Autor: Lenka Kraváčková Tkáně Autor: Lenka Kraváčková

Obsah Tkáně Epitely Pojiva – vazivo - chrupavka - kostní tkáň Svalové tkáně Nervová Tkáň Otázky k přemyšlení Santiago Ramón y Cajal Seznam použitých zdrojů

Tkáně Soubory buněk mající stejný tvar a vykonávající společnou hlavní funkci Vznikají diferenciací buněk v zárodečném vývoji Dělíme je na: epitely pojiva tkáň svalová tkáň nervová /tkáň trofická - krev/ Jak se nazývá stejný soubor buněk u rostlin? Jsou jednotlivé buňky schopny samostatné existence? Co jsou to interceluláry?

Epitely /výstelky, krycí tkáň/ Jsou tkáně tvořené buňkami, které na sebe těsně přiléhají, s minimem mezibuněčné hmoty Pokrývají povrch nebo vystýlají dutiny orgánů Zabraňují ztrátám tekutin Vznikají jednotlivé buňky tkání mitózou nebo meiózou?

Dělení epitelů dle počtu vrstev Jednovrstevný Mnohovrstevný - pokožka, ústní dutina Víceřadý - jádra zdánlivě ve více vrstvách, všechny buňky však dosedají na bazální membránu (výživa); víceřadý řasinkový Přechodný - změna počtu buněk podle stavu, ve vrchních vrstvách se nacházejí volné buňky; močový měchýř

Dělení epitelů dle tvaru buněk Plochý - aktivní transportu přes membránu /pinocytóza/; osrdečník, pobřišnice, ledviny Kubický – krycí funkce, sekrece; povrch vaječníků, žlázové vývody Válcovitý – ochrana, vstřebávání, sekrece; trávící trakt, děloha, vejcovody

Dělení epitelů dle funkce Krycí – ochrana orgánu nebo organismu z vnější strany Výstelkové – chrání vnitřek orgánů Žlázové - buňky vyměšují určité látky Resorpční - vstřebávání látek Smyslové - jsou dráždivé Čich

Opakování epitelů Proč nemají epitely mezibuněčné prostory? Jaký je rozdíl mezi víceřadým a mnohovrstevným epitelem? Může být epitel s krycí funkcí mnohovrstevný? Mají všechny epitely dráždivou schopnost? Kam se vstřebávají látky v tenkém střevě? Jaký je rozdíl mezi žlázami endokrinními a exokrinními?

Pojiva Jsou tkáně, které se skládají z buněk a z mezibuněčné hmoty Mezibuněčnou hmotu vytváří pojivové buňky a může jí být tolik, že určuje základní vlastnosti tkáně Někdy se vyskytují fibrily/vlákna/ Jaký je základní rozdíl mezi pojivem a epitelem? Druhy pojiva: vazivo tkáň chrupavková tkáň kostní

Vazivo Fixní buňky – fibrocyty – tvoří mezibun. hmotu /vřetenovité/ - tukové buňky - pigmentové buňky - melanin - retikulární buňky – tvoří síť vláken /hvězdicovité/ Volné buňky – histiocyty - makrofágy - plazmatické buňky - imunita Mezibuněčná hmoty – rosolovitá hmota - kolagenní vlákna /bílkovina kolagen/ - elastické vlákna /bílkovina elastin/ - retikulární vlákna /síť v mízních uzlinách, ve slezině, v kostní dřeni/

Řídké vazivo Málo fibril, hodně mezibuněčné hmoty Vmezeřené vazivo; tvoří výplň, zpevňují vrstvy epitelů, v podkoží Jaké budou vlastnosti této tkáně? Měkká a poddajná

Tukové vazivo Řídké vazivo, v jehož buňkách se shromažďuje tuk Podkoží, okolo ledvin

