VÍME, KDE DUCH HOSPODINA SÍDLÍ, KDE VANE BOŽÍ DUCH, TAM SVOBODA NÁS ZAPLAVÍ. VÍME, ŽIVOT VE SVOBODĚ DÁVÁ, ŽIVOTEM VE SVOBODĚ BOHU SLÁVU VZDÁVÁM. VÍME,

VÍME, KDE DUCH HOSPODINA SÍDLÍ,
1. Jezu Kriste, štědrý kněže, | s Otcem, Duchem jeden Bože, | štědrost tvá je naše zboží | z tvé milosti.
KŘÍŽOVÁ CESTA k u t n o h o r s k é k a p l i č k y.
1. Láska, kterou Ježíš dává do srdcí věrným svým, láska je, jež neustává, láska k dobrým i zlým, láska, kterou žádná bouře nemůže uhasit, láska mocná jako.
1. Až boje pozemské ukončíme | a do krás nebeských zaletíme, | pohled na Ježíše bude nám tam | základem radosti, klanění sám. | On bude tam slávou mou.
TO JE MÁ PROSBA, KDYŽ CÍTÍM, ŽE VŠECHNO PRÁZDNÉ SE ZDÁ. TY JSI MOU TOUHOU, MOU SKÁLOU, MŮJ HRAD, JSI BOHEM CO PŘICHÁZÍ VČAS.
1. Hospodin zástupů, Bůh požehnaný věčně, všem krajům světa znám je Bůh a Pán náš sám. Haleluja, haleluja! haleluja, haleluja! | Od věků na věky, od věků.
PANE MŮJ Pane můj, dals mi dost šťastnejch chvil,mnohem víc já zažil, než jsem mohl si přát. Pane můj marně teď vzpomínám, čím si zasloužit mám, že mě,
Ježíši, s námi zůstávej 1. Zůstávej s námi Ježíši, ať stále o tom vím, že ruka má je v ruce tvé a život můj je darem tvým. Ref.: Ježíši s námi zůstávej,
≈1 Pe 1·8–9. 1Pe 1·9 Naše vírazáchrana duší. Záchrana z čeho? Z hříchu ze smrti. Jak tedy té víry dosáhnout? – Jak se stát věřícím?
Ty musíš jít 1. Ty musíš jít tam do údolí, samoten jít, ač nemáš sil. Všemocný vládce nedovolí, aby tě přítel zastoupil. 1. Ty musíš jít tam do údolí,
Zněl pláč 1. Zněl pláč noci té, když se narodil a měl jenom tu stáj a bez nároků žil. Zněl pláč noci té, tam Bůh našel nás, kde pláč je nám domovem. 1/5.
Zněl pláč 1. Zněl pláč noci té, když se narodil a měl jenom tu stáj
1. Můj Pán Ježíš, má mne rád. | V Písmu čtu to mnohokrát
1. Ó hlavo plná trýzně, | běd, ran i soužení, | ty zřídlo Boží přízně, | z níž spása pramení | ó hlavo ozdobená ctí, | slávu s výsostí, | jak velká stihla.
KDO JE JEŽÍŠ? 1.JEŽÍŠ JE NÁŠ PÁN A VŠECH KRÁLŮ KRÁL, JÁ HO DOBŘE ZNÁM, //:ON MI ŽIVOT DAL://
1. Čas nastal nám přeradostný, | křesťané, plesejte  | přišel hod velikonoční, | křesťané, zpívejte! | Vyšel z hrobu náš Spasitel, | lidu svého Vykupitel,
1. Svěřím své břímě Pánu svému, | duše své vypovím mu žal. | Vždyť, by sňal ze mne hříchu tíži, | cestou kříže se ubíral. | Na prsou jeho složím svou hlavu,
1. U stolu tvého církev tvá | zvěstuje, Ježíši | tvou smrtí že jsme spaseni, | poklade nejvyšší! | Tys věčně smířil s Otcem nás; | tvá oběť věčný platí.
KDYŽ TĚ CHVÁLÍM, KDYŽ SE ZTIŠÍM, JÁ VÍM, TY SÁM JSI BŮH,
1. Přišel na zem konat dílo spásy a lidem bídným s láskou pomáhal,
Přišel na zem 1. Přišel na zem konat dílo spásy a lidem bídným s láskou pomáhal ke svobodě zval zotročené hříchem, můj Pán. Světem šel a lidskou nesl.
