KLASICKÉ LYŽOVÁNÍ
ROZDĚLENÍ Klasické lyžování se dělí na tyto části: - běh na lyžích - skoky na lyžích - severská kombinace
HISTORIE V počátcích lyžování se používaly lyže jako způsob dopravy osob, případně tovaru do málo přístupných oblastí V další fázi vývoje se používaly jako prostředek k rekreaci a turistice Následně se pak vyvinul běh na lyžích jako sportovní odvětví, a to v Norsku v 17. století Ve střední Evropě se konaly první závody v roce 1893
HISTORIE II. Na program olympijských her se dostal běh na lyžích v roce 1924 v Chamonix (FRA); na těchto olympijských hrách se závodilo v běhu na 18 a 50 km a v závodě sdruženém (dnes severské kombinaci) Na OH v roce 1936 v Garmisch-Partenkirchenu (GER) byl do programu přidán štafetový běh na 4 x 10 km
TECHNIKA BĚHU Klasická technika běhu se vyskytovala v závodní podobě až do 80. let minulého století, kdy se poprvé objevily prvky bruslení Do této doby se používaly náznaky bruslení při závodech na rovinatých tratích ve formě jednostranného bruslení – jedna lyže ve stopě a druhá mimo stopu jako odrazová Přestože se bruslení jako lyžařský styl objevilo již v sezoně 1980 – 1981, oddělení této techniky od klasické došlo až v sezoně 1985 - 1986
KLASICKÝ STYL Běží se v připravené stopě s použitím techniky střídavého běhu nebo jízdy soupaž Střídavý běh je vlastně klasická zrychlená chůze po odrazu z jedné a skluzu po druhé lyži s využitím běžeckých holí jako opory a doprovodu odrazu nohou Jízda soupaž je jízda na obou lyžích doprovázená odrazem holemi v rukách
KLASICKÝ STYL II. Při závodech v klasickém běhu je povoleno navíc ještě odšlapování (odraz jednou lyží) při jízdě do zatáčky a při přejíždění ze stopy do stopy, a „stromeček“ při jízdě do příkrého kopce – při něm však nesmí dojít ke skluzu lyže
Konec prezentace