DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0232 Název projektu EU peníze středním školám Masarykova OA Jičín Název školy MASARYKOVA OBCHODNÍ AKADEMIE, 17. listopadu 220, Jičín Předmět Hospodářský zeměpis Tematický okruh Světová ekonomika- sekundární a terciární sektor Téma Doprava Označení DUMU VY_32_INOVACE_833 Jméno autora Ing. Kateřina Vasilová Datum vytvoření 19. 3. 2013 Anotace Charakteristika, tendence a regionální přehled jednotlivých druhů dopravy, lze využít jako osnovu pro výklad učitele a základní strukturu zápisu žáků do sešitu. Následuje pracovní list pro procvičení.

Doprava = cílevědomá lidská činnost umožňující přemísťování osob, věcí, energie a informací v prostoru = základní prvek socioekonomické sféry, který ovlivňuje rozvoj světového hospodářství – nástroj globalizace = dopravní mobilita člověka je ukazatelem rozvoje společnosti Základní členění: 1. Nákladní doprava – součást sekundárního sektoru 2. Osobní doprava – součást terciérního sektoru

Obr. č. 1 – výkon dopravy

Druhy dopravy Složky dopravy pevninská – silniční, železniční, potrubní, vnitrozemská plavba (říční) letecká námořní Složky dopravy dopravní cesty (sítě) (silnice, železnice, potrubí, řeky, letecké a námořní linky) dopravní prostředky (auta, vlaky, lodě, letadla, tramvaje, trolejbusy, lanovky) ostatní dopravní infrastruktura = dopravní uzly (nádraží, letiště, přístavy, křižovatky, terminály)

Spoje – součást dopravy Slouží pro přenos informací pomocí televize, rádia, telefonu, internetu a dalších médií Dnes klíčové odvětví – postindustriální = informační společnost Jsou jedním z hlavních projevů, ale i nástrojů globalizace Dostupnost a využití ve státě = míra uplatnění ve světovém hospodářství Vzdělanost třetího stupně = doprava a přijímání zpráv, jejich uchování, využití a interpretace, popř. další distribuce Je hlavním faktorem zvětšujícího se rozdílu mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi

Obr. č. 2 - Zmenšující se svět

Měření výkonu dopravy Výkon nákladní dopravy jednotka tkm přepravený náklad v tunách x přepravní vzdálenost v km Výkon osobní dopravy jednotka os/km počet přepravených osob x přepravní vzdálenost v km Intenzita přepravy – udává zatížení jednotlivých linií či uzlů za jednotku času nákladní doprava – počet tun přepravených za jednotku času (např. hodinu) osobní doprava – počet osob přepravených za jednotku času (např. hodinu)

Železniční doprava doprava objemných nákladů na velké vzdálenosti rozvoj umožnila průmyslová revoluce (1822 - VB) celosvětově asi 1/2 všech výkonů dopravy šetrná k životnímu prostředí Ukazatelé využití: délka a hustota železniční sítě objem přepravy výkon přepravy Druhy a oblasti největšího rozvoje: nákladní doprava – Rusko, USA, Čína, Kanada osobní doprava – Japonsko, Čína, Rusko

Typy železniční dopravy Evropský typ železniční dopravy historicky nejstarší, hustá železniční síť frekvence vlaků je vysoká většina tratí je elektrifikovaná (Švýcarsko, Švédsko, Norsko, Nizozemí, Itálie) Ruský typ malá hustota železniční sítě – Transsibiřská magistrála (BAM) – spojuje východ a západ země intenzivně využívaná - v osobní i nákladní dopravě – ostatní odvětví pevninské dopravy málo rozvinutá

Severoamerický typ železniční dopravy relativně řídká síť železnic moderně vybavená nízká frekvence využití - jen pro velké náklady průměrná přepravní vzdálenost 2x převyšuje světový průměr dieselelektrická trakce – umožňuje přepravu na tratích s extrémním sklonem (Kordillery) převažuje spojení východ - západ Koloniální typ – rozvojové země malá hustota sítě, malá výkonnost, nízká frekvence, zaostalý dopravní park, rozdílné rozchody kolejí často spojuje hlavně naleziště surovin a přístavy