1. Nakloň, Pane ucha svého, | slyš mne, potěš ducha mého, | já jsem chudý, v bídě lkám, | žádné pomoci nemám. | Stráží duši mé buď stále, | tys mne určil.
1. Ó Bože, Otče, uč mne sám, | když pouští bloudím zde a lká, | jak z hloubi duše volat mám: | „Buď vůle Tvá! Buď vůle tvá!“
18. Bratři prodali Josefa do otroctví
1. Bože náš, Otče náš, do ruky tvé s důvěrou klademe teď štěstí své: | Dítě, jež z lásky své i nám jsi přál, | od tebe život má, veď je i dál, | Dítě,
TO JE MÁ PROSBA, KDYŽ CÍTÍM, ŽE VŠECHNO PRÁZDNÉ SE ZDÁ, TY JSI MOU TOUHOU, MOU SKÁLOU, MŮJ HRAD, JSI BOHEM, CO PŘICHÁZÍ VČAS. TO JE MÁ PROSBA VE ZKOUŠKÁCH,
1. Ten nejlepší přítel je Ježíš, | tu zkušenost já stále mám, | a proto chci každému nejvýš to radit: | Ó zkus jej sám! | Pojď a zkus každý sám, pojď a.
27. Ten nejlepší přítel je Ježíš Ten nejlepší přítel je Ježíš, tu zkušenost já stále mám a proto chci každému nejvýš to radit: Ó zkus jej sám! Ref.: Pojď.
1. Veď mne sám, veď mne sám, | veď mne k nebes výšinám! Tobě svěřuji se cele, | za tebou jít mohu směle, | Ježíši, když tebe mám, | Ježíši, když tebe mám.
1. Duše moje chválu stále zpívá o veliké lásce tvé, duše moje chválu stále zpívá a o veliké té lásce tvé. Já radost mám, že zpívat smím, že jsi, Jezu,
1. Ó kéž bych tisíc jazyků měl | a tisícerá ústa k nim, | bych lépe než kdo jiný uměl | ze hloubi srdce s plesáním | vždy novou vynést píseň chval o tom,
Ježíši, s námi zůstávej 1. 1/2 Zůstávej s námi Ježíši, ať stále o tom vím, že ruka má je v ruce tvé a život můj je darem tvým. Refr.: Ježíši s námi zůstávej,
Nevěřící Tomáš sestaveno s využitím obrázků Henryho Martina Český text: kanan.cz Copyright © Henry Martin Used by Permission.
1. Tebe, Boha otce věků, | Pána všeho chválíme. | Plna jesti všecka země | převelebně slávy tvé. | Vesmír vzdává chválu tobě, | cherubín a serafín | slavně.
1. Je Lékař velký přítomen, | sám mocný, vlídný Ježíš. | On dí: Buď hříchu pozbaven! | Tak uzdravuje Ježíš. | Jméno každé nad jméno, nade všechno zvýšeno,
1. Slyš, jaká překrásná píseň | rozléhá se po nebi! | Andělů to svaté sbory | Pána Boha velebí. | Je to píseň o radosti | dané všemu stvoření: | Sláva.
1. Ve zdroji prýštícím se z ran, | jež strpěl Ježíš můj, | kde hříšník smývá skvrny své, | mám spásu, úkryt svůj. | Já věřím, že té krve zdroj i za mne.
CHVÁLÍM DEN, KDY JSI PŘIŠEL K NÁM, PORAZIL SMRT, ZACHRÁNIL JSI NÁS, V RADOSTI TEĎ ŽIJEM V TOBĚ DÁL. PRÁZDNÝ KŘÍŽ A PRÁZDNÝ HROB, ŽIVOT VĚČNÝ PRO NÁS BYL.
1. Kristova krev a spravednost | je svatební můj šat a skvost, | jímž pro nebe se ustrojím | a před Bohem tak obstojím.
1. Můj Pane! Tobě cele chci | sloužit z všech sil svých, | jen rozněť Duchem svatým sám | vděčnost v citech mých! | Své srdce v oběť díků rád tobě vydávám;
1. Jistotu vzácnou v srdci už mám: | spasil mne Ježíš můj Bůh a Pán, | břemeno hříchů z duše mi sňal, | dědicem Božím tak jsem se stal. | Zazvuč již, zazvuč.
