Renesance – 2. pol. 15. stol. Mgr. Jakub Tomala
Obsah „Druhá generace“ Johannes Ockeghem Antoine Busnois
„Druhá generace“ v 2. pol. 15. stol. nastupuje nový styl oproti lehčímu burgundskému chansonu se hudba uchyluje k mysticismu, expresivitě, více k mešní tvorbě tendence co nejvíce duchovní hudbu odlišit od světské skladatelé: Johannes Ockeghem Antoine Busnois
Johannes Ockeghem (asi 1410 – asi 1497) Belgičan většinu života strávil ve Francii skladatel na dvorech fr. králů, učitel nizozemských skladatelů dochoval se jen zlomek skladeb stěžejní je u něj mešní tvorba – největší skladatel cyklických mší své doby
Johannes Ockeghem (asi 1410 – asi 1497) někteří vidí v jeho tvorbě návrat ke středověku (kořeny jeho hudby snad, avšak s progresivním novátorstvím) jeho smrt uctili skladatelé této doby (Desprez – Nymphes de Bois – Requiem) melodiku neohraničují výrazné kadence – pocit „nekonečné“ melodie napětí před koncem skladby (v melodice, rytmu, harmonii) se rozvine a uvolní v kadenci
Johannes Ockeghem (asi 1410 – asi 1497) užívá nižších tónů v basu – v porovnání s burgundskou školou je hudba plnější, tmavší jeho hudba mystická, jako ve středověku skladby: Fors seulement l‘attente - chanson Ut heremita solus – trojdílné moteto Missa Cuiusvis toni - mše
Antoine Busnois (asi 1430 – 1492) sloužil Burgundsku, v Rakousku, v Belgii na sklonku života se těšil uznání, jeho skladby hrány i v Itálii těžištěm jeho tvorby je chanson (71 chansonů) chansony již čtyřhlasé (oproti minulosti – 3 hlasy)
Seznam použitých zdrojů AINSLEY, Robert. Klasická hudba. Editor John Burrows, Charles Wiffen. V Praze: Slovart, 2008, 528 s. Velký ilustrovaný průvodce. ISBN 978-80-7391-060-0. ČERNUŠÁK, Gracian. Dějiny evropské hudby. 4. vyd. Praha: PANTON, 1972. HRČKOVÁ, Naďa. Dějiny hudby. Vyd. 1. Praha: Ikar, 2005, 296 s., [8] s. obr. příl. ISBN 80-249-0615-5.