Koncentrační tábory II. Název školy Gymnázium Zlín - Lesní čtvrť Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0484 Název projektu Rozvoj žákovských kompetencí pro 21. století Název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUM Koncentrační tábory II. Označení DUM VY_32_INOVACE_10_2_07 Autor Mgr. Ivana Mišurcová Datum 20.01.2013 Vzdělávací oblast Člověk a společnost Vzdělávací obor Dějepis Tematický okruh 2.světová válka a dějiny Třetí říše Ročník kvarta, 3. ročník, septima www.zlinskedumy.cz

Vyhlazovací tábory vyhlazovací tábory sloužily k rychlé a okamžité likvidaci Židů největší vyhlazovací tábory : Osvětim II. – Březinka, Treblinka, Belzec, Majdanek, Chelmno, Sobibor, Malý Trostinec největší vyhlazovací tábor vybudován v červnu 1940 u polského města Osvětim na ploše 40 kilometrů čtverečních – Osvětim I., Osvětim II. – Březinka, Osvětim III. stálý počet vězňů kolísal mezi 130 000 – 150 000, velitelem tábora Rudolf Höss Osvětim II. – Březinka – v roce 1941/42 vybudovány 4 plynové komory s krematorii součástí osvětimského tábora se stal také cikánský tábor a terezínský rodinný tábor od roku 1943 působil v táboře „anděl smrti“ – lékař Josef Mengele, prováděl nelidské pokusy na romských dětech a liliputánech, zemřel v roce 1979 v Latinské Americe, nepotrestán dle statistiky bylo v táboře zplynováno asi 1 135 000 – 1 350 000 Židů, dalších 260 000 vězňů jiných národností zemřelo na následky týrání, hladomoru, vysílení v lednu 1945 tábor evakuován, 65 000 vězňů posláno na západ – pochody smrti, v táboře ponecháno jen několik tisíc dětí a nemocných 27.ledna 1945 téměř prázdný táborový komplex osvobodila sovětská armáda Rudolf Höss v roce 1947 v procesu odsouzen k trestu smrti a oběšen v areálu tábora

Osvětim [1]

Osvětim [2]

Osvětim - Birkenau [3]

Osvětim - Březinka [4]

Osvětimský lékař Josef Mengele [5] [6]

Josef Mengele (1911 – 1979) nacistický lékař z Osvětimi aktivně se účastnil 1. světové války, jako zklamaný radikál vstoupil do SA vystudoval antropologii a filozofii v Mnichově, za své zásluhy byl jmenován badatelem Ústavu pro dědičnou biologii a rasovou hygienu ve Frankfurtu, pracuje v týmu předních evropských genetiků v roce 1937 vstoupil do NSDAP, později do SS po přepadení SSSR se dobrovolně přihlásil na frontu jako sanitář, byl raněn, za zásluhy byl přeložen do Osvětimi zde provádí kruté experimenty na dvojčatech, Romech a liliputánech – provádí transplantace orgánů bez umrtvení, dává smrtící transfúze krve, zabývá se problematikou změn pigmentace vlasů a očí, podílí se na sterilizaci žen, dohlíží na selekce na osvětimské rampě po skončení války sice padl do zajetí, ale protože nebyl jako ostatní příslušníci SS tetován, byl Američany v létě roku 1945 propuštěn na svobodu 4 roky pracuje jako nádeník na statku v Bavorsku, v roce 1949 prchá z Německa přes Itálii do Argentiny, později do Paraquaye, Brazílie neustále prchá před zatčením, platí vysoké finanční částky za to, aby nebyla vyzrazena jeho identita zemřel v roce 1979, při koupání během dovolené byl stižen záchvatem mrtvice je pohřben v brazilském Embu

Belzec [7]

Belzec [8]

Sobibor [9]

Treblinka [10]

Útěky z koncentračních táborů tábory byly přísně střežené, aby se ven nedostaly informace o masovém vyhlazování pokud se o to někdo pokusil, skončil tragicky, byl mučen před zraky ostatních vězňů, pověšen Polák Witold Pilecki se nechává do Osvětimi zavřít dobrovolně, v Osvětimi organizuje odboj, posílá ven motáky a čeká, jak spojenci zareagují, nic se neděje, proto utíká a podává jako první zprávu o cílené genocidě v Osvětimi vzpoura a útěk vězňů z Treblinky – srpen 1943, na organizaci povstání se podílel důstojník čs. armády Zelo Bloch, z 850 vězňů uprchlo přibližně 300, 54 z nich přežilo válku vzpoura a útěk vězňů ze Sobiboru – říjen 1943, povstání organizuje Leon Feldhendler a válečný zajatec - poručík Alexandr Pechersky, útěk asi 600 vězňů, 300 z nich se dostalo přes minové pole do blízkého lesa, do 4 dnů bylo 100 dalších chyceno, zbývající pokračují v útěku, 50 – 70 přežilo válku nejslavnější útěk z koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi (7.4.1944 ) mají na svědomí Alfréd Wetzler a Walter Rosenberg (alias Rudolf Vrba ), přežili dva roky v Osvětimi, svůj útěk plánovali za pomoci ostatních vězňů několik měsíců, hlavním cílem bylo podat zprávu o vyhlazovací mašinérii v Osvětimi, varovat maďarské Židy před transporty, nepočítali ovšem s tím, že svět nebude chtít uvěřit

