Stáří jako sociální událost Sociální politika jako společenská praxe, ZS 2008/2009

I. část Proč je stáří sociální událost? Potřeba zabezpečit osoby, které již neparticipují na pracovním trhu z důvodu věku. Pracovní příjmy musí být nahrazeny jinými zdroji, aby se zabránilo chudobě v této skupině obyvatelstva.

Definice stáří Pracovní definice: (Tomeš 2001) Stáří je přirozené, poslední období života, ve kterém se pozvolna omezují funkce lidského organizmu. Postupně se snižuje schopnost pracovat a aktivně reagovat na vnější svět.

Aspekty stáří a stárnutí Fyziologické (zdravotní) Sociální Ekonomické Právní Demografické

Fyziologický aspekt Stárnutí je individuální proces, založený na osobních dispozicích. Pokus kategorizovat stáří - 3 fáze. období presenilní vlastní stárnutí 60 – 70 let – pozvolné změny v pracovních návycích stařecké období - nad 70 let. Zaniká schopnost k systematické práci.

Pokračování Fyziologické (přirozené) a patologické (chorobné) stárnutí Gerontologie– souhrn poznatků o stárnutí a stáří experimentální – zkoumá důvody a procesy stárnutí – genetika. Sociální – vztah společnosti ke stáří a naopak Geriatrie – zdravotní stav ve stáří, změny funkce organizmu a jeho částí Významnou součástí je paliativní medicína - zabývá se procesem umírání – hospicová péče – důstojný odchod ze života

Sociální aspekt Senioři a rodina Modelem přestává být vícegenerační soužití. Rodina více přesouvá péči o seniory na stát. Důvody! Ztráta partnera, vrstevníků Senioři a práce, odchod do důchodu Pokles životní úrovně, ukončení pracovní kariéry, ztráta společenského statusu spojeného se zaměstnáním. Ohrožení sociální exkluzí.

Pokračování Senioři a bydlení Senioři a zdraví Společenský život, politika Senioři jsou obecně náchylnější k manipulaci, jsou odkázáni na informace z médií, přikládají jim značnou důležitost Modifikace potřeb

Vztah společnosti ke stáří Vláda – Národní program přípravy na stáří 2008 – 2012 Zákon o sociálních službách (108/2006 Sb.) Zapojení neziskového sektoru U3V Kult mládí ve společnosti – akcelerace změn ageismus

Ekonomické aspekty Obecně se jedná o přechod z ekonomické aktivity do skupiny ekonomicky neaktivních - důchodový věk. Problém chudoby ve stáří

Právní aspekty Doba odchodu do důchodu a nárok na starobní důchod jsou upraveny ve všech státech zákonem. Zákonem je upravena i invalidita. Právě pro jednotnou právní úpravu je třeba stanovit věkovou hranici odchodu do důchodu.

Demografické aspekty Fenomén demografického stárnutí populace (anglicky „ageing“) Příčiny stárnutí populace - prodlužování střední délky života - zlepšení životních podmínek, zdravotní péče - nízká porodnost

Prognóza vývoje počtu obyvatelstva ČR v základních věkových kategoriích (tisíc, %) Věkové kategorie obyvatelstva 1994 2000 2010 2020 Předproduktivní věk 0 – 14 2 010 19,4 1 736 16,9 1 542 14,9 1 487 14,6 Produktivní věk 15 – 59 muži 15 – 54 ženy 6 212 60,1 6 353 61,7 6 056 58,7 5 649 55,3 Poproduktivní věk 60+ muži 54+ ženy 2 112 20,4 2 200 21,4 2 719 26,4 3 080 30,2 Celkem 10 334 10 289 10 317 10 215

II. Část Zabezpečení ve stáří Důvod: ztráta výdělečné schopnosti z důvodu věku Způsob: závisí na koncepci sociální politiky (typu sociálního státu) Princip zasloužilých chudých Princip participace v systému (pojištění) Princip státního univerzálního zabezpečení

Příklad České republiky První pilíř sociální ochrany Sociální pojištění Nemocenské Důchodové starobní důchody invalidní důchody pozůstalostní důchody

Konstrukce důchodů Konstrukce důchodů Důchody příspěvkově definované Důchody dávkově definované Účast v systému povinná nepovinná

Pokračování Způsob financování důchodových systémů průběžné financování (spíše dávkově definované) fondové (kapitálové) financování (spíše příspěvkově definované)

Konstrukce starobních důchodů Více složek Základní složka Zaměstnanecká schémata Dobrovolná (soukromá) schémata

Důležité relace Důchod – mzda jednotlivce Důchod – životní minimum Důchod – minimální (průměrná) mzda (státem) garantovaná základní složka důchodu – celková výše důchodu

Vztah důchodu a mzdy Země Celková relace % Základní systém Doplňkový systém % Francie 70 50 20 SRN 75 25 Nizozemí 40 30 Švédsko 65 55 10 Švýcarsko 60 Velká Británie

Konstrukce důchodu Základní výměra Pohyblivá složka výše výdělku počet odpracovaných let Podmínky nároku

Reforma důchodového zabezpečení v ČR Situace do roku 1989 Změny v následujících obdobích 1990 – 1992 zrušeny osobní důchody Zrušeny důchodové kategorie Zavedení valorizace důchodů

Pokračování 1993 – zavedení sociálního pojištění 1994 – založen systém penzijního připojištění (zákon 42/1994 Sb.) 1995 1996 dopady nepříznivého demografického vývoje – zvýšení věku odchodu do důchodu

Pokračování 1997 – oddělení financování důchodového pojištění od státního rozpočtu (Zvláštní účet) 2000 – 2004 – úpravy v rámci přístupových jednání a vstupu do EU 2005 – dosud snaha o reformu důchodového systému (Bezděkova komise)a další 2006 – Zákon o sociálních službách (108/2006)