Hospodářská a sociální změna 1870-1918

Technický pokrok a druhá vlna industrializace Růst průmyslové výroby, 1870-1913 cca 5x Dominantní postavení strojírenství, hutní a báňský průmysl Nejvýznamnější – pokroky v tavbě železa 1856 Henry Bessemer (bessemerování) 1865 Pierre-Émile Martin 1879 Sidney Gilchrist Thomas (eliminuje fosfor)

Lití železa technologií Henry Bessemera (Bessemerův konvertor 1855)

Parní buchar v Kruppových závodech v Essenu (60. léta 19. stol.)

Křišťálový palác v Hyde Parku v Londýně pro světovou výstavu v roce 1851

Stavba Eiffelovy věže (stav 1888)

Výroba oceli v letech 1870 a 1913 (v mil. t) 1870 1913 USA 0,04 34,4 Velká Británie 0,24 8,5 Francie 0,09 5,1 Německo 0,14 20,5 Belgie 2,6 Lucembursko 1,4 Rakousko-Uhersko 0,02 2,9 Rusko 0,01 4,6

Technický pokrok a druhá vlna industrializace Nástup chemického průmyslu (syntetické barvy, umělá hnojiva, třaskaviny (1867 Alfred Nobel dynamit). Až do 1. svět. války hlavní surovinou pro výbušniny chilský ledek Nové zdroje energie: elektřina 1879 Werner Siemens a Johan Georg Halske na výstavě v Berlíně el. lokomotivu Thomas Alva Edison: 1879 žárovka, 1882 osvětlení v New Yorku Objev střídaného proudu přenositelného na dálku (Nikola Tesla) 1892 první větší elektrárna na Niagaře Elektromotory do průmyslu 1876 telefon 1896 bezdrátová telegraf a radio

První zřídlo ropy u Titusville v Pensylvánii 1859

Laboratoř Justuse Liebiga v Giessenu (40. léta 19. stol.)

Zpráva o předvedení prvního telefonu Alexandrem Grahamem Bellem z 14. 2. 1876

Fonograf Thomase Alvy Edisona z roku 1878

Jiskrový induktor Wilhelma C. Röntgena (1895)

První benzínový vůz Carla Benze z roku 1886

Motorový kočár Gottlieba Wilhelma Daimlera (1886)

Mercedes (konstruktér – Wilhelm Maybach, 1894)

Ford Lizzy Modell T (1908)

Dieselův motor (1894)

Letecké pokusy Otty Lilienthala v Berlíně (90. léta 19. stol.)

Let Orwilla Wrighta v prosinci 1903 v Severní Karolíně

První přelet průlivu La Manche – Louis Blériot 1909

Cykličnost hospodářského vývoje Krize z nadvýroby 1825 první ve Velké Británii, z ní do ostatních zemí (1836, 1847, 1857, 1866) 1873-6 nejsilnější, zasáhla všechny průmyslově vyspělé státy 1882, 1890-1, 1900-2, 1907, 1913

Akcie s deseti podíly společnosti The Mutual Havana Co Akcie s deseti podíly společnosti The Mutual Havana Co. V New Yorku (1868)

Vývoj podnikatelských forem a vznik finančního kapitálu Technický pokrok zvyšuje požadavky na investice Obecné rozšíření akciových společností Formování kapitálového trhu (hlavní součást obchod akciemi), doplnil trh zboží, trh práce Rozmach družstevnictví (ideový základ ve francouzském utopickém socialismu) Princip – svépomoc Typy: konzumní, úvěrní, nákupní, meliorační, elektrárenská, bytová, v zemědělství aj.

Vývoj podnikatelských forem a vznik finančního kapitálu Formy monopolizace Kartel (dohoda o cenách, výrobě, odbytištích aj.) Syndikát (společné prodejní organizace) Trust (jedna řídící firma přebírá akcie podniků jako důvěrník – trustee, 1882 první – Standatd Oil Trust) Koncern (kapitálová závislost na bance či jiném podniku) • Propojování bankovního, průmyslového, obchodního a jiného kapitálu umožnila akciová forma podnikání – důsledek vznik univerzálního, tzv. finančního kapitálu • Formování plutokracie (finanční oligarchie)

Stavba Suezského průplavu

Otevření Suezského průplavu 7. 11. 1869

USA – propojení železničních tratí Union Pacific a Central Pacific v Promontory Point v Utahu 10. 5. 1869

