Filipíny Republic of the Philippines

Základní údaje Oficiální název: Filipínská republika Hlavní město: Manila (1,6 mil. obyv.) Rozloha: 300000 km2 Počet obyvatel: 87 857 473 (13. na světě) Hustota zalidnění: 295 lidí na km2 Státní zřízení pluralitní republika s dvoukomorovým parlamentem Časové Pásmo: UTC +8 Administrativní dělení: 16 oblastí (z toho 2 autonomní) Nezávislost od: 12. června 1898(Nezávislost na Španělsku) Měna: filipínské peso (P) = 100 centavů Úřední jazyk: filipínština, angličtina, španělština, čínština Náboženská příslušnost: římští katolíci 85%, protestanté 4%, muslimové 5%, buddhisté 3% a jiní

Historie Ve středověku byly Filipíny rozdrobené na řadu drobných knížectví, v jejichž čele stáli rádžové (vesničtí předáci se nazývali dato). Ve 14. – 15. stol. byly Mindanao a Suluské ostrovy pod kontrolou Madžapahitu. V 15.stol. se zde začal hlavně z Bruneje šířit islám (Suluské ostrovy,Mindao). 1521 při své cestě kolem světa objevil ostrovy Fernando de Magalhaes. Jméno dostaly po španělském králi Filipu II. Španělském. 1521 objevili ostrovy Španělé a od roku 1542 se staly jejich kolonií . Španělská kolonizace přinesla výstavbu tzv. intamuros – měst obehnaných zdmi, uvnitř nichž se stavěly domy a kostely v evropském stylu. Od počátku kolonizace téměř 300 povstání proti španělským kolonizátorům. Od pol. 19. stol. sílilo hnutí za nezávislost, což vedlo v roce 1896 k povstání. 12. června 1898 získaly nezávislost. 1901 se Filipíny dostaly pod americkou nadvládu staly se tak na krátkou dobu první a zároveň jedinou kolonií USA =>velký rozvoj obecné vzdělanosti.

V roce 1935 získal stát autonomii. Během II. svět V roce 1935 získal stát autonomii. Během II. svět. války zde probíhaly boje mezi USA a Japonskem. 1942-1945 byly Filipíny okupovány Japonskem a vedly proti němu partyzánský boj. Po ukončení války získaly opět nezávislost 4. července 1946 1965-1966- zde diktátorsky vládl prezident Ferdinand Marcos. Dnes jsou Filipíny demokratickou zemí. Do čela země byla v květnu 2004 zvolena na šestileté období Gloria Macapagal Arroyo. Od 2. pol. 20. stol. probíhá guerillová válka a země je politicky nestabilní. Do roku 1992 měli Američané na území Filipín dvě námořní flotily.

Přírodní podmínky Nejvyšší hora: Apo - 954 m n. m Nejnižší bod: Filipínské moře - 0 m n. m Nejdelší řeka: Mindanao (551 km) Největší město: Manila (2.075.000 obyvatel) Přírodní nebezpečí: cyklóny, tajfuny, aktivní vulkanická činnost, půdní eroze Filipíny jsou souostroví ležící v jihovýchodní Asii a skládající se ze 7107 ostrovů o celkové rozloze 300 000 km2. Ze západu Filipíny obklopuje Jihočínské moře, z východu Filipínské moře a z jihu Celebeské moře. Nejbližší pevninou je ostrov Borneo ležící několik set kilometrů jihozápadně od Filipín a Thaj-wan ležící přesně na sever. Jižním směrem leží Moluky a ostrov Celebes, východním směrem pak souostroví Palau.

Rušný přístav Manila ležící na Luzonu je hlavním městem Filipín a po městě Quezon druhým největším městem země. Terén je převážně hornatý sopečného původu s pásy nížin táhnoucím se podél pobřeží. Mnohé sopky jsou dodnes činné, nejznámějšími jsou Mayon, Pinatubo a Taal.