Tuhé vazivo Obsahuje četné fibrily zhuštěné do svazků Drží pohromadě kosti, tvoří kloubní pouzdra a šlachy Které pojivo obsahuje uspořádané kolagenní vlákna? Podkožní vazivo Šlachy

Lymfoidní vazivo Síťovité V síti vazivových buněk jsou nahromaděny bílé krvinky /lymfocyty/

Chrupavka Pevná, tuhá, ale i pružná, schopna vyrovnávat otřesy Bílá nebo nažloutlá Okrouhlé buňky Kolagenní /vařením se rozpouští na klíh/ i elastické vlákna /odolává vaření/ Neděste se - z prasete

Elastická chrupavka Obsahuje hodně elastických vláken

Chrupavka vazivová Obsahuje hodně kolagenních vláken

Sklovitá /hyalinní/ chrupavka Nejčastější chrupavka, kde nejsou patrné fibrily Povrchy kloubů, průdušnice, průdušky Srovnej stavbu a vlastnosti vaziva a chrupavky.

Tkáň kostní Kostní buňky – osteoblasty – vytváří mezibuněčnou hmotu; po zabudování do kostí se nazývají osteocyty Základní dvě složky: ústrojná – organická hmota – OSSEIN neústrojná - anorganická hmota – fosforečnan a uhličitan vápenatý Osteocyty

Typy kostní tkáně Houbovitá /spongiózní/ kostní tkáň ¨ Hutná /kompaktní/ kostní tkáň

Svalová tkáň Jaká je základní vlastnost svalové tkáně? Podle stavby, inervace a funkčních vlastností rozlišujeme: hladkou svalovou tkáň (útrobní) příčně pruhovanou svalová tkáň srdeční svalová tkáň 3 1 2

Hladká svalová tkáň Skládá se z podlouhlých, vřetenovitých jednojaderných buněk vzájemně propojených jemným vazivem Obsahují v cytoplazmě myofibrily; kontrakcí se zkracuje celá buňka Stěny dutých orgánu a cév, děloha, močovody … Dovedeme ovládat hladkou svalovinu vůlí? Unaví se tato svalovina rychle? Probíhá vlastní stah rychle nebo pomalu? Kontrakce je často rytmická, pomalá a mimovolní. Vede často k zúžení, zaškrcení nebo zkrácení trubic. Zajišťuje peristaltiku.

Příčně pruhovaná svalová tkáň Tvoří základ kosterní svalovině Vlákna kosterních svalů jsou až několik cm dlouhé válce s tupými konci; jsou obaleny membránou V cytoplazmě jsou myofibrily složené ze sarkomer ; vlákno obsahuje víc jader Dovedeme ovládat tuto svalovinu vůlí? Unaví se tato svalovina rychle? Probíhá vlastní stah rychle nebo pomalu?

Srdeční svalová tkáň Myokard tvoří střední vrstvu srdeční stěny Je typem příčně pruhované svaloviny se sarkomery; vlákna jsou tvořeny buňkami, které vytváří síť s můstky Dovedeme ovládat tuto svalovinu vůlí? Unaví se tato svalovina rychle? Probíhá vlastní stah rychle nebo pomalu?

Nervová tkáň Má schopnost přijímat, zpracovat a vést vzruchy Dva typy buněk: nervové buňky /neurony/ - jsou biochemicky i anatomicky specializované buňky schopné přenosu signálu; vedou informace z čidel, vyhodnocují je a dávají příkaz výkonným orgánům gliové buňky - jsou malé buňky funkčně spojeny s neurony; mají podpůrnou funkci – vyživují, chrání/tvoří myelin/

Otázky k přemýšlení Srovnej jednotlivé tkáně z hlediska schopnosti regenerace. Srovnej jednotlivé tkáně z hledisky rychlosti opotřebení. Srovnej jednotlivé tkáně z hlediska náročnosti na zdroj energie. Srovnej jednotlivé tkáně z hlediska náročnosti na spotřebu kyslíku.

