VNITŘNÍ GEOLOGICKÉ DĚJE Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. VNITŘNÍ GEOLOGICKÉ DĚJE Autor: Mgr. Jiří Sukaný Škola: Základní škola Velehrad, okres Uherské Hradiště, příspěvková organizace (Základní škola Velehrad, Salašská 300, Velehrad 687 06)

Anotace: Digitální učební materiál je určen pro seznámení, rozšíření, upevňování o geologických dějích. Materiál rozvíjí, podporuje, vysvětluje znalosti o petrologii Je určen pro předmět přírodopis 9. ročník Tento materiál vznikl jako doplňující materiál k učebnici: Přírodopis 4 pro 9. ročník základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií, Bělehradská 47, 120 00 Praha 2: SPN, 1998, ISBN 80-7235-044-7

Vnitřní geologické děje: jsou vyvolané vnitřní energií Země projevují se ve všech zemských sférách včetně povrchu hlavním znakem je teplo a pohyb hmot

Vnitřní energie Země část se zachovala z dob vzniku Země asi před 4,7 mld. let byla Země žhavá koule vznikla srážkami tzv. protoplanet Srážka protoplanet.

Země postupně chladla a vznikly geosféry dalším zdrojem je neustálé přeskupování hmot mezi zemskými sférami a rozpad radioaktivních prvků Magmatický oceán na povrchu planety – přetváření, přetavování. V tomto období se rozrůzňovali jádro, plášť a zemská kůra (geosféry).

asi 5 000°C Teplota s hloubkou stoupá, v zemské kůře o 30°C na 1 km. Energie z jádra pozvolna proudí k povrchu.

pozvolné proudění energie k povrchu oceánská zemská kůra svrchní plášť pozvolné proudění energie k povrchu Tok energie pláštěm k povrchu Země – plášťová konvekce.

Důsledky vnitřních dějů vznik vyvřelých a přeměněných hornin pohyb litosférických desek (pohyb kontinentů) vznik pohoří pokles nebo zdvih pevniny Tyto vnitřní geologické děje probíhají velmi pomalu. Výjimkami jsou sopečná činnost a zemětřesení. Ostrůvek Surtsey 16 dní po vzniku 16. listopadu 1963 – jižně od Islandu

Vnitřní energie Země se využívá k výrobě elektrické energie. Geotermální energie se řadí mezi obnovitelné zdoje. Geotermální elektrárna Nesjavellir ležící v národním parku Þingvellir je největší svého druhu na Islandu, produkuje 120 MW elektrické energie a zároveň ohřívá 1800 litrů vody za minutu. U nás využívá tuto energii Ústí nad Labem, Děčín a Litoměřice

Zdroje: Giant impact.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2010 [cit. 2013-01-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Giant_impact.jpg Prototierra Planetario Medellín.JPG. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2008 [cit. 2013-01-16]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Prototierra_Planetario_Medell%C3%ADn.JPG Průřez Zemí.png. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2008 [cit. 2013-01-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pr%C5%AF%C5%99ez_Zem%C3%AD.png Tectonic plate boundaries clean.png. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2006 [cit. 2013-01-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tectonic_plate_boundaries_clean.png Surtsey eruption 1963.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2006 [cit. 2013-01-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Surtsey_eruption_1963.jpg NesjavellirPowerPlant edit2.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2007 [cit. 2013-01-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:NesjavellirPowerPlant_edit2.jpg