Petr Bezruč Český jazyk 7. ročník ZŠ Základní škola Jakuba Jana Ryby Rožmitál pod Třemšínem Efektivní výuka pro rozvoj potenciálu žáka projekt v rámci Operačního programu VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST Petr Bezruč Český jazyk 7. ročník ZŠ

Petr Bezruč 15.9. 1867 - 17.2. 1958  básník, autor jedné z největších knih české poezie Slezské písně

Život Petra Bezruče Petr Bezruč, vlastním jménem Vladimír Vašek, byl básník a prozaik. Využíval nejčastěji jednu z nejúčinnějších básnických forem - baladu. Volba pseudonymu nebyla jen básníkovým rozmarem, ale byl součástí jeho záměru upoutat pozornost k těšínskému lidu. Petr Bezruč se narodil v rodině spisovatele Antonína Vaška, slezského gymnazijního profesora, známého jako stoupence politického realismu.

Život Petra Bezruče Po maturitě na brněnském gymnáziu odešel Petr Bezruč studovat klasickou filologii do Prahy, ale po třech letech školu opustil. Po návratu do Brna pracoval jako úředník na poště. Dva roky byl poštovním úředníkem v Místku, ale potom se vrátil do Brna. Místecký pobyt měl pro Bezručův osobní i umělecký vývoj velký význam: ve Slezsku poznal sociální i národnostní útlak a zažil tu i citové zklamání. Obojí poznamenalo jeho básnickou tvorbu.

Život Petra Bezruče Za 1. světové války byl Petr Bezruč zatčen pro domnělé autorství protirakouské básně. Po válce byl jmenován přednostou nádražní pošty v Brně, ale již druhý den se vzdal funkce. V roce 1928 odešel do výslužby. Žil samotářsky v Brně, pak v Kostelci na Hané a v Brance u Opavy. V roce 1939 se Petr Bezruč usadil v Kostelci na Hané a tam již zůstal do konce života.

O díle Petra Bezruče Petr Bezruč byl spisovatelem, který se ve své tvorbě soustřeďoval hlavně na národnostní i sociální problematiku severního moravsko-polského pomezí. Sám se naprosto ztotožnil s utiskovanými, mluvil jejich jazykem. Ostrými výpady stíhal nepřátele tohoto lidu v oblasti sociální, národní a mravní. Kritika Petra Bezruče je zaměřena i proti pseudovlastenecké měšťanské společnosti, zejména v Čechách. Jeho básně vybízejí k odboji a vzpouře, dodávají víru ve vítězství.

Dílo Petra Bezruče Próza: Prózu otiskoval Petr Bezruč jen výjimečně. Moravská zem a moravská řeč. Republika před svatým Petrem - 1923 Studie z Café Lustig - 1934 Lolo a druhové - 1937 Mláďátko - 1948 Je nás šest – 1950 Povídky ze života - 1957

Dílo Petra Bezruče Poezie Slezské písně (viz. dále) Stužkonoska modrá - 1930, samostatná báseň symbolizující básníkův smutný osud a zklamání z poměrů v novém státě Slezské písně (viz. dále) Po vydání Slezských písní přestal autor umělecky tvořit a verše, které napsal, posílal jen přátelům a známým, např. - Paralipomena I - 1937 - Paralipomena II - 1938 - Přátelům a nepřátelům - 1958

Dílo Petra Bezruče Slezské písně Vznikaly dlouhá léta, obsahují básně z různých období autorova života. Umělecky nejvýraznější a společensky nejpůsobivější básně tvoří verše vzniklé ještě před prozrazením Bezručova pseudonymu. Od února 1899 básně vycházely v Herbenově časopisu Čas, až následně v souboru Slezské písně. Některé básně se dostaly do souboru až v meziválečném období.

Slezské písně Zprvu básně vycházely pod pseudonymem Petr Bezruč a jeho anonymita umožňovala autorovi, aby předkládal svá díla jako výtvory lidové masy, kde poukazoval na tehdejší sociální podmínky lidu, na národnostní útisk na Ostravsku. Vyzýval k odboji, ke vzpouře, dodávají optimismus a víru ve vítězství, jež přinese jen radikální společenský zvrat. Básně popisují život lidí na Těšínsku, Ostravsku a Beskyd, kteří si uvědomovali svou tíživou situaci. Bezruč se naprosto ztotožnil s utiskovanými, mluvil jejich jménem. Utiskovaní v něm našli svého mluvčího.

Nejznámější básně ze Slezských písní - Maryčka Magdonova - Bernard Žár - Kantor Halfar - Ondráš - Žermanice - 70000 - Ostrava - Škaredý fantóm - Leonidas - Smrt Casanova - Hrabyň - Hlučín - Jen jedenkrát - Kdo na moje místo

Znáte název básně? Sto roků v šachtě žil, mlčel jsem, sto roků kopal jsem uhlí, za sto let v rameni bezmasém svaly mi v železo ztuhly. Uhelný prach sedl do očí, rubíny ze rtů mi uhly, se vlasů, s vousů a s obočí visí mi rampouchy uhlí. Chléb s uhlím beru si do práce, z roboty jdu na robotu, při Dunaji strmí paláce z krve mé a z mého potu. Sto roků v kopalně mlčel jsem, kdo mi těch sto roků vrátí? Když jsem jim pohrozil kladivem, kdekdo se začal smáti. Abych měl rozum, šel na kopalnu zas, pro pány robil jak prve: máchl jsem kladivem - teklo v ráz na Polské Ostravě krve! Všichni vy na Slezské, všichni vy, dím, nech vám je Petr nebo Pavel, mějž prs kryt krunýřem ocelovým, tisícům k útoku zavel; Všichni vy na Slezské, všichni vy, dím, hlubokých páni vy dolů: přijde den, z dolů jde plamen a dým, přijde den, zůčtujem spolu!

Báseň Ostrava Básnická sbírka Slezské básně ŘEŠENÍ Báseň Ostrava Básnická sbírka Slezské básně

Dílo Petra Bezruče - shrnutí Ač Petr Bezruč napsal jedinou básnickou sbírku „Slezské písně“, staly se jeho básně jedním z hlavních, stále živých pramenů české moderní sociální poezie 20.století. Básně jsou drsné, dramatické, nabádají k odporu proti sociálnímu a národnímu útisku v rodném Slezsku. K vyjádření svých myšlenek zvolil Bezruč nejčastěji jednu z nejúčinnějších básnických forem, a to baladu. Tento epický útvar přivedl Bezruč k novému vývojovému vrcholu v naší poezii. Bezručovo dílo získalo velký ohlas nejen doma, ale také v zahraničí, Slezské písně byly přeloženy do mnoha jazyků.

Petr Bezruč 7. ročník ZŠ Použitý software: držitel licence - ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř. Windows XP Professional Internet obrázky z internetu Autor: Mgr. Květa Jeníčková ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř. (www.zsrozmital.cz)