Optimalizace chování firmy v podmínkách nedokonalé konkurence Monopol, Oligopol, Monopolní konkurence

Nedokonalá konkurence (NK) V NK má prodávající určitou kontrolu nad tvorbou ceny neboť se jeho produkce liší a má větší tržní podíl než firma v DK Je zde větší zaměření na reklamu, protože ne všechna produkce firmy je prodejná (v DK trh absorbuje veškerou produkci jedné firmy. Pokud by firma nemohla prodat svou produkci, rychle a snadno by opustila trh. V NK však opuštění trhu může být složité či přímo nemožné) Monopol je obvykle nežádoucí forma konkurence, ale NK i DK k němu spěje v těch odvětvích, kde je velká možnost vytváření úspor z rozsahu. Dochází zde k vytvoření tzv. přirozeného monopolu. Přirozený monopol je případ, kdy tržní poptávku může uspokojovat svou produkcí jedna firma s nižšími AC (a tedy i cenou), než kdyby bylo v odvětví více menších firem a pro zákazníky je to tedy výhodné Přirozený monopol je typický pro telekomunikace, distribuce plynu a elektřiny

Příklad Představte se, že podnikáte v distribuci vody (vodovody a kanalizace) ve městě se 10 000 obyvateli. Průměrná roční spotřeba vody na jednoho občana je 100 m3. Vaše rozsáhlá vodovodní a kanalizační síť vyžaduje pravidelnou roční údržbu, jež Vás stojí 40 mil. Kč. Vodu nakupujete od dodavatele za 20 Kč/m3 (při odběru větším než 1 mil. m3 však bude cena růst o 10 % za každých započatých 1 000 m3 = vysvětlení, proč je křivka AVC je od tohoto objemu rostoucí). Jakou minimální cenu budete požadovat za m3 vody? Jakou cenu bude požadovat, pokud Vám konkurenční firma odebere polovinu zákazníků? (Stejný efekt by měla skutečnost, že zákazníci začnou s vodou šetřit a sníží spotřebu vody o polovinu)

Příklad Spotřeba vody ve městě = 10 000 * 100 = 1 000 000 m3. Náklady na tento odběr = 40 000 000 + 20 * 1 000 000 = 60 000 000 Kč Náklady na m3 = 60 000 000 / 1 000 000 = 60 Kč/m3 Minimální cena bude tedy 60 Kč Pokud se spotřeba vody (počet zákazníků) sníží na polovinu, pak náklady na odběr = 40 000 000 + 20 * 500 000 = 50 000 000 Kč Náklady na m3 = 50 000 000 / 500 000 = 100 Kč/m3 Pokud by měla stejné podmínky (náklady) i druhá firma, cena vody by díky konkurenci naopak vzrostla (minimálně) na 100 Kč/m3. Lepší by tedy bylo, aby zde působila jen jedna firma a ta dodávala všem zákazníkům (minimálně) za 60 Kč/m3.

Přirozený monopol tedy vzniká z nákladových důvodů, a to v případě, kdy křivka AC dosahuje svého minima až při velmi vysokých objemech produkce. V praxi je to zejména v odvětvích, kde jsou třeba velké vstupní (investiční) náklady, které je potřeba „rozpustit“ do velkého objemu produkce, aby mohla klesnout cena na přijatelnou úroveň. Příklad - Graf Kč/m3 Q (m3) AC VC 100 60 FC 500 000 1 000 000

Další příčiny vzniku monopolu Vedle přirozeného monopolu může vznikat i nežádoucí forma monopolu a to například z důvodů: Firma vytlačila ostatní firmy z trhu masivním konkurenčním bojem (např. tzv. cenovou válkou) Jedna firma vlastní jediný zdroj suroviny nutné k výrobě výrobků v daném odvětví. Jedna firma vlastní autorská práva, licence, patenty či jiná výhradní práva k výrobě a poskytování určitého statku Monopolní postavení zajišťují firmě legislativní, geografické, politické a jiné podmínky, které zabraňují ostatním firmám ve vstupu na trh. U těchto forem monopolů může být žádoucí jejich regulace státem či jinými subjekty.