Stavba Panamského průplavu

Ekonomická teorie Historická škola: Gustav von Schmoller (1838-1917); spíše HD, důraz na instituce. Bruno Hildebrand (1812-1878); naturální, peněžní, úvěrové hospodářství, Werner Sombart (1863-1941); od marxismu k nacismu (židé) Institucionalismus (v USA v 90.letech 19.stol.),ve Velké Británii John Atkinson Hobson (1858-1940): Imperialismus (1902); teorie podspotřeby (zdanit kapitál, zvýšit mzdy a tím koupěschopnost) Marxismus: Rudolf Hilferding (1877-1941): Finanční kapitál (1910); evoluční přechod od kapitalismu k socialismu - Vladimír Iljič Lenin (1870-1924): Imperialismus, nejvyšší stádium kapitalismu (1916); nerovnoměrnost vývoje - Karl Kautsky (1857-1938); tzv. ultraimperialismus

Ekonomické teorie Rakouská škola (subjektivně psychologická): Carl Menger (1840-1921); měřitelnost užitku. Eugen von Böhm-Bawerk (1851-1914); rozvinut teorii mezního užitku. Friedrich von Wieser (1851-1926) + Angličan William Stanley Jevons (1835-1882) + švýcarský neoklasik Marie-Esprit Léon Walras (1834-1910); průkopník matematické ekonomie Neoklasická ekonomie- zakladatel Alfred Marshall (1842-1924), průkopník marginalistické analýzy s návratek ke klasické polit. ekonomii, tvůrce mikroekonomických přístupů.

Vznik světového hospodářství důsledek integrace více či méně izolovaných hospodářských celků („mateřská země“-kolonie-polokolonie) Integrační proces byl urychlován: - postupem dělby práce - technická a technologická změna - zdokonalující se doprava Formuje se: - světový trh (zboží a služeb) - světová cena různých komodit - vývoz kapitálu (jeho akumulace prostřednictvím vícestupňové soustavy peněžních ústavů) formou investic (Británie do svého impéria a USA) či poskytováním zahr. půjček (Francie do Ruska) Západní a střední Evropa - centrum

Vznik světového hospodářství Mezinárodní dělba práce Vliv techniky a dopravy na propojení zemí Vznik světových cen Hospodářský cyklus ve světovém měřítku Mezinárodní pohyb kapitálu Migrace obyvatelstva Světový trh služeb Mezinárodní obchod (zlatá měna) Mezinárodní finanční vztahy (vývoz kapitálu: a) investice, b) půjčky Kolonialismus jako forma propojení vyspělých a zaostávajících zemí

Formování koloniálních říší Kolonie jako zdroj surovin, potravin, levné pracovní síly, odbytiště hromadné výroby (faktory vojensko-strategické, politické) Británie (zejména Afrika, Indie) Francie (zejména Afrika, Indočína) Holandsko (Holandská Východní Indie=Indonésie) Belgie (Kongo) Portugalsko (zvl. v jižní Africe) Rusko (střední Asie) Německo (východní a jižní Afrika) Japonsko (Korea) USA (Filipíny)

Velká Británie 1870-1914 (světová velmoc na sestupu) 1873-93 tzv. velká deprese - příčiny: vývoz kapitálu do oblastí vyšších zisků - existence imperiálního trhu tlumí modernizaci výroby - dovoz levných potravin (pokles zemědělství na ostrovech; 1913-8% výdělečně činných) - princip svobodného obchodu Přelom století (zbrojení) Pozice: světové obchodní a finanční centrum, největší koloniální říše, nejsilnější obchodní a válečné loďstvo)

Francie 1870-1914 (země „starého kapitalismu“) Oslabení po porážce Pruskem (válka 1870-1) – ztráta Alsaska a Lotrinska, kontribuce 5 miliard zlatých franků Krize 1873 mírnější průběh (např. pro potřebu přebudování želez.tratí pro územní ztráty) Limity rozvoje – surovinová chudost (včetně paliv), malovýrobní zemědělství, stagnace počtu obyvatelstva, slabé vazby s koloniemi Specifika – výroba luxusního a módního zboží (v malých sériích – šance pro malé a střední podniky Počátek 20.stol. – zrychlení výroby elektřiny, nástup automobilového průmyslu, zbrojní konjunktura Charakter agrárně-průmyslové země

