Teorie centrálních míst

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
ČESKÁ REPUBLIKA – SÍDELNÍ STRUKTURA
Advertisements

Křížovka k tématu sídla.
Život na venkově.
Rozmístění obyvatelstva na Zemi
VY_32_INOVACE_ Tržní mechanismus.
Regionalistika, regionalizace, regionalismus
Městská sídla, proces urbanizace, suburbanizace
Perspektivy rozvoje venkova RNDr. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj.
Ing. David Slavata, Ph.D. Trh nemovitostí
Teoretické přístupy ke studiu urbanizace
Sídla.
Demografie je věda, která se zabývá:
Sídla.
Urbanizační procesy a vnitřní prostorová struktura města
SUBURBANIZACE.
Teorie optimální velikosti města
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy:Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Zlepšení.
Urbanizační procesy Evropský sociální fond
K současným trendům v rozvoji venkova RNDr. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj.
KRAJE ČR HLAVNÍ MĚSTO PRAHA.
Umístění maloobchodní sítě - maloobchodních provozoven
Sídla. místo koncentrace hospodářství a ubytování obyvatelstva - jde o základní centrum lidské aktivity. Studiem sídelních útvarů se zabývá věda zvaná.
Management cestovního ruchu
Př í jemce Z á kladn í š kola, Třebechovice pod Orebem, okres Hradec Kr á lov é Registračn í č í slo projektuCZ.1.07/1.1.05/ N á zev projektu Digitalizace.
Služby. Služby 0 služby zajišťují základní životní potřeby – obchody, zdravotní středisko 0 pomáhají zvyšovat životní úroveň.
MALOOBCHOD 1. Maloobchod – podstata, vývoj, úloha
Chce být ekonomie udržitelná resp. je toho vůbec schopna? Ing. Lubor Tvrdý, Ph.D. PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů
Sídla -venkovská sídla a jejich funkce města – definice, funkce, urbanizace, suburbanizace, … struktura měst Andrea Pivná 4.Z.
Marketingové prostředí obce
SÍDELNÍ STRUKTURA ČESKÁ REPUBLIKA.
Ne/nápadné proměny vnitřního města v postsocialistickém období. Etnologický a sociologický výzkum v Brně Jana Pospíšilová, Annett Steinführer, Annegret.
1 Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Martin Šimon Teoretické přístupy ke studiu urbanizace.
Sídelní struktura jako faktor regionálního rozvoje
SUBURBANIZACE.
Venkovská sídla Autorem materiálu, není-li uvedeno jinak, je Bc. Jana Kloučková.
SUCHOZEMSKÉ EKOSYSTÉMY V
Venkovská turistika podnikatelské minimum
Teorie optimální velikosti města
Urbanizace a urbanismus
Trh bydlení EKBY- 4. přednáška 15. března Specifika bydlení heterogenní, komplexní zboží zboží dlouhodobé spotřeby fixace v prostoru ostatní specifika:
Společenské a hospodářské prostředí
- bezprostřední souvislost se změnami po roce 1989, - rok 1992
Regionalistika 2 Základní nástroje a možnosti rozvoje území.
Služby obyvatelstvu Klára Čermáková 3.C. Dělení podle: - oblasti spotřeby: - pro potřeby celé společnosti = kolektivní (státní správa, obrana, bezpečnost)
Venkov Rozvoj venkova.
Geografie služeb maloobchod příklad Brna. klasická hierarchie maloobchodu  4 hierarchické úrovně:  okrsková úroveň – základní vybavenost;  obvodová/sekundární.
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích
Geografie sídel Základní teorie, urbanizace
Elektronické učební materiály - II. stupeň Zeměpis Autor: Mgr. Miluše Džuberová Kácení lesů Těžba surovin Člověk a krajina Kulturní krajina.
Shrnutí analýzy pro pracovní skupinu
Prostorové uspořádání ekonomiky. Strukturu ekonomiky můžeme zkoumat ze tří základních hledisek Vlastnické vztahy Sektory nebo odvětví Prostorové uspořádání.
Ing. Petr Klímaanalýza umístění skladu1 Analýza umístění skladů.
Negativní důsledky vymezení hranic soukromého prostoru: uzavřené rezidenční oblasti (gated communities) v Česku Tomáš Brabec Katedra sociální geografie.
Sídla ČR B. Hofmanová. Opakování pojmů: 1.Připomeň a vysvětli pojmy: obec, sídlo, město, vesnice, velkoměsto 2.Co rozumíš pod pojmy: urbanizace, suburbanizace,
Populační vývoj Dobříšska
Rozmístění obyvatelstva na Zemi
Země rozvojové 22% 36% 40% vyspělé 61% 73% 76% svět 34%
ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚSTÍ NAD LABEM, HLAVNÍ 193,
vzájemné vztahy a specifické vlastnosti sídel Složky sídel:
Sídla.
REGIONALIZMUS A REGIONY
Marketingový mix hotelových a restauračních sužeb
Cvičení 10: SÍDELNÍ SYSTÉMY V PRAXI
Regionální politika Mgr. Oldřich Hájek.
Úvod, základní principy a cíle
Historický vývoj urbanizace a problém městských jader
Segmentace trhu pro cr Nikola Holasová.
Repetitorium sociální geografie Geografie sídel
Obyvatelstvo a sídla.
Demografie je věda, která se zabývá:
Transkript prezentace:

