= síť cév + srdce oběh tělních tekutin oběhová soustava = síť cév + srdce oběh tělních tekutin

tělní tekutiny tkáňový mok míza (lymfa) krev (sanguis) mezibuněčné prostory výměna látek mezi buňkami a krví a mízou doplňován z krevní plazmy přebytky nasávány mízními vlásečnicemi → míza míza (lymfa) tkáně → systém cév s mízními uzlinami čirá, mírně zakalená krev (sanguis)

tělní tekutiny tvoří vnitřní prostředí organismu funkce transport kyslíku a živin odvod odpadních látek udržování stálého pH stálost vnitřního prostředí = homeostáza termoregulace obranná funkce

krev neprůhledná, červená muži: 5 – 6 l, ženy 4,5 l krevní plazma (55 %) tekutá složka, průhledná, nažloutlá barva, slabě zásaditá složení: voda (90 %), org. látky (glukóza, bílkoviny – hormony, vitaminy), anorganické látky (soli) krevní buňky (45 %) červená krvinky, bílé krvinky, krevní destičky vznik z kostní dřeně

krevní destičky (trombocyty) krevní tělíska – úlomky buněk kostní dřeně nepravidelný tvar, bezjaderné životnost asi týden počet – 200 – 300 tisíc/ 1 mm3 funkce – srážení krve (hemokoagulace) rozbití destiček → koagulační faktory → rozpustný fibrinogen → nerozpustný fibrin → zachytávání k. buněk → krevní koláč (strup) → uzavření cévy

červené krvinky (erytrocyty) ploché, okrouhlé bezjaderné životnost 120 dní zánik – slezina, játra počet muži 5 – 5,5 mil/1 mm3, ženy 4,5 mil/1 mm3 hemoglobin – přenos O2 a CO2 hematokrit = objemový podíl č. krvinek v krvi = téměř 45 %

bílé krvinky (leukocyty) průsvitné nepravidelný a proměnlivý tvar vznik – kostní dřeň, mízní uzliny, slezina počet – 4 – 10 tisíc/ 1 mm3 (vyšší při infekci) obranná funkce fagocytóza protilátky více druhů

bílé krvinky (leukocyty) granulocyty (polymorfonukleární) fagocytóza neutrofilní - první obranná linie eozinofilní - více při alergii bazofilní - vazodilatace, antikoagulace agranulocyty monocyty - nezralé → makrofágy, všude, fagocytóza lymfocyty - nejvíce, protilátky, paměť, značkování, ničení

lymfocyty lymfocyty B – produkce protilátek rozpoznání antigenu → tvorba protilátek / paměť lymfocyty TH – značkují cizorodé buňky lymfocyty TC – zneškodní napadené buňky NK buňky – zneškodní cizorodé buňky vznik v kostní dřeni a dozrávání zde (lymfocyty B) nebo v brzlíku (lymfocyty T), aktivace a množení v mízních uzlinách

imunita = schopnost odolávat napadení přirozená bílé krvinky, kůže, slzy, sliny, hlen, HCl problémy odvržení transplantovaných orgánů – podobnost struktury antigenů, potlačení imunity alergie = nepřiměřená reakce autoimunitní onemocnění selhání imunitního systému – AIDS - virové onemocnění – napadání lymfocytů umělá imunita = imunizace = očkování aktivní – oslabené organismy pasivní – hotové protilátky

spoj obrázek s typem leukocytu lymfocyty TC lymfocyty TH lymfocyty B polymorfonukleární leukocyty makrofágy

sedimentace krve = rychlost klesání krevních buněk asi po 1 – 2 hodinách rychlost se zvyšuje při infekci a zánětu → informuje o vzniku onemocnění muži: 2 – 5 mm/hod ženy: 3 – 8 mm/hod

krevní skupiny více systémů – nejznámější: AB0, Rh–faktor AB0 struktury na povrchu č. krvinek = aglutinogeny A a B, chovají se jako antigeny protilátky v krevní plazmě = aglutininy anti–A a anti–B, způsobují shlukování č. krvinek 4 krevní skupiny podle aglutinogenu A, B, AB, 0 Jan Janský shlukování krve a duševní poruchy sporné prvenství

AGLUTINOGEN (na červených krvinkách) systém AB0 KREVNÍ SKUPINA AGLUTINOGEN (na červených krvinkách) AGLUTININ (v krevní plazmě) A anti–B B anti–A AB A, B – anti–A, anti–B

systém AB0 AB - univerzální příjemci 0 - univerzální dárci zastoupení krevních skupin nerovnoměrné různé v různých částech světa od Z k V ubývá A a přibývá B nejvíce A mají Eskymáci a Laponci nejvíce B mají Korejci nejvíce 0 mají Indiáni (až 100%)