Trendy v železniční dopravě délka železniční sítě stabilizována, nové většinou v RZ velká konkurence se silniční dopravou (silnice vítězí) zavádění nových typů vlaků – elektromagnetický n. magnetický závěs, vzdušný polštář (TGV,Šinkanzen) + úprava sítí – magistralizace tratí (koridory) zvýšení hodinové rychlosti – 220 – 230 km a více Trendy v ČR neefektivní trati se ruší mizí monopol ČD – společnost Regio Jet (části tratí) posilují se hlavní tahy (koridory) - spojení s hranicemi Děčín – Praha – Brno - Břeclav, Praha - Ostrava atd.

Obr. č. 3 – Rozchody železnic

Silniční – automobilová přeprava nákladů a osob na kratší vzdálenosti celosvětový podíl na výkonech (tkm, os/km)– cca 6 % přináší individualizaci dopravy, ale horší vliv na ŽP stále se dynamicky rozvíjí - lepší dosažitelnost cíle cesty (i periferní oblasti) – stavba méně investičně náročná - hlavně kvalitnější -víceproudové, dálnice Vyspělé země – nejkvalitnější dopravní síť – dálnice (USA, Japonsko, Německo) - celosvětově jen cca 1 mil. km Rozvojové země - většina silnic – cesty nezpevněné, neudržované, jen částečně značené + rozdílná kvalita dopravních prostředků (Kuba x Německo) 13

silniční síť vytížena nerovnoměrně – rozhodující zatížení na relativně malé části – (centra, tunely, hraniční přechody) – zbytek jen sporadicky, místní přepravou vliv na významné zhoršení stavu ŽP v místech koncentrace – smog, hluk,.. Světové srovnání: ¼ silniční sítě – USA Silnice s pevným podkladem – Japonsko100%, USA 90 % Hustota sil. sítě – záp. Evrop, Japonsko, zaostávají Rusko, Čína, USA Světový automobilový park: 4/5 - USA, Z. Evropa, Japonsko ( na 1000 obyvatel připadá v USA 600, v Německu 480 a v Kanadě 460 vozidel) vlastní automobil - Japonsko 50% obyvatel rozvojové země 1 % obyvatel

Obr. č. 4 – strana silničního provozu

Vnitrozemská lodní doprava - říční vznik na samém začátku lidské civilizace dnes hlavně při přepravě hromadných substrátů na střední vzdálenosti – malé náklady, ale pomalá ve světovém měřítku se výrazněji neuplatňuje - málo velkých splavných řek (celkem 214 řek) nejvýznamnější doprava na řekách: - Rýn, Seina, Volha a sibiřské řeky,Sv. Vavřince, Mississippi, Amazonka, Jang-c-ťiang rozvoj říční dopravy často v souvislosti s křížením s hlavními tahy silniční n. železniční dopravy + vliv tradice a zvyklostí součástí je i osobní říční přeprava – výletní, převoznictví

Světové srovnání a tendence: celková délka vodních cest – 650 000 km, nejvíce v Rusku, Číně, USA objem přepravy - dominují kanadsko-americká Velká jezera, dále Čína, Rusko, Německo využití ovlivněno kvalitou říční sítě – propojenost s další řekou nebo mořem průplavy – systém říční dopravy v Německu (Severní a Baltské moře, Rýn – Mohan - Dunaj) nebo v Rusku (systém Volha – Kama) rozvíjí se i smíšená přeprava řeka –moře – „námořní“ přístav hluboko ve vnitrozemí - umožněno speciálními říčními tlačnými tankery - lichtery

Obr. č. 5 – Hustota splavných toků

Potrubní doprava dynamicky se rozvíjí – ovlivňuje hospodářství státu přeprava ropy, zemního plynu, chemických produktů na velké vzdálenosti Délka potrubí dnes převyšuje délku železniční sítě - 21. st. – více než 1,65 mil km – nejvíce S. Amerika 1. ropovod – USA 1865 – 9,6 km, plynovod má mladší historii – od 20. století Trasy – dány spojnicí mezi nalezištěm a přístavem, nebo průmyslovými jádry jednotlivých států Rozvoj hlavně u států s vysokou produkcí i spotřebou (USA, Rusko, Kanada a států orientovaných na vývoz – Saudská Arábie, Mexiko, Írán) Nejznámější v Evropě: ropovod Družba – nejdelší na sv. 5 502 km Ingolstadt, plynovod