Optimální rozsah produkce monopolní firmy Zapamatujte si, že maximálního zisku dosahuje monopol podle zlatého pravidla maximalizace zisku (které platí ve všech typech konkurence), tedy při objemu produkce, kdy MC = MR Monopol zde dosahuje tzv. monopolního zisku Pro monopolní zisk platí, že ho může monopolní firma (narozdíl od dokonalé konkurence) dosahovat i dlouhodobě, tedy jak v krátkém, tak v dlouhém období, protože existují překážky vstupu do odvětví a ty stěžují potenciální konkurenci.

Optimální rozsah produkce monopolní firmy (maximalizace zisku) V NK již není křivka AR (P) horizontální, ale má klesající průběh. Křivka MR klesá dvakrát rychleji než křivka AR. To vše má (oproti DK) významný dopad na určení optimálního rozsahu produkce. Optimální rozsah produkce monopolní firmy (maximalizace zisku) …ale podle průměrných veličin (AR a AC) poznáme jaká je jeho průměrná výše. Zisk na jednotku produkce při určitém objemu produkce Z/Q = AR - AC. Jeho vynásobením daným objemem produkce Q získáme celkový zisk. Z = (AR – AC) * Q Tento bod vyjadřuje rovnováhu na trhu (D=S)a objem produkce, který by vyráběla DK (P=MC). Odpovídá mu produkce QDK za cenu PDK Křivka průměrného příjmu (AR) vyjadřuje, za jakou cenu je průměrně prodáváno určité množství produkce. Popisuje tedy vztah mezi cenou a množstvím, které je firma schopna při této ceně prodat, jinými slovy je vlastně křivkou poptávky po produkci jedné firmy. MC = S AC P i Q i Monopolní firma však maximalizuje zisk v bodě M, kde MR = MC. (Odpovídá tomu nižší produkce QM za vyšší cenu PM) Podle (vývoje) přírůstkových veličin (MR a MC) poznáme, při jakém objemu produkce je zisk nejvyšší (když se MR = MC)… PM ARM Zisk DK Pamatujme si… PDK ACM M AR = P = D Q M Q DK MR 9

Neefektivnost monopolu Monopol může ovlivnit tržní cenu. Cena je oproti DK vyšší než MR i než MC Rozdíl mezi cenou a MC je ovlivněn cenovou elasticitou poptávky. Čím elastičtější je poptávka, tím je také menší rozdíl ceny a MC a tím také dosahuje monopol menšího monopolního zisku. Monopol vyrábí menší objem produkce, než jaký by nabízela DK. Monopol nevyrábí s minimálními AC.

Regulace monopolu Je realizována zpravidla jako cenová regulace, neboli stanovení maximální ceny monopolu státem. Projevuje se snahou státu stanovit cenu co nejblíže úrovni mezních nákladů a tím přiblížení se situace na trhu DK. Problém ovšem může být, jak stát určí maximální cenu. Může docházet k přílišnému omezení přirozeného monopolu a tím případně k ohrožení celého odvětví Další možností je zavedení daní, snižujících zisk monopolu. Mohou se však odrazit v cenách a tím mají dopad na zákazníky. Monopol je možné převést pod státní vlastnictví Zákaz určitých činností a další legislativní opatření

Další formy nedokonalé konkurence (NK) Oligopol se objevuje v situaci, kdy jedna firma není schopna uspokojit poptávku, proto je obvykle na trhu několik (řádově jednotek) značně velkých firem, mezi nimiž je kromě konkurence i velmi silná vzájemná rozhodovací závislost (každá firma má velmi silné postavení na trhu a její rozhodnutí ovlivňuje ostatní firmy). Často existují velké bariéry vstupu do odvětví; typický pro leteckou dopravu, automobilový průmysl Monopolní konkurence je situace na trhu, která vykazuje prvky monopolu i DK. Předpokládáme existenci mnoha firem, které společně uspokojují poptávku, individuálně mají malý vliv na trh, ale jejich produkty se liší, proto jsou producenti tvůrci ceny a neakceptují cenu tržní