Rh–faktor další aglutinogen Rh (makak rhesus) protilátky anti–D Rh+ a Rh– (asi 15 % populace) problémy při těhotenství Rh– matka a Rh+ dítě první těhotenství – smíchání krve → vytvoření protilátek v těle matky → druhé těhotenství → protilátky poškodí plod, předčasné porody → vyšetření matky i otce injekce Rhega po porodu (potratu)

krevní transfúze krevní skupina dárce = krevní sk. příjemce autotransfúze vlastní krev plánované operace kalkulačka

domácí úkol za čtvrteční hodinu pustit si seriál Byl jednou jeden život kostní dřeň krev vypracovat úkol a odpovědět na otázky z učebnice na straně 68

učebnice strana 68 krevní tělísko vznik počet v mm3 krve životnost funkce červené krvinky kostní dřeň 4,5 nebo 5 x 106 120 dní přenos dýchacích plynů bílé krvinky kostní d., mízní u., slezina 4 – 10 x 103 hod až dny obrana proti infekci krevní destičky 200 – 300 x 103 asi týden srážení krve

učebnice strana 68 Na čem závisí rozdělení krevních skupin? aglutinogeny na č.k a aglutininy v plazmě Jak vzniká míza? Uveďte její význam v těle. z přebytků tkáňového moku, imunita Co je hemoglobin? K čemu je v těle využíván? krevní barvivo, přenos dýchacích plynů

krevní oběh krev rozvádějí krevní cévy tepny (arterie) žíly (vény) ze srdce stěny pevné a pružné vnitřní vrstva: endotel střední vrstva: hladká svalovina, elastická vlákna vnější vrstva: vazivový obal (kolagenní vlákna) lumen (dutina) žíly (vény) do srdce stavba jako u tepny - užší vrstva svaloviny dolní končetiny: kapsovité chlopně – brání zpětnému toku krve křečové žíly – slabé a vakovitě rozšířené stěny vlásečnice (kapiláry) spoje mezi tepnami a žílami jediná vrstva buněk – výměna plynů mezi krví a buňkami

srdce (cor) dutý svalnatý orgán (srdeční sv.) v hrudní dutině v osrdečníku svalová přepážka, chlopně → 4 části: levá a pravá síň (tenkostěnné) l. a p. komora (silnostěnné) trojcípá chlopeň (PS a PK) dvojcípá ch. (LS a LK)

srdce (cor) odstup 2 velkých tepen věnčité tepny (koronární) vstup žil srdečnice (aorta) – LK plicnice (plicní tepna) – PK poloměsíčité chlopně věnčité tepny (koronární) výživa srdce vstup žil horní a dolní dutá žíla – PS plicní žíly – LS

srdce (cor) 1. horní dutá žíla 2. plicní tepna 3. plicní žíla 4. dvojcípá chlopeň 5. aortální chlopeň 6. levá komora 7. pravá komora 8. levá síň 9. pravá síň 10. aorta 11. plicní chlopeň 12. trojcípá chlopeň 13. dolní dutá žíla

činnost srdce cirkulace krve → rytmické střídání stahu (systoly) a relaxace (diastoly) srdeční sval. diastola (síní i komor) – srdce se plní krví → systola síní – otevření cípatých chlopní, krev v komorách → systola komor – otevření poloměsíčitých chlopní, krev ze srdce → diastola 60 – 70 ml krve 70 – 80 tepů/min

činnost srdce uzavírání chlopní = srdeční ozvy systolická: cípaté chlopně, delší diastolická: poloměsíčité chlopně, kratší fonendoskop elektrická aktivita srdce vlastní signál i převodní systém elektrokardiograf (EKG)

krevní tlak vypuzení krve ze srdce – tlak na stěnu cév různý na různých místech těla tonometr systolický: 100 – 160 torrů (mm Hg sloupce) diastolický: 60 – 90 torrů → zlomek: 120/80 hypertenze, hypotenze zvýšení při námaze (fyz. i psych.), ve stáří syndrom bílého pláště

krevní oběh uzavřený oddělená okysličená a odkysličená krev malý (plicní) oběh: PK → plicnice (odkysličená krev) → plíce (okysličení) → plicní žíly → LS velký (tělní) oběh: LK → aorta (okysličená krev) → tělo (vlásečnice, odkysličení) → žíly (horní a dolní dutá žíla) → PS menší oběhy – vrátnicový, ledvinný, …

videa srdce circulatory system song the heart song blood flow through the heart song

mízní (lymfatický) oběh otevřený lymfa sbírána mízními vlásečnicemi → mízní cévy s mízními uzlinami → krevní cévy odvod tkáňového moku a metabolitů přeprava tuků homeostáza imunitní systém (mízní uzliny a orgány)

mízní (lymfatický) oběh mízní uzliny filtrace mízy vznik bílých krvinek a tvorba protilátek → zvětšení při infekci mízní orgány tvorba a uchování bílých krvinek mízní uzliny, kostní dřeň, nosní a krční mandle, sliznice vnitřních orgánů, slezina, brzlík

mízní (lymfatický) oběh slezina (lien) oválná, 12 – 20 cm vlevo za žaludkem prokrvená denně 250 – 350 l krve zásoba a zánik č. k. krvetvorba v nitroděložním vývoji tvorba bílých krvinek a protilátek brzlík (thymus) za hrudní kostí zmenšuje se → zánik dozrávání bílých krvinek tvorba hormonů