Př_156_Geologie_Prekambrium

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
DUSIČNANY, SÍRANY A FOSFOREČNANY
Advertisements

Př_151_Geologie_Činnost mořské vody
Autor: Mgr. Hana Krajčová
Autor: Mgr. Helena Uhříková
Země.
VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA NA ZEMI
Př_165_Geologie_Vznik a stavba Země
HOSPODÁŘSKÉ ORGANIZACE - opakování
Neživá příroda - vzduch
VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA NA ZEMI
Př_147_Geologie_Působení zemské tíže
Př_139_Geologie_Přeměněné horniny
Autor: Mgr. Libor Sovadina
Neživá příroda - vzduch
Př_151_Geologie_Činnost mořské vody
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/
OXIDAČNÍ ČÍSLO Ch_091_Oxidy_Oxidační číslo Autor: PhDr. Jana Langerová Škola: Základní škola a Mateřská škola Kašava, okres Zlín, příspěvková organizace.
Př_141_Geologie_Litosférické desky I.
Ch_093_Prvky_Vlastnosti a použití chemických prvků-Kyslík
Magnetické vlastnosti látek
CESTA ŽELEZA A DRUHY KOVŮ
GLOBÁLNÍ EKOLOGICKÉ PROBLÉMY Autor: Mgr. Helena Nováková Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Registrační číslo projektu:
Př_156_Geologie_Prekambrium
Autor: Mgr. Hana Krajčová
Národní parky - opakování Autor: Mgr. Helena Nováková Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/
KRAJINA – PROSTŘEDÍ, VE KTERÉM ŽIJEME Autor: Mgr. Helena Nováková Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Registrační číslo.
SEVERNÍ AMERIKA -VODSTVO A PODNEBÍ
Autor: Mgr. Eliška Nováková
VNITŘNÍ GEOLOGICKÉ DĚJE
Př_143_Geologie_Poruchy zemské kůry
TÁNÍ – TUHNUTÍ FY_023_Změny skupenství látek_Tání - tuhnutí
VNITŘNÍ GEOLOGICKÉ DĚJE
Savci – řád: chobotnatci
Ch_006_Chemické reakce_Skladné Autor: Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/ Název.
Autor: Mgr. Helena Uhříková
Autor: Mgr. Lenka Němcová
Př_136_Geologie_Petrologie
TÁNÍ - TUHNUTÍ Autor: Mgr. Lenka Němcová Škola: Základní škola Velehrad, okres Uh. Hradiště, příspěvková organizace (Základní škola Velehrad, Salašská.
Autor: Mgr. Zdeňka Krmášková
Autor: Mgr. Eliška Nováková
Př_145_Geologie_Zemětřesení
Autor: Mgr. Helena Uhříková
Ch_094_Prvky_Vlastnosti a použití chemických prvků-Kovy-Železo, hliník
Výsledný odpor rezistorů spojených za sebou
Př_163_Geologie_Západní Karpaty
Vlci Pří_087_Rozmanitost přírody_Vlci Autor: Mgr. Marie Boučková Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Registrační číslo.
GLOBÁLNÍ EKOLOGICKÉ PROBLÉMY Autor: Mgr. Helena Nováková Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Registrační číslo projektu:
Savci – Riskni to! Autor: Mgr. Eliška Nováková Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/
FY-072_Jaderná energie_Jaderná reakce
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/
SULFIDY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/
HOSPODÁŘSKÉ ORGANIZACE - opakování Autor: Mgr. Helena Nováková Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Registrační číslo projektu:
Ch_096_Prvky_Vlastnosti a použití chemických prvků-Kovy-Slitiny
Planety sluneční soustavy – Velké planety
VLIV TĚŽBY NEROSTŮ NA KRAJINU A ŽP
Stavba zemského tělesa
ŠkolaStřední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č.Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací.
PŮSOBENÍ VODY V PÍSKOVCÍCH
PŮSOBENÍ VODY V PÍSKOVCÍCH
Pří_221_Vesmír_Planeta Země Autor: Mgr. Martina Vaculová
Geologické éry Země.
Savci – Riskni to! Autor: Mgr. Eliška Nováková Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/
Savci – Riskni to! Autor: Mgr. Eliška Nováková Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/
Př_126_Mineralogie_Mineralogie Autor: Mgr. Drahomíra Kalandrová
PŮSOBENÍ VODY VE VÁPENCÍCH Př_150_Geologie_Působení vody ve vápencích Autor: Mgr. Jiří Sukaný Škola: Základní škola Velehrad, okres Uherské Hradiště, příspěvková.
Horniny vyvřelé Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/
Prekambrium Éry Země vypracovala: Mgr. Monika Štrejbarová.
EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS Tématický celek: VÝVOJ ZEMĚ ŽIVOTA A ČLOVĚKA
Ch_007_Chemické reakce_Rozkladné
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/
Transkript prezentace:

Př_156_Geologie_Prekambrium Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. PREKAMBRIUM Př_156_Geologie_Prekambrium Autor: Mgr. Jiří Sukaný Škola: Základní škola Velehrad, okres Uherské Hradiště, příspěvková organizace

Anotace: Digitální učební materiál je určen pro seznámení, rozšíření, upevňování učiva o prekambriu. Materiál rozvíjí, podporuje, vysvětluje znalosti o prekambriu Je určen pro předmět přírodopis 9. ročník Tento materiál vznikl ze zápisu autora jako doplňující materiál k učebnici: Černík, V., Martinec, Z., Vítek, J., Přírodopis 4 pro 9. ročník základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií, Bělehradská 47, 120 00 Praha 2: SPN, 1998, ISBN 80-7235-044-7

Éry vývoje Země vývoj Země geologové rozdělili na éry, periody (útvary) a epochy jsou charakterizovány horninami, horotvornými pochody a stupněm vývoje života Prekambrium Prvohory Druhohory Třetihory Čtvrtohory Vývoj života na Zemi studuje paleontologie – pomocí zkamenělin. Vývoj zemské kůry zkoumá historická geologie. Kenozoikum – podle nového členění

Prekambrium předprvohorní období – dělí se na Prahory a Starohory trvání – od vzniku Země 4,6mld. – 542 mil. let nejdelší geologická éra 8/9 času, nejméně probádaná

vznik Země 4,6 mld. let Země je žhavá a formují se její vrstvy - vzniká zemská kůra nejstarší minerál – zirkon 4,4 mld. nejstarší horniny 4,3 mld. - Kanada

Formují se pevninské štíty – velmi stabilní jádra dnešních kontinentů, tvořené starými vyvřelými a přeměněnými horninami. K největším patří Kanadský štít, u Skandinávie se nachází Baltický štít.

Vznik atmosféry Vznik hydrosféry první atmosféra vznikla ze sopečných plynů uvolněných z magmatického oceánu dále ji formovaly četné kolize s jinými tělesy pro dnešní organismy by byla toxická látky tvořící prvotní atmosféru: CO2, CO, H2, NH3, CH4, SO2, H2S, H2O S rozvojem zelených řas v oceánech nastal proces změny složení atmosféry. Během fotosyntézy vzniká pro tehdejší většinu organismů toxický kyslík. Jeho koncentrace narůstá až k dnešním 21%. Vznik hydrosféry Postupným ochlazováním atmosféry došlo ke vzniku srážek, z meteoritů a uvolněním z hornin – vzniká oceán a je nastartován koloběh vody.

Vznik železné rudy Kyslík uvolňovaný při fotosyntéze oxidoval Fe2+ rozpuštěné ve vodě, čímž vznikl nerozpustný Fe2O3. Ten se usazoval na dně a vznikla ložiska páskovaných železných rud. Páskované Fe-rudy tvoří 90% všech světových ložisek železa. Teprve poté se kyslík začal uvolňovat do atmosféry. Páskované železné rudy se vyskytují téměř ve všech štítových oblastech.