1. Ježíši Vykupiteli, | můj duch se v tobě veselí, | v životě, smrti jist jsem tím, | že tvým se vlastním zváti smím. | V tvé ruce vkládám život, | čest.
1. Haleluja! Lidé slyšte! | Bůh nám svého Syna daroval. | Pro nás hříšné narodil se, | aby v našich srdcích pokojem | a láskou | kraloval. | Bůh svět miloval,
1. Již pevný základ jsem teď našel, | v němž věčně kotví duše má, | kde jinde v Kristových než ranách, | kde od věčnosti spočívá. | Tam pevně stojí v středu.
Byl jsi tam? 1. Byl jsi tam, když byl křižován můj Pán? 2x
1. Nalezen jsem, | nalezen, bludu jsem již prost, | mně spásy teď vzchází den, | s ním míru skvost. | Ježíš přišel hledat mne, | kam jsem zabloudil; |
1. Moc předivná nás tiše obestírá, a proto čekám příští uklidněn
1. Ježíši milý, co jsi spáchal zlého, | že vyřkli ortel hněvu ukrutného? | Čím provinil ses, | v čem jen hledat vinu tvých slov a činů?
1. Jaké místo máš pro Krista, | jenž tvých hříchů břímě nes. | Když u dveří stoje tluče, | přijmi do srdce ho dnes! | Místo Kristu Králi slávy ve svém.
1. Bože, dík ti vzdávám, | že jsi Otcem mým, | zlá když přijde zpráva, | se vším k tobě smím, | v každičkou že chvíli | přístup k tobě mám, | a že sám.
1. Bohu dík buď, sláva, čest, | věrný svým že slibům jest, | nad námi se smiloval, | hříšným Spasitele dal.
1. Jsem bouří žití znaven, ty při mně stůj: přístavem buď mi, hradem sám, Pane, můj. Když loďka žití mého už marně hledá cíl, ty pomoz rukou svojí, v přístav.
1. Jak ovce zašlá z pastvy své, | ze svého stáda zaběhlá, | tak člověk bloudí bez cíle, | když duše Krista vzdálena. | Lásko ty svatá, jež snímáš hříchu.
1. Má víra k tobě zří, | Beránku na kříži, | tys Boží Syn
1. Zde stojím já tu u dveří | a klepu, žádám: Otevři! | Jen nakloň srdce k prosbám mým, | zda vejít smím, zda vejít smí?
1. Z přetěžkého kříže, který nesl Pán, strom života stal se plody obtěžkán. Kyrie eleison, v prach se vracíme: všechny z hrobů svoláš k trůnu slávy své.
Když slunce zář 1. Když slunce zář i světlo hvězd | hasne nám, hasne nám, | tu milo bývá ducha vznést | vzhůru tam, vzhůru tam, | kde noci pak již nebývá,
1. Zůstaň se mnou, | Pane můj, k lásce tvé se utíkám, | v bouři žití se mnou pluj, | kormidlo řiď lodí sám! | Skrej mne, Spasiteli, skrej, | dokud trvá.
1. Mír na zemi daruj nám! Nezřekni se nás! Ať tvá láska drží s námi dnes a zítra zas: Jen ty sám, Bože, náš, jen ty sám, Bože, náš, lidský život v rukou.
1. Přijď Králi věčný náš, | jenž vše v své moci máš, | a žehnej nám! | Uč podle pravdy cest | ti oběť chvály nést, | a jak ti milé jest, | v nás kraluj.
1. Spasiteli vyvýšený, | pane přesvatý, | v roucho slávy přioděný, | světlem objatý! | Za tebou jen kráčet smíme, | však již zde ti náležíme, | v životě.
1. Když upadám, kdo pozvedá mě? | Jen Ježíš sám. | V zlém boji kdo se staví za mě? | Jen Ježíš sám. Vpřed za ním jít chci v cestě přímé, | vždyť jeho slovu.
1.
To k tobě promlová Bůh … prostřednictvím Ducha Svatého.
Galatským 5:22-23 Ovocem Ducha je však láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, mírnost, sebeovládání.
Ježíš.
Vírou máš blíž ke štěstí
1. Domů, domů touží duše moje, | domů, domů touží duše má