Minimum AC je nejnižší úroveň, kam může dlouhodobě spadnout cena, aby ještě nebyla firma ve ztrátě. To samozřejmě neznamená, že firmy budou chtít za tuto cenu prodávat, ale až sem mohou klesnout s cenou v boji o zákazníky. Čím silnější je konkurence na trhu, tím více jsou firmy k této ceně tlačeny. Z hlediska nákladů je tedy pro firmu výhodné, aby vyráběla objem produkce, který je blízký minimu AC, ať už je cena jakákoliv. I v praxi tato situace skutečně často nastává, nebo se o ni firmy snaží. Prostředí vyvolávající vznik monopolní konkurence, oligopolu a monopolu Obecně platí, že čím nižší objem produkce musí firma vyrábět, aby bylo dosaženo minima AC, tím více se situace na trhu bude blížit dokonalé konkurenci (a naopak). P Q Ujasněme si, že křivka AC a její tvar je významně ovlivněn technologiemi, které firma využívá. Můžeme tedy říci, že současná úroveň technologického rozvoje určuje, při jakém objemu bude dosahováno minima AC a kde toto minimum bude. S rozvojem technologií může docházet ke zlevňování výroby, tedy k tomu, že firmy mohou dosahovat minima AC již při nižších objemech produkce a tím se na trhu vytváří prostor pro další konkurenci. Jako příklad z praxe uveďme postupné zlevňování mobilních komunikačních technologií nebo technologií solárních elektráren, které vytváří prostor pro další konkurenční firmy na původně monopolním nebo oligopolním trhu. MCO MCM MCMK ACOligopolu ACMonopolu ACMonopolní konkurence Pmin D QMK QM Qodvětví QO Objem poptávané produkce, kterou mohou uspokojit další firmy v odvětví

Vazba mezi užitkem, náklady a cenou (hranice ceny) Uvědomme si ! Takto stanovené hranice ceny se uplatňují na neregulovaném (volném) trhu a to ve všech typech konkurence. Pokud však stát do trhu zasahuje, může stanovit jiné hranice ceny (viz cenové stropy stanovené státem). Dolní hranici ceny, určuje strana nabídky a je dána dlouhodobě velikostí průměrných nákladů (AC) na statek (výrobek, službu) a krátkodobě velikostí průměrných variabilních nákladů (AVC) na statek. Strana poptávky určuje horní hranici ceny, za kterou může být na trhu prodáváno. Horní hranicí je tedy maximální cena, kterou je ochoten zákazník za statek zaplatit, což je, jak již víme, hodnota jeho mezního užitku ze spotřeby daného statku. Co se však na trhu stane, když náklady převyšují cenu, kterou je zákazník ochoten zaplatit? Produkt musí být dostatečně užitečný, aby spotřebitel zaplatil určitou cenu (přístup strany poptávky) Výše ceny produktu je však také ovlivněna výší nákladů na jeho výrobu (přístup strany nabídky) Aby mohlo dojít ke směně statku, musí trh najít cenu, která je vyšší (případně stejná) než náklady výrobce a zároveň nižší (případně stejná) než užitek ze spotřeby statku spotřebitelem Jednou z možností je hledat úspory a snížit náklady. To však nemusí vždy stačit. Náklady Další obvyklou možností je přesvědčit poptávající, že statek má pro ně vyšší hodnotu a že jsou tedy ochotni zaplatit vyšší cenu (např. reklamou, dárkem zdarma, aj.) Cena? Cena MU MU MU Cena přijatelná pro nabízející Prostor pro nalezení ceny kompromisní Cena přijatelná pro poptávající Náklady Náklady