socializace, sociální role, pozice a status Sociální vztahy socializace, sociální role, pozice a status VY_32_INOVACE_ZSV3r0110 Mgr. Jaroslav Knesl

Socializace Proces začleňování člověka do společnosti, zespolečenšťování. Nalezení místa v soustavě sociálních vztahů - sociální pozice, s níž je spojen výkon určité role pro což nejsme biologicky vybaveni – musíme se to učit – sociální učení. Proměna od novorozeněte v kulturní bytost schopnou fungovat ve složité lidské společnosti. Ze všech živočichů je člověk po narození nejdéle závislý na jiných jedincích stejného druhu.

Socializace - prvky Vzorce chování Sociální role Kulturní návyky (např: slušné chování, stolování atd.) a porozumění kultuře dané spol. obecně – enkulturace. Osvojujeme si však zpravidla jen část - subkulturu nikoli kulturu celou. Společenské hodnoty - to, co je pro někoho důležité, žádoucí, co chce mít (peníze, vzdělání, pěknou ženu/manžela apod.) Společenské normy - způsob jednání, chování, které spol. považuje za správné – pravidla dosahování hodnot . Jazyk a další formy diferencované komunikace (diferencované zvládnutí jazyka v závislosti na příslušnosti k soc. vrstvě.) Vzdělání – základní suma poznatků společností považované za platné.

Činitelé socializace - sociální skupiny Charles Horton Cooley (symbolický interakcionismus) Jde především o tzv. primární skupiny tzn. rodinu, školu, vrstevnickou či zájmovou skupinu. Obecně takové sociální skupiny, do nichž je člověk začleněn relativně trvale, a které proto mají možnost dlouhodobého působení. Člověk si zde očima druhých buduje vlastní soc. identitu – tzv. zrcadlové JÁ. Zdroj: Wikimedia Commons: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:CharlesCooley.jpg

Socializace – několik poznámek Špatně socializovaný jedinec (vlčí děti – izolovaní jedinci) špatně přežívá (koflikty----deviace-----nutnost resocializace Socializace je celoživotní proces - socializací jedinec získává, izolací ztrácí Bez personalizace není socializace Socializace v tradičních spol. probíhala krátce a byla orientována na osvědčené dobře známé, v  moderní společnosti je celoživotním procesem je mnohem více orientována na budoucnost jako na změnu

Cvičení: Doplňte chybějící části tvrzení Proces začleňování člověka do společnosti nazýváme ……………… Rodinu, školu, vrstevnickou či zájmovou skupinu označuje Ch. H. Cooley za tzv. ….………… ………… Člověk je do nich začleněn relativně ……..….., a proto mají možnost ……………………. ...………… Člověk si zde očima druhých buduje vlastní soc. identitu – tzv. ….…………. ….. To, co je pro někoho důležité, žádoucí, co chce mít označujeme jako společenské ………….... Způsob jednání, chování, které spol. považuje za správné – pravidla dosahování hodnot označujeme jako společenské …......... Proces jejich osvojování nazýváme ……………………… socializace primární skupiny trvale dlouhodobého působení zrcadlové JÁ hodnoty normy enkulturace

Sociální pozice a role Sociální pozice Sociální role Je výsledkem procesu socializace Konkrétní místo ve struktuře společnosti, kterému spol. přiřazuje určitá práva a povinnosti prostřednictvím hodnot a norem Student, policista, rodič, dítě Lidé zaujímají více pozic najednou Je s ní spojen výkon určité … Sociální role Chování očekávané společností od jednotlivce v dané sociální pozici spojené s možností realizovat daná práva a povinnosti Lékař, učitel, duchovní, horník atd.