Podnebí Filipíny leží v tropickém pásmu. Tropické mořské klima ovlivňují severovýchodní monzuny od listopadu do dubna a jihozápadní monzuny od května do října. Tři období: Tag-init - horké období nebo-li léto od března do května Tag-ulan - období dešťů od června do listopadu Tag-lamig - chladnější období od prosince do února Úhrn srážek 2000-3000 mm; na východě až 3500 mm. Průměrná teplota je mezi 25°C – 34°C. Ostrovy leží v tajfunovém pásmu západního Pacifiku, ročně zde dochází k pěti až šesti cyklónovým bouřím. Filipíny jsou součástí tzv. Cirkumpacifického ohnivého prstence – jsou položeny na tektonicky aktivní oblasti a jsou proto náchylné k zemětřesení a k sopečné činnosti.

Obyvatelstvo Počet obyvatel (2006): 89 468 677 Úřední jazyky: filipínština, angličtina Hustota zalidnění: 276 obyv./km2  Národnostní složení: Visajové 42 %, Tagalové 24 %, Ilokánci 11 % Náboženství: katolíci 83 %, protestanti 8 % muslimové 5 % Roční přirozený přírůstek: 1,88 % Střední délka života - muži: 66,74 let ženy: 72,61 let Gramotnost: 94,6 % Urbanizace: 59,4 %

Politika: Hlavní město: Manila (1 895 obyv.) Správní členění: 79 provincií Forma vlády: prezidentská Hlava státu (2006): Gloria MACAPAGAL-ARROYO Předseda vlády (2006): Gloria MACAPAGAL-ARROYO Členství: OSN, ASEAN, APEC Vyhlášení nezávislosti: 1946 Státní zřízení: republika Státní znak:

Hospodářství Tvorba HDP: 48 % služby, 32 % průmysl, 20 % zemědělství Zaměstnanost: 40 % služby, 20 % průmysl, 40 % zemědělství Nezaměstnanost (2005): 8,7 % HDP (parita kupní síly): 451,3 mld. USD HDP na 1 obyv. (parita kupní síly): 5 100 USD Inflace (2005): 7,6 % Hospodářský růst: 5,1 % Zemědělství Živí se asi 40% obyvatel zemědělská půda zaujímá asi 34% území státu. nejvýznamnější plodinou je kokosová palma, zpracováním dužiny jejich plodů (kokosové ořechy) se vyrábí tzv. kopra. Filipíny jsou v její výrobě a produkci 1.na světě. ananasy, banány, batáty, cukrová třtina, kakao, kaučukovník, káva, kukuřice, maniok, rýže a tabák. chov dobytka: skot, kozy, prasata, koně, buvoli, drůbež

Průmysl stavební dřevo, ropa, nikl, kobalt, stříbro, zlato, měď a sůl. Filipíny patří k rozvojovým zemím. Donedávna zde převládal průmysl potravinářský, textilní, dřevařský a částečně chemický. Dnes velký význam strojírenství - výroba videí, televizorů rádií a montáž automobilů. Největším průmyslovým centrem země je hlavní město Manila (90%) Vývoz: elektronika, stroje, kokosové ořechy Dovoz: kapitálové zboží, spotřební zboží, paliva Odběratelské země: USA, Japonsko, Nizozemsko, Singapur, Taiwan Dodavatelské země: USA, Japonsko, Jižní Korea, Singapur, Taiwan

Fauna Filipíny jsou rezervací velkého množství živočišných i rostlinných druhů, které nenajdete nikde jinde na světě. Orel filipínský (ostrovy Davao, Samar a Quezon) největší žijící orel na světě. V noci - nártoun filipínský Žraloci, delfíni… Ostrov Calauit je domovem lidožravého krokodýla filipínského a vzácného dugoně neboli mořské krávy.

Přírodní zajímavosti 2000 let staré rýžové terasy Banaue Rice Terraces nazývané osmým divem světa. Nejmenší sopka na světě Taal Volcano na ostrově Bohol. Ostrov Palawan- nejdelší splavný ponorný říční systém na světě. Je součástí národního parku Puerto Princesa zapsaného na listině světového dědictví UNESCO. Zahrnuje 5349 ha bujného tropického pralesa s vzácně zachovaným ekosystémem.

Ostrov Mindoro Palawan Chocolate Hills pevnost San Pedro ( Ceb)