VYPRACOVALI: FILIP POLÁČEK, VITĚZSLAV KŘÍŽ SEXTA A Uran VYPRACOVALI: FILIP POLÁČEK, VITĚZSLAV KŘÍŽ SEXTA A
Základní údaje Uran je v čistém stavu stříbrobílý lesklý kov, který na vzduchu pozvolna nabíhá – pokrývá se vrstvou oxidů. Rozmělněný na prášek je samozápalný. Není příliš tvrdý a dá se za obyčejné teploty kovat nebo válcovat. Při zahřívání se stává nejprve křehkým, při dalším zvyšování teploty je však plastický.
Fyzikální vlastnosti Skupenství: pevné krystalová struktura: kosočtverečná Hustota: 19 g/cm3 Teplota tání: 1405 K (1132°C) Teplota varu: 4404 K (4131°C) Skupenské teplo varu: 417,1 kJ/mol Skupenské teplo tání: 9,14 kJ/mol Měrná tepelná kapacita: 117 J/(kg × K)
Historie Uran jako prvek byl objeven v roce 1789 lékárníkem a profesorem chemie Martinem Heinrichem Klaprothem. V roce 1896 zjistil Henri Becquerel, že uran je radioaktivní a – pokud nepočítáme objev rentgenových paprsků krátce předtím – vlastně tím radioaktivitu objevil.
Výskyt Uranové rudy se vyskytují v Kanadě, Austrálii, USA, Nigeru, Rusku a Jihoafrické republice. V Evropě se uran těží v Rumunsku, Ukrajině a České republice. Uran se také vyskytuje v mořské vodě v koncentraci asi 3,3 µg/l.
Využití Z ekonomického a technologického hlediska je důležité především jaderné využití uranu, ostatní možnosti využití jsou spíš vedlejší. Dnes se po tzv. obohacení uranu (zvýšení koncentrace izotopu 235U) používá jako palivo v jaderných reaktorech nebo jako náplň jaderných bomb.
Využití ochuzeného uranu ve vojenství Využívá se vedle wolframu pro výrobu protipancéřových projektilů (tzv. šípové, přesněji podkaliberní střely – průměr střely je menší než průměr hlavně, ze které je vystřelena). Je třeba důrazně upozornit na to, že toto použití jako takové nemá absolutně žádnou souvislost s jaderným využíváním uranu pro výrobu nukleárních zbraní.
Seznam zdrojů: WWW.WIKIPEDIA.CZ