Vertikální sociální diferenciace Sociální diferenciace je součástí problematiky sociální struktury. Znamená vydělování a rozlišování jednotlivých částí společnosti podle významných rozdílů. Tyto rozdíly i samotná diferenciace mají povahu sociální instituce a jsou symbolicky vyjádřeny.

Funkce sociální diferenciace  Funkce znamená, jaký význam sociální diferenciace pro společnost má, důvod, proč se diferenciace reprodukuje.  Funkce poznávací – vychází z možnosti zobrazení velkých sociálních systémů prostřednictvím struktury. S. d. dále umožňuje snížit počet jednotek, ke kterým se vztahují rozhodnutí, když počet jedinců je příliš vysoký.  Funkce motivační - je spojena s možností odlišení, vyniknutí a přijetí uznání ve skupině, kterou právě nemá jako jedinec. Nerovnoměrná distribuce zdrojů pro naplňování potřeb vytváří sociální diferenciaci. Jedinec je motivován snahou získat nejlepší pozici při využívání zdrojů.

Definice vertikální diferenciace Jednotlivé části sociální diferenciace jsou ve vzájemných vztazích nadřazenosti a podřazenosti. Vertikální diferenciace představuje řád sociálního celku, a to ve způsobu uspořádání částí.

Definice horizontální diferenciace Jednotlivé části vydělené v sociální diferenciaci jsou relativně nezávislé. Každá je definována sama o sobě. V horizontální diferenciaci jsou samostatné sociální celky, jen menší než je společnost.

Vlastní faktory vertikální diferenciace  Podle znaků se ve vertikální diferenciaci odlišují části, faktory naplňují význam diferenciace.  Moc - znamená schopnost prosadit záměr jednoho subjektu u jiného subjektu.  Bohatství – znamená dispozici s prostředky naplňování potřeb v objemu přesahujícím spotřebu jedince v situaci, kdy jsou prostředky vzácné.  Prestiž – ocenění, veřejné vyjádření uznání, vzor jednání.

Třídní diferenciace  Pojetí třídy a třídní diferenciace není v sociologii ustáleno. Je pouze převažující trend a zde je prezentován jako model.  T. d. používá jeden dominantní faktor a ostatní jsou odvozeny.  Třída je část celku charakterizovaná specifickým zájmem.  Třídní struktura je jednoduchá – polární.  Mezi třídami je konfliktní vztah.

Stratifikace  Stratifikace je prezentována nejčastěji jako model strukturně funkcionální (Davis, Moore).  Na rozdělení se podílí kombinace faktorů.  Rozdělení na vrstvy, které jsou charakterizovány způsobem života.  Je běžně vnímána.  Počet vrstev se odvíjí od základního rozdělení na tři části.  Diferenciace je nekonfliktní. Je reálným prostorem pro sociální vzestup (i sestup).  Hranice mezi vrstvami nejsou zřetelné. Zařazení do vrstvy je vyjadřováno symbolicky.