Letecká doprava rychlá a bezpečná, využívaná na velké vzdálenosti hlavně přeprava osob - kontinentální - u řídce osídlených a rozlehlých zemí (Sibiř, Kanada, Austrálie) - mezikontinentální přeprava menších nákladů - rychle podléhající zkáze - květiny, přeprava pošty hlavní letecké trasy – Evropa – Severní Amerika Evropa - Jižní Amerika Evropa – Blízký východ rychlý rozvoj – roste sítˇ letových tras i počet cestujících

Nejvyšší výkon v os/km -USA,Rusko,Japonsko, VB, Kanada, Francie, Německo Největší světová letiště Atlanta (USA), Chicago (USA), Londýn (V.Británie), Tokio (Japonsko), Paříž (Francie) Vývoj: 50. A 60. léta 20. st. – dopravní letadla s reaktivními motory – Boeing, TU, Caravella 70. léta 20. st. – civilní nadzvuková letadla – Concorde, TU, Jumbo-Jet 90. léta 20. st. – velkokapacitní letadla – 300 až 400 cestujících, 15-20 tun – Boeing, Airbus

Obr. č. 6 - Hlavní trasy letecké dopravy

Námořní doprava pro velkobjemové náklady na velké vzdálenosti cca 40 % veškerých transportů Podporuje rozvoj velkých přístavů – služby, přistěhovalci Význam částečně klesá – menší materiálová náročnost výroby (ekonomicky rozvinuté státy) Rozvojové státy – roste význam osobní i nákladní dopravy podél pobřeží = kabotáž a trajektová přeprava Druhy lodí podle využití: tanker – cisternová loď balker (bulk carrier)– přeprava suchých substrátů – rudy, uhlí univerzální loď – smíšené náklady kontejnerová loď – přeprava kontejnerů – úspora místa a práce trajekty – osoby a dopravní prostředky – ostrov-pevnina

Druhy přístavů vývozní  převažuje nakládka – rozvojové země dovozní  převažuje vykládka – rozvinuté země smíšené nebo univerzální  mají několik specializovaných zón specializované  určeny pro vybraný druh zboží Největší přístavy světa (celkem 2200 nám. přístavů) Singapur, Rotterdam, South Luisiana, Šanghaj, Hongkong Nejvíce využívané oceány: Atlantický oceán -2/3, Tichý oceán – ¼, Indický oceán – 1/10 Státy „levné vlajky“ – Řecko, Libérie, Norsko, … - zde registrováno mnoho zahraničních firem

Obr. č. 7 - Hlavní trasy námořní dopravy

Použitá literatura Bičík I.:Hospodářský zeměpis- Globální geografické aspekty světového hospodářství, 1. vyd., NČGS, Praha 2005, ISBN 80-86034-52-6, s. 51 - 55 Kašparovský K.: Zeměpis I. v kostce, 1. vyd., Fragment, Praha 2008, ISBN 978-80-253-0586-7, s. 136 - 142 Obrázky a grafy: Obr. č. 1 - Hanus M., Šídlo L.: Školní atlas dnešního světa, 1. vyd. TERRA, Praha 2011, ISBN 978-80-902282-6-9, s. 68 Obr. č. 2 - Hanus M., Šídlo L.: Školní atlas dnešního světa, 1. vyd. TERRA, Praha 2011, ISBN 978-80-902282-6-9, s. 70 Obr. č. 3, 4 - Hanus M., Šídlo L.: Školní atlas dnešního světa, 1. vyd. TERRA, Praha 2011, ISBN 978-80-902282-6-9, s. 68 Obr. č. 5,6,7 - Hanus M., Šídlo L.: Školní atlas dnešního světa, 1. vyd. TERRA, Praha 2011, ISBN 978-80-902282-6-9, s. 71