Teorie centrálních míst Walter Christaller (1893-1969) – německý geograf Central Places in Southern Germany (1933) rozsáhlé využití – 50-tá, 60-tá léta objasnění podstaty základních pravidelností v uspořádání a fungování sídelního systému

Diferencujícím prvkem je lokalizace obslužných funkcí Předpoklady Homogenita území (přírodní i socioekonomická) Rovnoměrné rozmístění obyvatelstva Stejné spotřební chování obyvatel Ekonomicky racionální chování obyvatel Diferencujícím prvkem je lokalizace obslužných funkcí

minimální práh (nabídka) minimální počet zákazníků potřebných k fungování služby – prahová populace treshold - práh maximální práh (poptávka) odkud až jsou zákazníci ochotni dojíždět nakupovat poskytované služby (dopravní náklady) range - dosah maximální práh minimální práh

zisk ztráta

obslužný princip k = 6/3 + 1 = 3

dopravní princip k = 4

administrativní princip k = 7

Princip nodality (středisko - zázemí) Princip hierarchie Současné výhrady změny na straně poptávky problém mobility a lokalizace zákazníku změny na straně nabídky kvalitativní změny v charakteru produktu služeb (skladovatelnost, transport)

Pravidlo velikostního pořadí měst (Rank size rule, Zipfovo pravidlo) Četnost jevu je nepřímo úměrná pořadí Jednoduché (specifické) vyjádření: Počet obyvatel n-tého města v pořadí odpovídá počtu obyvatel největšího města děleného pořadím n. Obecné vyjádření: Hledá vztah mezi velikostí města a jeho pořadím v rámci sídelního systému

Pravidlo velikostního pořadí měst (Zipfovo pravidlo) P – populační velikost města r – pořadí města

Pořadí 135 největších měst USA

Fyzická prostorová struktura Radiálně koncentrická Šachovnicová Funkční prostorová struktura Bydlení Ostatní funkce Sociální prostorová struktura Status – demografický Sociálně ekonomický Etnický Sociálně-patologický

Okrouhlice se vyskytují především v Jižních Čechách, často s návesním rybníkem. Přechodný typ k městu tvoří vesnice s náměstím.

Ulicovky - jednostranné - oboustranné

Vřetenová vesnice tvoří přechodný typ mezi okrouhlicí a ulicovkou. Její náves může být druhotně zastavěna tzv. špalíčkem.

Vesnice potoční najdeme spíše v horských oblastech.

V horách, kde převládá pastevectví, najdeme vesnice rozptýlené. V České republice se rozkládají při východních hranicích, zejména v Beskydech.

sektorový model: Hoyt (1930s) jádrový model: Harris and Ulman (1940s) Urbánní ekologie: Klasické modely koncentrické zóny: Burgess (1920s) sektorový model: Hoyt (1930s) jádrový model: Harris and Ulman (1940s)

Suburbanizace Prostorová expanze měst do okolní většinou venkovské krajiny Přenášení městských aktivit (bydlení, služby) z jádrového města do vnějších zónaglomerace USA a záp. Evropa – již 20. a 30. léta (např. zahradní města), vrchol 50. léta V Česku zpoždění – od 2. pol. 90. let

Residenční Komerční Problémy Suburbanizace Extenzivní zábor ploch – Urban sprawl Doprava Segregace Další oslabení sociálních vztahů

Desurbanizace Reurbanizace Projevuje se celkovým úbytkem obyvatelstva v urbanizovaných územích Souvisí s ekonom. restrukturalizací a globalizací Především 60. a 70. léta – USA a některé země záp. Evropy Reurbanizace Jde o kombinovaný proces, „návrat“ některých skupin obyvatelstva do vnitřního města a jeho restrukturalizaci Gentrifikace, yuppies – mladší vyšší střední vrstvy, bezdětní (souvisí s 2. dem. přechodem)

Nákupní centrum Olympia - Brno

Skladovací a distribuční zóna Modletice/Říčany

Malá Šárka: rezidenční suburbanizace v Praze