky (cytostatika) – působí jako záření Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Literatura a internetové zdroje Alberts, B. a kol.: Základy buněčné biologie. Espero Publishing, Ústí n. L., 2000. Jelínek, J . a kol.: Biologie pro gymnázia. Nakladatelství Olomouc, 2005. Hančová, H. & Vlková, M.: Biologie v kostce. Fragment, 2008. Gunning, B. E. S. & Steer, M. W.: Plant Cell Biology. 1996 Internet http://genetika.wz.cz http://www.ucebnicenews.cz http://www.zoologie.upol.cz http://www.cs.wikipedia.org Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.