Superkontinent Rodinia zformoval se mezi 1,1 mil – 750 mil let – mladší starohory ke konci prekambria se rozpadá zahrnoval většinu tehdejší pevniny

Vznik života život vznikl pravděpodobně ve vodě, která jej chránila před silným UV zářením nejstarší formy organismů byly bakterie a sinice – 3,8 mld. let – nemají jadernou membránu následují organismy s jadernou membránou První rostliny – řasy První živočichové - prvoci Koncem prekambria dochází k silnému rozvoji mnohobuněčných organismů.

Stromatolity patří mezi typické geologické útvary prekambria vznikly činností sinic a bakterií vznikají i dnes u pobřeží Austrálie, u Baham

Ediakara poslední útvar starohor dominují mnohobuněční živočichové bez pevné schránky – tzv. ediakarská fauna 635 – 542 mil. let k velkému rozvoji organismů došlo podle hypotézy po ukončení rozsáhlé globální doby ledové organismy byly podobné dnešním houbám, žahavcům, měkkýšům a existovalo mnoho dalších forem název podle Ediakarských hor v Austrálii – četné nálezy Dickinsonia costata – ikona ediakarské fauny

Další formy ediakarské fauny.

Opakování Na jaké geologické éry dělíme historii Země? - Prekambrium, Prvohory, Druhohory, Kenozoikum Na základě čeho jsou vymezeny geologické éry, útvary a epochy? - jsou charakterizovány horninami, horotvornými pochody a stupněm vývoje života Jak dělíme Prekambrium a jaké množství geologického času zahrnuje? - Prahory a Starohory, 8/9 geologického času Jak se jmenují jednotlivé geosféry Země? - vnitřní a vnější jádro, spodní a svrchní plášť, zemská kůra, litosféra, atmosféra, hydrosféra, biosféra, pedosféra

Opakování Co jsou to pevninské štíty? - velmi stabilní jádra dnešních kontinentů, tvořená starými vyvřelými a přeměněnými horninami Které organismy vznikly jako první? - bakterie a sinice Jak vznikly páskované železné rudy? - první kyslík reagoval s kationty železa a vzniklý oxid železitý se usazoval na dně moří a oceánů Kdy dochází k silnému vývoji mnohobuněčných živočichů? - koncem prekambria Co je to ediakarská fauna? - otisky mnohobuněčných prekambrických živočichů bez pevné schránky

POUŽITÉ ZDROJE: Průřez Zemí.png. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2008 [cit. 2013-07-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pr%C5%AF%C5%99ez_Zem%C3%AD.png World geologic provinces.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2005 [cit. 2013-07-06]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/File:World_geologic_provinces.jpg Http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Black-band_ironstone_%28aka%29.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2005 [cit. 2013-07-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Black-band_ironstone_%28aka%29.jp Rodinia reconstruction.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2012 [cit. 2013-07-06]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Rodinia_reconstruction.jp Stromatolithe Paléoarchéen - MNHT.PAL.2009.10.1 .jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2011 [cit. 2013-07-06]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Stromatolithe_Pal%C3%A9oarch%C3%A9en_-_MNHT.PAL.2009.10.1_.jp Stromatolites in Sharkbay.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2006 [cit. 2013-07-06]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Stromatolites_in_Sharkbay.jp 20130118-HighbormeCay-Stromatolite-03.JPG. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2013 [cit. 2013-07-06]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/File:20130118-HighbormeCay-Stromatolite-03.JP DickinsoniaCostata.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2007 [cit. 2013-07-06]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/File:DickinsoniaCostata.jp Cyclomedusa cropped.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2007 [cit. 2013-07-06]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Cyclomedusa_cropped.jp Charnia Spun.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2007 [cit. 2013-07-06]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Charnia_Spun.jp Spriggina Floundensi 4.png. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2007 [cit. 2013-07-06]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Spriggina_Floundensi_4.png Kimberella quadrata.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2009 [cit. 2013-07-06]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Kimberella_quadrata.jpg