Západní Evropa za vrcholného středověku
Francie Kapetovci – posilování centralizované moci – rozšiřování královské domény Filip II. August (1180 – 1223) - zisk většiny území ovládaného Angličany Ludvík IX. Svatý (1226 – 1270) 2 křížové výpravy Filip IV. Sličný (1285 – 1314) - boj o Flandry 1302 – svolání generálních stavů - 1309 – 1378 – „avignonské zajetí papežů“ - boj s templáři – 1314 – upáleni (Jakub de Molay)
Anglie Od 12. st. – Anjou Plantagenet Jindřich II. Plantagenet (1154 – 1189) - posílení správní a soudní moci panovníka, snaha o omezení moci církve (x T. Becket) - po sňatku s Eleonorou Aquitánskou zisk poloviny území Francie (!vazal francouzského krále!) - vláda synů Richard I. Lví srdce 1189 – 1199, Jan II. Bezzemek (1199 – 1216) - ztráta většiny území ve Francii 1215 – Magna charta - Velká rada (25 šlechticů), práva a svobody měst, omezení moci panovníka, právo na vzpouru, nezasahování do pravomocí církve, …
Stoletá válka 1337 - 1453 Francie x Anglie dlouhodobé napětí mezi Francií a Anglií anglické državy ve Francii Válka začala bojem o ovládnutí Flander – soukenictví - odbyt anglické vlny - Francie Flandry obsadila Záminka k válce: ve Francii 1328 vymřeli Kapetovci v přímé linii, nastoupil rod Valois Jejich nárok neuznal anglický král Edward III. (po matce Kapetovec)
1. fáze – převaha Anglie 1346 se Edward III. vylodil ve Francii bitva u Crécy (Kresčak) - porazil a zajal francouzského krále francouzský spojenec Jan Lucemburský padl do anglických rukou padl přístav Calais mír výhodný pro Angličany
Jedna z příčin vítězství: angličtí lučištníci proti francouzské těžké jízdě
ve Francii - selské povstání „jacquerie“ Dlouhá válka - zátěž pro obyvatelstvo - vzpoury ve městech i na venkově ve Francii - selské povstání „jacquerie“ (podle nejběžnějšího jména franc. venkovanů Jacques = Jakub) v Paříži povstání měšťanů obě krvavě potlačena 1358
v Anglii 1381 povstání Wata Tylera – v čele sedláků táhl do Londýna - zavražděn, povstání krvavě potlačeno na venkově šířili myšlenky Johna Viklefa potulní kazatelé - též potlačeno „Když Eva předla a Adam ryl, kdo tehdy vlastně pánem byl?“
Epidemie moru, která se šířila v Evropě v 1347- 1352, zdecimovala obyvatelstvo v obou zemích - „černá smrt“ Po dočasném úspěchu Francouzů na konci 14. stol. vítězí opět Angličané 1415 - Jindřich V. v bitvě u Azincourtu (déšť - bahno - angličtí pěšáci proti franc. těžkooděncům, jedna z nejkrvavějších bitev středověku)
Panna orleánská Francie - vlna odporu proti okupaci Angličanů V čele prostá vesnická dívka Jana z Arku (17 let) Přesvědčena „hlasy světců“ o svém poslání vrátit korunu francouzskému králi (dauphin Karel) a vyhnat Angličany
1429 - v čele vojska, rychlá vojenská vítězství, dobyla korunovační město Remeš, korunovala francouzského krále Karla VII. Upadla do anglického zajetí, král ji nevykoupil 1431 upálena jako kacířka v městě Rouen (1920 kanonizována) francouzská národní hrdinka její smrt urychlila osvobozovací proces, obrat ve válce, Angličané vyhnáni, udrželi jen přístav Calais Od 15. stol. Francie postupně sjednocena, vznikl francouzský národ
Válka růží - zápas o anglický trůn 1455 - 1485 2 rody usilovaly o trůn: Lancaster (červená) (bílá) během války se téměř vybila anglická šlechta 1485 - bitva u Bosworth - Jindřich Tudor (po matce Lancaster) porazil posledního Yorka Richarda III. York „Království za koně!“ Shakespeare