Posuny druhových areálů vlivem klimatických změn Petra Světlíková.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
POČASÍ PODNEBÍ je okamžitý stav troposféry v určitém místě na Zemi, který lze vyjádřit pomocí tzv. meteorologických prvků je dlouhodobý stav troposféry.
Advertisements

ATMOSFÉRA.
Zemská atmosféra - stavba - soustředné vrstvy - různé vlastnosti
Proč u nás nežijí lední medvědi
BIOMY.
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
ATMOSFÉRA Podnebí Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem.
Nové modulové výukové a inovativní programy - zvýšení kvality ve vzdělávání Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem.
Klimatické a přírodní krajiny Ameriky
Základní škola Frýdek-Místek, Pionýrů 400
TUNDRA A LESOTUNDRA.
Rozlišujeme 5 základních klimatických pásem:
Biotopy ČR.
Devátá Marta Devátá Monika
Přírodní krajiny světa = vegetační pásy
Oteplování a vliv na flóru Země
TUNDRA A LESOTUNDRA.
Biomy - popis.
PODNEBÍ ČESKÉ REPUBLIKY 9. třída Mgr. Jakub Karásek
Pedosféra.
ATMOSFÉRA atmosféra = plynný (vzdušný) obal Země Složení vzduchu:
Základní škola Frýdek-Místek, Pionýrů 400
Přírodověda 5.ročník podnebí podnebné pásy.
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu
Atmosféra Opakování – znáte z P: vzdušný obal Země
Podnebí (climate) a přírodní krajiny Ameriky – Opakování!
Výškové stupně rostlinstva
BIOKLIMATICKÉ VÝŚKOVÉ STUPNÉ
Podnebí a vegetace Asie
PŘIZPŮSOBIVOST ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
Podnebí.
Podnebné pásy, počasí a nadmořská výška
PODNEBÍ AMERIKY A Kliknutím na obrázky spustíte video – hurikány a tornáda.
PŘÍRODNÍ ZEMSKÉ PÁSY.
Biosféra – vegetační pásy a vegetační stupně
Biosféra.
Pedosféra 2 Igor Dostal.
Křížovka - Tropický deštný les
Univerzita Karlova v Praze
Vegetační stupně na příkladu střední Evropy
Živý obal Země ( rostliny a živočichové)
ROZMANITOST EKOSYSTÉMŮ
Biosféra.
PODNEBÍ Dostupné z Metodického portálu ISSN:  , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým.
Podnebí, podnebné pásy.
Číslo DUM: VY_32_INOVACE_04 Autor: Marcela Holíková Anotace: Tento výukový materiál slouží k výuce zeměpisu na základní škole. Zeměpis – tundra a polární.
VY_32_INOVACE_ Tomáš Kvasný Biosféra – světové rozložení Tomáš Kvasný Zeměpis červen ročník Pomocí práce ve dvojicích a výkladu pomocí.
Podnebí Severní Ameriky
= vzdušný obal Země (atmos = pára z řečtiny) - zabraňuje výkyvům teplot na Zemi - chrání Zemi před kosmickým zářením, meteority - umožňuje život na Zemi.
Elektronické učební materiály - II. stupeň Zeměpis Autor: Mgr. Miluše Džuberová Tundra tundra v Norsku tundra na Aljašce v létě.
Granici Olga Pařík Radim. Klimatické změny - změny v klimatické charakteristice jako je teplota, srážky, atmosférický tlak, nebo vítr.
Biosféra. obsah  úvod  životní podmínky  vlivy působící na životní podmínky  závislost přírodních krajin na podnebí  kontrolní otázky.
Evropa rostlinstvo a živočišstvo
TAJGA Váňová Stanislava.
Podnebí typické střídání čtyř ročních období Co ovlivňuje podnebí? a)
VEGETAČNÍ PÁSY.
Ledovce v Africe a Oceánii
VY_52_INOVACE_09_02_rostlinstvo a živočišstvo v Evropě
Základní škola, Hradec Králové
Název školy : Základní škola a mateřská škola,
NÁZEV ŠKOLY: ZŠ Školní Stará Boleslav
Biosféra = živý obal Země.
9 BIOMY.
Polární pás Co zde roste? Žije? Polární pustiny trvalé zalednění
Jméno autora: Bc. Petra Musilová
ČR leží v mírném p. p. střídají se 4 roční období
Předpokládané dopady klimatické změny na lesy v příštích desetiletích
14. Přírodní krajiny světa - vegetační pásy
PODNEBÍ.
Transkript prezentace:

Posuny druhových areálů vlivem klimatických změn Petra Světlíková

Limitace areálu - klima: teplota, srážky, vítr, vlhkost vzduchu i půdy, půdní typy - bariéry (geografické, není kam jít – nevhodné podmínky) - zdroje: živiny, potrava, místa k hnízdění Klimatické změny - globální oteplování: několik desetiletí (Walther et al. 2002, Parmesan 2006) o 0,6 °C za posledních 100 let (Walther et al. 2002) změny ve fyziologii, fenologii, posuny areálů, změny v ekosystémech (Hughes 2000)

Walther et al. 2002

Posuny druhových areálů - 2 typy studií: 1) malá území na hranicích areálu 2) změny lokálního druhového složení - nedostatek studií celého druhového areálu – velká území - hlavní směry posunů: na sever a do vyšších nadmořských výšek × Hemp studované organismy: byliny (polární oblasti a temperát, hory), keře a stromy (posun hranice lesa), lišejníky, vážky, motýli, kril, ryby, obojživelníci, ptáci, polární medvědi, lišky, mořský plankton, škůdci, parazitoidi

Walther et al. 2002

Case study 1: Grabherr, G. (1994) Climate effects on mountain plants. Nature, 369, léto flóra 26 vrcholů (> 3000 m n. m.) centrálních Alp (Z Rakousko, V Švýcarsko) - srovnání s 12 historickými údaji (70 – 90 let), vzrůst průměrné roční t o 0,7 °C - stupeň pohyblivosti 9 typických horských rostlin - max: 4 m za 10 let, většinou pod 1 m, méně než teoretické odhady - více druhů v nižších nadmořských výškách, méně ve vyšších - oteplování již ovlivňuje alpské rostliny, i mírné stačí k migracím - možná extinkce druhů

Case study 2: Parmesan, C. (1996) Climate and species‘ range. Nature,382, 765 – populací druhu Euphydryas editha - stálé diskrétní populace s občasnou výměnou druhů, extinkcí a rekolonizací lokalit – ověřování historických lokalit - 36 dalších - Z USA, Kanady a Mexika (území 0,25 – 24 km 2 ) - sezóny 1992 – 6 - zaznamenáváni motýli ve všech fázích života, nenalezeni dospělci – hledány larvy a vajíčka v hostitelských rostlinách - neprokázán trend nejvyšší extinkce ve velmi nízkých výškách - prokázána role zeměpisné šířky při extinkci druhů, 2° severně populace přežívaly - pokles extinkce s rostoucí nadm. výškou

Case study 3: Hemp, A. (2005) Climate change-driven forest fires marginalize the impact of ice cap wasting on Kilimanjaro. Global Change Biology, 11, 1013– Kilimandžáro (5896 m n. m.) – sezonní suché tropické klima, severní sušší závětrný svah - vegetační analýzy 1996 – 2004, 34 výškových transektů, 1400 ploch - klimatické analýzy od 1997, srážky, teplota půdy, evaporace - teplejší (sušší) klima - změny ve vegetaci – zvýšená frekvence a intenzita ohňů – posun hranice lesa o několik stovek metrů níže × posuny druhových areálů do vyšších nadmořských výšek

Vegetace 700 – 1000: savana 1000 – 1800: plantáže 1800 – 3100: horský les 3100 – 3900: keře rodu Erica 3900 – 4500: polštářová vegetace Helichrysum > 4500: chudá

Literatura: Grabherr, G., Gottfried, M. & Pauli, H. (1994) Climate effects on mountain plants. Nature, 369, 448. Hemp, A. (2005) Climate change-driven forest fires marginalize the impact of ice cap wasting on Kilimanjaro. Global Change Biology, 11, Parmesan, C. (1996) Climate and species' range. Nature, 382, Parmesan, C. (2006) Ecological and evolutionary responses to recent climate change. Annual Review of Ecology Evolution and Systematics, 37, Sturm, M., Schimel, J., Michaelson, G., Welker, J. M., Oberbauer, S. F., Liston, G. E., Fahnestock, J. & Romanovsky, V. E. (2005) Winter biological processes could help convert arctic tundra to shrubland. Bioscience, 55, Walther, G. R. (2004) Plants in a warmer world. Perspectives in Plant Ecology Evolution and Systematics, 6, Walther, G. R., Post, E., Convey, P., Menzel, A., Parmesan, C., Beebee, T. J., Fromentin, J. M., Hoegh-Guldberg, O. & Bairlein, F. (2002) Ecological responses to recent climate change. Nature, 416,

Internetové zdroje: ts/early-warning-signs-of-global-7.html