Úkoly pro studenty – doplň : K nejvýznamnějším vyhlazovacím táborům patřily - ………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………… Největší vyhlazovací tábor byl vybudován u polského města ……………………………………………. Uveď přibližný počet vězňů v Osvětimi - ………………………………………………………………………………… Od roku 1943 v táboře působil lékař ………………………………………….., který prováděl nelidské pokusy na vězních. Jaké ? ……………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………………………………………….. Byl za svou činnost po válce potrestán ? …………………………………………………………………………. Kolik Židů asi zahynulo v Osvětimi ? ………………………………………………………………. Kdo velel koncentračnímu táboru v Osvětimi ? ………………………………………… Byl po válce potrestán ? ………………………………………… V některých vyhlazovacích koncentračních táborech se podařilo zorganizovat úspěšný masový útěk vězňů. Kde ? ………………………………………………. I z Osvětimi se podařilo některým vězňům utéct. Uveď jejich jména ………………………………… Kam odvezli po vypálení Lidic lidické děti ? …………………………………….. Kolik z nich zemřelo ? ……………………

Řešení K nejvýznamnějším vyhlazovacím táborům patřily - Osvětim II. – Březinka, Treblinka, Belzec, Majdanek, Chelmno, Sobibor, Malý Trostinec. Nevětší vyhlazovací tábor byl vybudován u polského města Osvětim. Uveď přibližný počet vězňů v Osvětimi – 130 000 – 150 000 vězňů. Od roku 1943 v táboře působil lékař Josef Mengele, který prováděl nelidské pokusy na vězních. Jaké ? Transplantace orgánů bez umrtvení, smrtící krevní transfúze, sterilizace žen, pokusy s pigmentací očí, ….. Byl za svou činnost po válce potrestán ? Ukrýval se v Latinské Americe, nebyl potrestán. Kolik Židů asi zahynulo v Osvětimi ? Asi 1 350 000. Kdo velel koncentračnímu táboru v Osvětimi ? Rudolf Höss. Byl po válce potrestán ? Byl souzen a pověšen v areálu tábora v roce 1947. V některých vyhlazovacích koncentračních táborech se podařilo zorganizovat úspěšný masový útěk vězňů. Kde ? Útěky z Treblinky a Sobiboru. I z Osvětimi se podařilo některým vězňům utéct. Uveď jejich jména – Alfred Wetzler a Walter Rosenberg. Děti z Lidic a Ležáků byly odvezeny do Chelmna, kde byly téměř okamžitě zplynovány. (88 + 11)

Knižní a internetové zdroje EMMERT, František. Holocaust. 1. vydání. Brno : Computer Press, 2006. 64 s. ISBN 80-251- 1204 – 7 MOULIS, Miloslav. Průvodce po nacistických koncentračních táborech. Praha: Český svaz bojovníků za svobodu, 1999. 78 s. ISBN NEUVEDENO.

Zdroj – citace obrázků FREUD, Andre. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 20.01. 2013]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Auschwitz_I_Stammlager_2001_03.jpg BUKEPHALOS. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 20.01.2013]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Auschwitz_Crematorium.JPG CELEDON, Angelo. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 20.01.2013]. Dostupný pod licencí Creative Commons CC-BY-SA-2.5 na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Birkenau_gate.JPG BENUTZER, Leonce. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 20.01.2013]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:BIRKENAU.jpg AUTOR NEUVEDEN. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 20.01. 2013]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:WP_Josef_Mengele_1956.jpg NSMB2. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 20.01.2013]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mengele_029.jpg

Zdroj – citace obrázků LYSY. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 20.01. 2013]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:PL_Belzec_extermination_camp_6.jpg LYSY. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 20.01. 2013]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:PL_Belzec_extermination_camp_1.jpg SGVB. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 20.01. 2013]. Dostupný pod licencí GNU Free Documentation License. na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sobibor.JPG 10. MAMIK. commons.wikimedia.org [online]. [cit.20.01. 2013]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Treblinka,_Ob%C3%B3z_Zag%C5%82ady_Treblinka_II_-_fotopolska.eu_%28331399%29.jpg