Německo 1870-1914 (příklad „nového kapitalismu“) Vznik Německé říše (1871) Prudký rozvoj těžkého průmyslu (fr.kontribuce, alsasko-lotrinská železná ruda s porúrským uhlím dává vzniknout průmyslovému komplexu v Porúří) Výhody opožděné industrializace: zachycení moderních trendů (elektrotechnický a chemický průmysl) při ochranářské politice Snaha o velmocenské postavení vede k militarizaci ekonomiky Rychlá změna sociální struktury – početní nárůst dělnictva, proto Bismarckovy sociální reformy (nemocenské, úrazové, starobní pojištění) Charakter před válkou: průmyslově agrární

Německé námořní zbrojení

USA 1865-1914 („zlatý věk“) Předpoklady dynamického rozvoje - přírodní podmínky (půda, suroviny, splavné řeky atd.) - přistěhovalci -příliv kapitálu ze zahraničí (výhodné zde investovat) - rozsáhlý vnitřní trh - centrum technického a technologického pokroku (nedostatek prac. sil, vysoká cena práce) Zemědělství extenzívní v kombinaci s technickým pokrokem Průmysl: dominantní lehký průmysl ustupuje těžkému (rozvoj železnic, tj. ocelářský průmysl, nástup ropy a chemického průmyslu, elektrotechnického, specifikum: rozvoj potravinářského a automobilového průmyslu) Charakter: průmyslově agrární, nejsilnější ekonomika, ale finančně závislá na Evropě Velmocenský vzestup – 1898 válka se Španělskem (zisk Kuby, Filipín, Havajských ostrovů, hospodářské zájmy v Číně (politika „otevřených dveří“)

Petrolejářské město Red Hot v Pensylvánii po objevení ropy

Pásová výroba ve Fordových závodech v Detroitu 1913

Rusko 1870-1914 (opožděný nástup) 1861 zrušení nevolnictví (osobní svoboda, právo na příděl půdy, možnost výkupu z feudálních povinností) Pruská cesta v zemědělství Specifičnost občiny (omezuje svobodu, přerozdělování půdy) Stolypinské agrární reformy 1907-1910 – přechod od občinové držby půdy k jejímu vlastnění Zrod kulaka (bohatého sedláka) Průmysl: od 70.let Doněcká pánev (uhlí, koks, železo); Baku (ropa). Účast zahr. kapitálu, britského, zejména francouzského Charakter: agrárně průmyslový (obrovské regionální rozdíly)

Japonsko 1867-1914 (státem iniciovaná industrializace) 1867 pád šógunátu a počátek reforem Meidži (osvícené vlády) Knížata a samurajové obdrželi státní obligace, někteří je vložili do podnikání =vznik rodinných monopolů zaibacu (Micubiši, Jasuda aj.) Snaha o modernizaci Stát v roli zakladatele (chybí podnikatelé), nevojenské podniky prodávány Nedostatek surovin (hl. železa, to z Číny a Koreje) předurčuje budoucí expanzi Orientace na výrobu zbraní a válečného loďstva Podíl na světové produkci 1913 – 1,6 %

České země v habsburské monarchii 1781 zrušení nevolnictví 1848 zrušeno poddanství za náhradu Zemědělství se vyvíjí pruskou cestou Průmyslová revoluce – příznaky po 1820 1850 zřízení živnostenských a obchodních komor 1859 živnostenský řád (svoboda podnikání) Zakladatelská horečka 60. a 70. léta Lidové peněžnictví a české banky (Živnostenská banka aj.) Přelom stolení: nástup nových odvětví (elektrotechnika, chemie, automobilový průmysl, zbrojní průmysl – Škodovka, hlavní ale lehký průmysl, zejména textilní)

Domácí předení

Cesta k Velké válce Vznik koalicí 1879-1882 Trojspolek (Německo, Rakousko-Uhersko, Itálie) proti Rusku a Francii 1893 dohoda Ruska a Francií, 1904 k ní přistupuje Velká Británie = Trojdohoda

Velká válka a válečná ekonomika Sarajevský atentát (František Ferdinand d´Este) Léto 1914 zahájení války, postupně Rakousko-Uhersko podpořené Německem, připojilo se Bulharsko a Turecko proti Dohodě s Japonskem, 1917 se připojí Itálie a USA Militarizace hospodářství – státní intervencionismus 1917 ruské revoluce 1918 kapitulace Německa a jeho spojenců

Sarajevo 28. 6. 1914

Bitva na Sommě (1916)

Revoluce v Rusku – Petrohrad 7. 11. 1917