Chromatografie Chromatografické dělení je založeno na distribuci separované látky mezi mobilní a stacionární fázi Richard Vytášek 2009

Princip chromatografického dělení Koncentrace látky mezi těmito fázemi je definována distribučním koeficientem Kd Kd = cs / cm Sloučeniny se dělí dle svých distribučních koeficientů pro zvolenou mobilní a stacionární fázi

Chromatografie a mobilní fáze plynová (mobilní fáze plyn) kapalinová

Kapalinová chromatografie adsorpční rovnováha (mezi stacionární pevnou fází a mobilní kapalinovou fází - adsorpční chromatografie, hydrofobní chromatografie rozdělovací rovnováha (mezi stacionární kapalnou fází a mobilní kapalinovou fází) - rozdělovací chromatografie, reversní rozdělovací chromatografie

Kapalinová chromatografie rovnováha mezi kapalnou fází zadržovanou uvnitř stacionárního porésního materiálu a mobilní kapalnou fází - permeační chromatografie

Kapalinová chromatografie rovnováha výměny iontů (mezi stacionární iontoměničem a mobilní kapalnou fází elektrolytu) - intoměničová chromatografie afinitní rovnováha (mezi stacionárním imobilisovaným ligandem a mobilní kapalnou fází) - afinitní chromatografie (např. imunoafinitní chromatografie)

Afinitní chromatografie

Modely kapalinové chromatografie kolonová chromatografie - stacionární fází (ukotvenou na vhodném materiálu) je naplněna skleněná či kovová kolona a mobilní fáze protéká kolonou pomocí gravitace či pumpy planární chromatografie - vhodný materiál pro stacionární fázi (silikagel, Al2O3) je nanesen v tenké vrstvě na skleněnou, plastikovou nebo kovovou desku (speciální případem plnícím obě funkce je filtrační papír) a mobilní fáze se pohybuje tenkou vrstvou pomocí kapilárních sil - tenkovrstevná chromatografie (chromatografie na tenké vrstvě), papírová chromatografie

Kolonová chromatografie

Planární chromatografie

Způsoby provedení chromatografie (vyvolávací mody chromatografie) Vzorek (směs různých komponent) je rozpuštěn ve vhodném rozpouštědle a aplikován na stacionární fázi jako úzký diskrétní pruh. Vlastní separace je možná dvěma způsoby : eluční vyvolávání - eluent (mobilní fáze) kontinuálně protéká přes stacionární fázi a sloučeniny s vyšší rozpustností v mobilní fázi se pohybují okolo stacionární fáze rychleji a jsou také dříve eluovány z kolony vytěsňovací vyvolávání - mobilní fáze obsahuje specifickou látku s vyšší afinitou ke stacionární fázi než je/jsou separované komponenty vzorky

Vyvolávací mody chromatografie

Teorie chromatografického dělení tR retenční čas hP výška píku  standardní odchylka Gaussovy křivky Vnější objem (void volume) V0 je objem mobilní fáze v koloně (t.j. látka vůbec neinteraguje se stacionární fází, Kd = 0) Mrtvý čas tM je doba potřebná k průtoku vnějšího objemu kolonou

Teorie chromatografického dělení - kapacitní a separační faktor Kapacitní faktor k´ vyjadřuje poměr hmoty separované látky v stacionární a mobilní fázi k´ = MS/MM Separační faktor  je poměr kapacitních faktorů dvou separovaných látek

Teoretické patro je zona takového dostatečného prostoru, v kterém dojde k úplnému ustanovení rovnováhy sledované látky mezi obě fáze. Taková délka kolony, která obsahuje jedno teoretické patro se označuje jako výška teoretického patra H H = 2/x Počet teoretických pater celé kolony N je definován vztahem

Když pík analysované látky opouští kolonu, je x = L. Teoretické patro Když pík analysované látky opouští kolonu, je x = L. V případě optimálního dělení (symetrických gaussovských píků) je standardní odchylka  rovna polovině šířky křivky v bodě inflexe (wi) resp. 1/4 šířky píku na základní čáře w :

Rozdělení Rs poměr rozdílu retenčních časů dvou separovaných látek ku průměru šířek jejich píků na základní čáře Vliv počtu teoretických pater N, separačního faktoru  a kapacitních faktorů k´ na rozdělení dvou látek je dán vztahem :