Georg Herbert Mead (symbolický interakcionismus) „Role netkví v tom co člověk aktivně dělá, ale jak na něj druzí pohlíží, co od něj očekávají.“ Učíme se jim od tzv. signifikantních druhých v průběhu tzv. play (her dětí na něco). Později v průběhu tzv. game (her s abstraktními pravidly), přijímáme roli generalizovaného druhého, který je souhrnem postojů dané skupiny (nebo společnosti) jako celku. Tedy uvědomujeme si, že každý od každého v každé pozici něco očekává. Zdroj: Wikimedia Commons: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:George_Herbert_Mead.jpg

Cvičení: Doplňte chybějící části tvrzení Místo ve struktuře společnosti, kterému spol. přiřazuje určitá práva a povinnosti prostřednictvím hodnot a norem nazýváme ………….. ……...…. S ní je spojená určitá ……………. ….…, tedy souhrn chování, které od nás společnost očekává. Georg Herbert Mead zdůrazňuje skutečnost, že její existence ani tak nezávisí na tom, zda ji člověk utváří aktivně, ale že je ponejvíce utvářena tím, jak na nás druzí ……………. a co od nás ………………… Učíme se jim od tzv. ……………………. …..……….…… v průběhu tzv. play (her dětí na něco). Později v průběhu tzv. game (her s abstraktními pravidly), přijímáme roli ………………………………. ……………..který je souhrnem postojů dané skupiny (nebo společnosti) jako celku. sociální pozice sociální role pohlíží očekávají signifikantních druhých generalizovaného druhého

Role mohou být: Krátkodobé Dlouhodobé Nucené (děti, žena) Volitelné (zaměstnání) Skupinové (vedoucí zájm. kroužku) a individuální (syn, matka) Vzájemně pronikající (matka a učitelka zároveň) Vzájemně vylučující (sportovec a rozmazlenec) Vzájemně podmiňující - spojité (učitel -žák) Mohou být v souladu, nebo v konfliktu

Úkol: O jaké dvojice rolí se jedná? Přiřaďte! policista - zločinec lékař – pacient učitel - psycholog Vzájemně pronikající Vzájemně vylučující Vzájemně podmiňující Řešení: policista – zločinec lékař – pacient učitel - psycholog B. Vzájemně vylučující C. Vzájemně podmiňující A. Vzájemně pronikající

Konflikt rolí Role - společnost - jedinec se chová v rozporu s očekáváním společnosti Já - role - role je v rozporu s typem osobnosti nositele - člověk se může s rolí ztotožnit (různý stupeň ztotožnění se s rolí), popřípadě jí může odmítnout Role - role - rozpor mezi rolemi v jedné osobě role matky a zároveň pracovní role v zaměstnání)

Úkol: O jaký konflikt rolí se jedná? Přiřaďte! Policista neudělí pokutu při spatření přestupku. role - společnost Policista neudělí pokutu při spatření přestupku, protože jej spáchal jeho syn. role - role Policista neudělí pokutu při spatření, protože je flegmatik já - role

Sociální status Hodnocení pozice, společenská vážnost – prestiž Vrozený (muž a žena) Získaný (student gymnázia) Připsaný – přidělený společností (lékař/uklízečka) Je ovlivněn: vlastnictvím - majetek, hmotné statky vzděláním - výše SŠ, VŠ podílem na moci Může být konzistentní či inkonzistentní Statutový symbol - vnější znak statusu (uniforma, os. automobil, trávení volného času, bydliště)

Zdroje a literatura BAUMAN, Zygmund. Myslet sociologicky. Praha: Sociologické nakladatelství, 2001. 238s. ISBN: 978-80-7419-026-1 BURIÁNEK, Jiří. Sociologie. Praha: Fortuna, 2001. 128s. ISBN 80 – 7168 – 754 – 5 DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Univerzita Karlova, vydavatelství Karolinum. 2005. 375s. ISBN 80 – 246 – 0139 – 7 GIDDENS, Anthony. Sociologie. Praha: Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4 KELLER, Jan. Úvod do sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství, 2001. 204s. ISBN 80-85850-25-7 MAŘÍKOVÁ, Hana, PETRUSEK, Miloslav, VODÁKOVÁ Alena. Velký sociologický slovník I.,II. a/o. 1996. Praha : Univerzita Karlova, vydavatelství Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1. THOPMSON Kenneth. Klíčové citace v sociologii. Brno: Barrister a Principal, 2001. 272 s. ISBN 80 – 85947 – 68 – 4