Santiago Ramón y Cajal Španělský histolog, lékař a nositel Nobelovy ceny za fyziologii a medicinu /1906/. Je považován za jednoho ze zakladatelů moderní vědy o nervovém systému.

Seznam použitých zdrojů – vše staženo 4.11.2012 [online]. [cit. 2012-12-18]. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/7c/Epithelial-cells.jpg - 4.11.2012 [online]. [cit. 2012-12-18]. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bronchiolar_epithelium_3_-_SEM.jpg – 4.11.2012 [online]. [cit. 2012-12-18]. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3b/Anatomy_and_physiology_of_animals_cuboidal_epithelium.jpg - 4.11.2012 [online]. [cit. 2012-12-18]. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/bf/Anatomy_and_physiology_of_animals_transitional_epithelium.jpg [online]. [cit. 2012-12-18]. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Skinlayers.png [online]. [cit. 2012-12-18]. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Harnblase_Urothel.png [online]. [cit. 2012-12-18]. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8f/Anatomy_and_physiology_columinar_epithelium.jpg [online]. [cit. 2012-12-18]. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Anatomy_and_physiology_of_animals_squamous_epithelium.jpg [online]. [cit. 2012-12-18]. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Anatomy_and_physiology_of_animals_cuboidal_epithelium.jpg [online]. [cit. 2012-12-18]. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Olfact_epithelium.svg [online]. [cit. 2012-12-18]. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Anatomy_and_physiology_of_animals_loose_connective_tissue.jpg [online]. [cit. 2012-12-18]. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Yellow_adipose_tissue_in_paraffin_section_-_lipids_washed_out.jpg [online]. [cit. 2012-12-18]. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tendon_-_very_high_mag.jpg [online]. [cit. 2012-12-18]. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sarcoidosis_(3)_lymph_node_biopsy.jpg [online]. [cit. 2012-12-18]. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e1/Damaged_cartilage_Danish_sow.png [online]. [cit. 2012-12-18]. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Cartilage_polarised.jpg [online]. [cit. 2012-12-18]. http://www.wikiskripta.eu/images/3/33/Elastick%C3%A1_chrupavka3_-_HE.JPG [online]. [cit. 2012-12-18]. http://en.wikipedia.org/wiki/File:Gray904.png [online]. [cit. 2012-12-18]. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pharynx_(PSF).png [online]. [cit. 2012-12-18]. http://www.wikiskripta.eu/index.php/Soubor:Vazivov%C3%A1_chrupavka2.JPG [online]. [cit. 2012-12-18]. http://pl.wikipedia.org/w/index.php?title=Plik:Gray351.png&filetimestamp=20070123190953 [online]. [cit. 2012-12-18]. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a1/Lungs_diagram_detailed.svg [online]. [cit. 2012-12-18]. http://en.wikipedia.org/wiki/File:Active_osteoblasts.jpg [online]. [cit. 2012-12-18]. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Gray409.png [online]. [cit. 2012-12-18]. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Glatte_Muskelzellen.jpg [online]. [cit. 2012-12-18]. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Compact_bone.png [online]. [cit. 2012-12-18]. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/48/Actin_Myosin.gif [online]. [cit. 2012-12-18]. http://www.wikiskripta.eu/index.php/Soubor:Heart_myocardium_diagram.jpg [online]. [cit. 2012-12-18]. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Smooth_muscle_contraction1.png [online]. [cit. 2012-12-18]. http://en.wikipedia.org/wiki/File:PurkinjeCell.jpg [online]. [cit. 2012-12-18]. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Skeletal_muscle_diagram.jpg [online]. [cit. 2012-12-18]. http://www.wikiskripta.eu/index.php/Soubor:Glanzstreifen.jpg [online]. [cit. 2012-12-18]. http://en.wikipedia.org/wiki/File:Neuroglia.png [online]. [cit. 2012-12-18]. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b5/Neuron.svg