Klasicismus a empír klasicismus = sloh poslední třetiny 18. století podstatnou součástí klasicismu 2.pol.18.stol. je tzv. sloh Ludvíka XVI. (1774-1792) - luiséz empír, zvaný také císařský sloh, původ názvu ve franc. slově empire - impérium, císařství - stavělo se jím převážně v době, kdy se Napoleon prohlásil císařem = od 1804 a pak ještě po celou první polovinu 19.stol. období klasicismu a empíru není stylově jednolité již před rokem 1800 se objevuje raný neboli časný romantismus (romantický vztah k umění jiných kultur, exotice, středověku i venkovu) ještě před pol. 19.stol. se objevuje biedermeier (výraz spíše v měšťanské kultuře, bydlení, nábytku, uměleckém průmyslu a v odívání, nikoli v architektuře) + (název vznikl kombinací jmen dvou měšťáckých postav z německého časopisu Fliegende Blätter, pánů Biedermanna a Bummelmaiera)

Klasicismus a empír Sloh Ludvíka XVI. klasicismus zpočátku ještě v mnohém připomíná vnějškově baroko (souměrně řešené fasády, trojúhelníkové štíty, …) tento sloh je však více strohý než baroko, ve členění přibývá geometričnosti motivy inspirované a přejímané z umění antického Řecka a Říma užívá se hojně trojúhelného štítu, ze sloupových řádů hlavně korintského empír má zálibu ve strohosti a jednoduchosti přejímá nejstarší řecký řád – dórský novým materiálem se stává litina empírová okna bývají kryta žaluziovými okenicemi Kapitol ve Washingtonu – budova Kongresu USA Malý Trianon ve versailleském parku Vítězný oblouk na náměstí Étoile v Paříži Sloh Ludvíka XVI. charakteristický nábytek, ornamentika, architektura sloh Ludvíka XVI. přináší vavřínové věnce, zvlněné povlávající stužky s mašlí oblíbeným motivem jsou reliéfní poprsí, profily tzv. imperátorů – římských císařů s věncem kolem hlavy nebo vousatých mužů, tzv. filozofů prožívá největší rozkvět v době absolutistických monarchií v Evropě

Antonio Canova: Amor a Psyché Antonio Canova: Paolina Borghese jako Venuše

Jacques-Louis David: Bonaparte při přechodu Alp Jacques-Louis David: Zavražděný Marat Jacques-Louis David: Napoleonova korunovace Jean August Dominique Ingres: Velká odaliska Jean August Dominique Ingres: Oidipus a sfinga

Zámky zámků vzniká málo, spíše se starší přestavují více pozornosti se věnuje parkům dosavadní francouzské barokní parky (geometricky řešené) se ruší a mění se v park anglický (záměrně, ale nenásilně komponovaná příroda s loučkami, skupinami stromů, cestičkami a potůčky) obměnou anglického parku je park přírodní a především park romantický (v něm zase rozestaveny na velmi pečlivě vybraných místech drobné a větší stavby) všeobecná touha po přírodě – putovalo se z měst na výlety za hradby; své zahrady na neděli a sváteční dny zpřístupňovali veřejnosti také šlechtici; začaly se zřizovat veřejné sady a promenády s alejemi v ulicích

Náš nejkrásnější empírový zámek Kačina u Kutné Hory

Města středověké hradby se bourají, odstraňují se městské brány, zavážejí se hradební příkopy a na jejich místě vznikají nové ulice (Na Příkopě, …) ke starším předměstím přibývají nová (často šachovnicový půdorys) kromě obytných čtvrtí jsou na předměstích vily se zahradami, hřbitovy města se vybavují nemocnicemi, špitály a ústavy, divadly a měšťanskými střelnicemi, přibývají městské lázně a občanské plovárny na náměstí a do ulic se umisťují další kašny do městských sadů se stavějí pavilóny a gloriety, občas se vztyčují obelisky nově zakládaná města – např. Karlín, Josefov, Terezín vznikají lázeňská města kolem dávno známých, ale dosud málo využívaných pramenů (Františkovy a Mariánské lázně, Teplice s přilehlým Šanovem) v těchto městech vznikají stavby speciálního určení (budovy koupelí, sloupové kolonády a pavilóny) na venkově vznikají malé lázničky s dřevěnými pavilóny a kolonádami Stavovská divadlo v Praze Mariánské Lázně-Úšovice, kolonáda u Ferdinandova pramene Častým doplňkem zahrad, veřejných sadů i lázeňských parků je kruhový sloupová gloriet. Empírové měšťanské střelnice se sálem, budované zpravidla na předměstích, bývaly střediskem společenského života. V zámeckých i veřejných parcích se v empíru objevuje štíhlý obelisk.

