Popis uživatele služeb prizmatem současné rétoriky
Rom endo-etnonymum; označení, jímž se označují samotní příslušníci daného etnika endo-etnonymum je možné odvodit z jazyka daného etnika Předkové Romů na půdě Indie patrně příslušeli k řadě nejrůznějších domských kast. Každá z nich měla své specifické jméno, které bylo pro její členy bližší než obecnější označení Dom. Navíc tímto jménem byly skupiny souhrnně označovány okolním obyvatelstvem a mělo tedy i částečně hanlivý přídech. Teprve po opuštění indického kulturního prostoru a po příchodu do zemí s antropologicky odlišným obyvatelstvem, vzbudila výrazná specifika u příslušníků domských skupin povědomí o společném původu. Tehdy se název Dom mohl sát pojmenováním celého postupně se tvořícího etnika. V evropských podmínkách došlo ke změně skupinového názvu Dom na etnonym Rom. Srovnávací lingvistika tuto změnu hlásky vysvětluje tím, že indické cerebrální hlásky d, t, a dh se vlivem evropských jazyků, které je nemají, mění v dialektech evropských Romů většinou v r (Romové), v Arménii v l (Lomové), v arabském jazykovém prostředí na předopatrové d (např. syrští Domové). Převzato z knihy PhDr. Jany Horváthové Základní informace o dějinách a kultuře Romů
Cikán spisovné označení příslušníka etnické skupiny; Slovník spisovného jazyka českého jazyka (r.89) – tulák, lhář, podvodník…. exo-etnonymum; označení neromů Souhrnné označení pro skupiny etnických společenství cikáni Roma Kale Manuša Sintí Romaničel
Původ označení „cikán“ V byzantské říši (na Balkáně 11. stol.) dostali Romové pojmenování Cikáni. Gruzínský mnich nazval v roce 1068 skupinu lidí, která zbavila okolí Konstantinopole jedovatých hadů, řeckým slovem Athinganoi (z tohoto slova jsou odvozovány názvy Cikán, Zigeuner, Cygan atp.)
Kdo jsou? Hovoříme-li o Romech, pak platí, že nejpočetnější zastoupení v České republice mají Romové slovenští, kteří tvoří cca 75-85% z celkového počtu Romů u nás (procentuální údaje jsou pouze orientační). Romové nejsou jednou pospolitou skupinou, jsou rozděleni do více-méně menších institucí (rodin), vzájemně se hodnotících a kategorizujících. Tyto kategorizace jsou utvářeny ze spleti sociálních, ekonomických aj. rozdílností. V českém prostředí žijí taktéž tzv. Olaši (Vlachové) a Sinti
Vymezení rodiny – společenství Romů děd syn děd syn vnuk Hanušovští Romové Horvátovi Husákovi Fečovi Cibrikovi
Definice Roma Moravec , Š. Nástin problému sociálního vyloučení romských populací ; příspěvek sborníku "Romové" v osidlech sociálního vyloučení. editoři Tomáš Hirt, Marek Jakoubek. Plzeň : Čeněk Aleš, 2006. 414 s. ISBN 80-86898-76-8 : ROM Rom ve smyslu typického vzhledu. Romem v tomto smyslu je ten, kdo má například charakteristickou pigmentaci zejména vlasů a pokožky, a na základě toho je za Roma považován a/nebo se za něj považuje. „Romský antropologický typ“ jako reálná kategorie ovšem neexistuje, tak jako neexistuje třeba „český antropologický typ“. Tento význam existuje jen v myslích lidí, neodpovídá mu však (naštěstí) nic, co by bylo možné vědecky uchopit. Rom jako nositel romské kultury v antropologickém smyslu. Romem je ten, kdo byl socializován do určitého komplexního integrovaného systému hodnot, principů sociální organizace, norem, způsobů řešení problémů, atd., který odpovídá modelu romské kultury, tedy např. kultury východoslovenských osad. Rom jako příslušník romského národa. Romem je ten, kdo se cítí být příslušníkem společenství lidí, nazývajícího sebe sama romským národem, a tudíž například chápe své romství svou národnost, deklaroval ji při sčítání lidu v r. 2001, užívá např. romštinu jako znak této příslušnosti apod. Rom jako charakteristika připsaná zvnějšku. Romem je ten, kdo je za Roma považován významnou částí svého okolí (obvykle na základě znaků, zmíněných v bodě 1)). Pojmy zde používané, jako kultura, národ, národnost, osada atd. jsou bohatě objasněny, diskutovány a k tématice Romů vztaženy jinde.5 Autor nemá, vzhledem ke svému zaměření, čím by k této kulturologické koncepční diskusi přispěl, a je tak říkajíc jedlíkem pokrmu, který uvařili jiní. 3 Tento význam slova Rom zmiňujeme proto, že je patrně tím významem, který mají většinou na mysli neromové, když slovo Rom používají. Hraje však i roli v sebechápání mnoha Romů a také ve vznikající romské národní mytologii. Pro kulturologa, sociálního pracovníka nebo tvůrce sociální politiky by tato implicitně rasistická kategorie měla být relevantní právě jen proto, že ji lidé používají. Pokud ale začneme sami pojímat to, kdo je Rom, primárně na základě fyzického vzhledu, povede nás to nevyhnutelně k omylům, o nichž ještě bude řeč níže. Podrobně toto téma pojednává Marek Jakoubek ve své práci Romové: konec(ne)jednoho mýtu. Socioklub 2004 4 Tato definice vypadá jako kruhová, ale není. Vychází z toho, že pro pojetí romství jakožto příslušnosti ke kultuře je primární právě tato kultura, která je jakožto model nezávislá na svých individuálních nositelích, a je analyticky oddělitelná od jejich subjektivně vnímané identity a také od jejich etnicity (tedy kategorie, která je nejasnou a nejasně používanou směsí aspektů kultury, identity, fyzického vzhledu a dalších ingrediencí). Nejprve v našem uvažování tedy stojí romská kultura, čímž máme na mysli model kultury romských osad tak, jak ho představuje škola Mgr. Marka Jakoubka. Člověk, který byl socializován do tohoto kulturního vzorce je pak Romem ve smyslu naší definice, i kdyby měl norské jméno, fyzické rysy Japonce a považoval se za Aztéka. Tím nikomu nepředepisujeme, kdo je Rom a kdo ne. Pouze ujasňujeme, jak je užitečné toto slovo používat, máme-li na mysli kulturu. Detailní pojednání tohoto problému přináší Jakoubek, M.: Romové: konec (ne)jednoho mýtu. Socioklub 2004
Definice Roma Nemá jasné a srozumitelné hranice Není konzistentní Je pro nositele popisného společenství nesrozumitelná a tudíž i nepřijatelná Jeví se tudíž jako zcela v sociální práci nepoužitelná Dochází k zneužívání a znevažování tohoto stavu
Děkuji za pozornost Jan Husák