Atmosféra (XV. Část) www.zlinskedumy.cz Název školy Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.1007 Autor Mgr. Soňa Patočková Název šablony III/2 – Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUMu Atmosféra (XV. část) Stupeň a typ vzdělávání Střední škola Vzdělávací oblast Geografie Vzdělávací obor 79-41-K/41 Gymnázium , Tematický okruh Atmosféra Druh učebního materiálu Výukový materiál Cílová skupina Žák, 1. ročník Anotace Výukový materiál je určen k frontální prezentaci učitelem, případně jako materiál pro samostudium. Výukový materiál je nutno doplnit výkladem. Žák se bude orientovat v problematice atmosféry. Vybavení, pomůcky - Klíčová slova Atmosféra, podnebí, počasí, vertikální členění atmosféry. Datum 5. 9. 2013 www.zlinskedumy.cz

Alisova genetická klasifikace klimatu Podnebné pásy země Alisova genetická klasifikace klimatu pás rovníkového klimatu (ekvatoriální pás) denní maxima přesahují v důsledku vysokého výparu a velké vlhkosti je zřídka 35 °C denní minima klesají je zřídka pod 20 °C vysoký výpar tak spolu s teplotami způsobuje vysoké hodnoty absolutní vlhkosti vzduchu také relativní vlhkost i v nejsušších měsících překračuje 70 %

Alisova genetická klasifikace klimatu Podnebné pásy země Alisova genetická klasifikace klimatu pás rovníkového klimatu (ekvatoriální pás) roční úhrn srážek se pohybuje v průměru mezi 1000 až 3000 mm na pevnině vypadávají v důsledku nejintenzivnějšího výparu během poledne srážky v odpoledních hodinách nad oceány v nočních hodinách

Alisova genetická klasifikace klimatu Podnebné pásy země Alisova genetická klasifikace klimatu pás rovníkového klimatu (ekvatoriální pás) rozložení srážek během roku je víceméně stejnoměrné abnormální srážky v této oblasti jsou pak důsledkem návětrného jevy vysokých pohoří (Kamerunská hora v Africe) ekvatoriální pás je rozšířený zejména v povodí Amazonky, oblasti Guinejského zálivu, na jihu Malajského poloostrova a na některých sundských (Sumatra, Borneo) ostrovech

Alisova genetická klasifikace klimatu Podnebné pásy země Alisova genetická klasifikace klimatu pás rovníkového klimatu (ekvatoriální pás) Graf ročního chodu teploty vzduchu a srážek v ekvatoriálním pámu na stanicích Libreville a Manaus 5)

Alisova genetická klasifikace klimatu Podnebné pásy země Alisova genetická klasifikace klimatu 2. pás rovníkových monzunů (subekvatoriální pás) rozkládá se v oblastech, kde v létě převládá ekvatoriální vzduchová hmota a v zimě tropická vzduchová hmota v době letního monzunu při proudění od rovníku vzrůstá vlhkost vzduchu klesá tak denní amplituda teploty a vypadávají vydatné srážky v podobě lijáků

Alisova genetická klasifikace klimatu Podnebné pásy země Alisova genetická klasifikace klimatu 2. pás rovníkových monzunů (subekvatoriální pás) při zimním monzunu vlhkost vzduchu na pevninách prudce klesá stejně jako množství srážek a roste denní amplituda teploty kontinentální typ klimatu je specifický vlhkým létem a suchou zimou

Alisova genetická klasifikace klimatu Podnebné pásy země Alisova genetická klasifikace klimatu 2. pás rovníkových monzunů (subekvatoriální pás) nejteplejším a nejsušším obdobím roku je jaro průměrné teploty vzduchu přesahují 30 až 35 °C hlavní teplotní minima připadají na zimu

Alisova genetická klasifikace klimatu Podnebné pásy země Alisova genetická klasifikace klimatu 2. pás rovníkových monzunů (subekvatoriální pás) hlavními geografickými oblastmi výskytu jsou jižní a jihovýchodní Asie (poloostrovy Přední a Zadní Indie), JV oblast Číny, východní Afrika od Somálska po sever Mosambiku, západní a střední Afrika severně od Guinejského zálivu po spojnici mezi Senegalem a J Súdánem, S Austrálie a S Jižní Ameriky a S část Brazilské vysočiny

Popiš subekvatoriální klimatický pás? Opakování Popiš subekvatoriální klimatický pás?

Zdroje a prameny NETOPIL, Rostislav. A KOLEKTIV. Fyzická geografie. 1. 1. vyd. Praha: SPN, 1984. ISBN 14-383-84. DEMEK, Jaromír. Úvod do obecné fyzické geografie. 1. vyd. Praha: Academia, 1976, 400 s. PATOČKOVÁ, Soňa. Geografie: studijní materiály nejen pro maturanty. V Tribunu EU vyd. 1. Uherské Hradiště [i.e. Brno]: Tribun EU, 2008, 193 s. Knihovnicka.cz. ISBN 978-80-7399-578-2. STRAHLER, Alan H. Introducing physical geography. Sixth edition. Hoboken: John Wiley & Sons, 2013, xviii, 641 pages. ISBN 978-111-8396-209. Klimatické pásy Země. RUDA, Aleš. Fyzická geografie [online]. 2013 [cit. 2013-12-22]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/js13/fyz_geogr/web/pages/05-klima.html