Nájemní – činžovní dům nejtypičtější a nejpočetnější stavba období empíru nový typ bydlení podnětem k jeho vzniku byl příliv obyvatelstva do měst určený pro větší počet rodin pavlačový dům pokud je ve městě zaveden vodovod, je umístěn v domech mimo byty a také záchod je pro každé patro společný, vždy na konci pavlače nové domy jsou šířkové s poměrně nízkými střechami, jejichž hřeben je souběžný s průčelím (starší domy byly štítové a s hřebenem střechy kolmým k průčelí zazdívají se podloubí a přeměňují se na obchody, obytné světnice a části průjezdů od 70. let 18. století (za Marie Terezie) začalo první číslování domů, ale i pak se užívalo domovních znamení Empírový nájemní pavlačový dům mívá na straně dvora ve všech patrech pavlače zakončené společným záchodem. Z pavlačí se také vstupuje do bytů. U zábradlí bývají otáčecí železná nebo i dřevěná ramínka k natahování šňůr pro sušení prádla.

Doprava místo starých málo udržovaných cest vznikala od doby Marie Terezie síť tzv. císařských silnic s pevnou vozovkou budovaly se mosty (v empíru se vytvořil i typ řetězového mostu) důležitým doplňkem silniční sítě se staly kamenné milníky a rozcestníky objevují se již i první dopravní značky silnou konkurencí formanů se stala železnice Podél silnic a na křižovatkách a rozcestích se v empíru stavěly milníky a rozcestníky, typové sloupy nebo obelisky s tesanými údaji směrů a vzdáleností. V empíru má svůj původ řetězový most; poslední, který se u nás zachoval v Podolsku na Vltavě a byl by zmizel ve vodách Orlické přehrady, byl rozebrán a znovu postaven přes Lužnici u Stádlce mezi Bechyní a Táborem.

Církevní stavby Venkov reformy císaře Josefa II. Josef II. rušil velké množství klášterů a kostelů (řada z nich rozprodána na stavební materiál a zbořena, jiné se proměnily ve skladiště, obytné domy i kovárny, z klášterů se staly nájemní domy, kasárny, továrny a z těch nejvýstavnějších zámky novostaveb kostelů bylo méně – vznikaly hlavně v nově zakládaných pevnostech, lázeňských městech, na předměstích apod. staví se šlechtické hrobky (někdy se podobají antickým chrámkům) staví se toleranční kostely (evangelické) – nejdříve se musely co nejvíce podobat obytným stavbám, nesměly mít věže; teprve v dalším období se evangelické kostely začínají podobat katolickým kostel v Knapovci u Ústí nad Orlicí hrobka Auerspergů – Žleby u Čáslavě Venkov empír se na venkov dostává se stavbami šlechty, církve i státu kapličky, sochy, kříže – v polích, na rozcestích, ve skupinách zdaleka viditelných stromů především na Moravě – kapličky křížových cest kašny, pamětní kameny, památníky, náhrobky (i z oblíbené litiny)

Romantismus provází klasicismus a empír od konce 18. století po celou první polovinu 19. století typické jsou pro něj parkové a zahradní stavby (jsou odlišné od pozdější fáze z 50. a 60. let, kdy přestavbami zámků vznikaly napodobeniny středověkých hradů) snaha po návratu k přírodě (Jean Jacques Rousseau) únava šlechtické společnosti vyumělkovaným životem v rokokových salónech romantismus se inspiruje a napodobuje umění a architekturu vzdálených zemí (i Afrika a Asie) turecké minarety – Lednice, Lnáře čínské pavilóny – Krásný Dvůr, Vlašim, Praha egyptské kabinety a sfingy – Veltrusy obelisky (dokonce s hieroglyfy) – Konopiště gotické pavilóny – Praha-Klamovka, Krásný Dvůr umělé zříceniny – Praha-Cibulka, Janův hrad u Lednice romantické stavby se zčásti inspirují antikou z napodobenin lidové architektury jsou oblíbené tzv. švýcárny (statky, kde se chovaly švýcarské krávy a při vyjížďce tu mohlo panstvo popít čerstvého mléka), nebo „holandský“ statek vrcholem tohoto romantického zájmu o venkov je zbudování celé umělé vesničky s mlýnem v parku při zámku francouzských králů ve Versailles Z antické římské architektury vychází např. tzv. Dianin chrám čili lovecký zámeček Rendez-vous mezi Valticemi a Lednicí, řešený jako římský vítězný neboli triumfální oblouk Romantické stavby čerpají také z exotických slohů, např. zvonice v Žehušicích u Čáslavě napodobuje maurskou architekturu čínský pavilón v Krásném Dvoře na Žatecku brána zámeckého areálu ve Vlašimi napodobuje středověkou architekturu

Stavby raného romantismu turecký pavilón -Lednice turecký pavilón - Lnáře „gotický“ pavilón – Krásný Dvůr čínský pavilón – Krásný Dvůr čínský pavilón - Vlašim umělá zřícenina Janův Hrad u Lednice   obelisk – Krásný Dvůr umělá zřícenina Praha-Cibulka

Preromantismus – raný romantismus Francisco Goya Autoportrét Poprava v La Moncloa Nahá maja Oblečená maja