NOSOKOMIÁLNÍ INFEKCE Stručný přehled Všeobecná charakteristka Lokalizace infekce Původci

Všeobecná charakteristka Infekce vznikající po třech dnech po přijetí Zdroj: endogenní exogenní Průběh: primární sekundární Výskyt: sporadický hromadný, epidemický Opatření: přísný hygienický režim mytí rukou isolace pacienta

Nejčastější lokalizace infekcí: UTI 30 – 50 % Pneumonie 10 – 20 % Chirurgické infekce 15 – 20 % Sepse 5 – 10 % Ostatní ~ 20%

Nejčastější původci: S.aureus Koag.negativní stafylokoky Enterokoky G- fermentující tyčky G- nefermentující tyčky Candida albicans E.coli K.pneumoniae E.cloacae P.mirabilis S.marcescens P. aeruginosa B.cepacia S. maltophilia

Nosokomiální stafylokokové infekce Staphylococcus aureus 5

Nosokomiální stafylokokové infekce Staphylococcus aureus

Nosokomiální stafylokokové infekce Staphylococcus aureus Faktory virulence Virulence je multifaktoriální Toxiny Biologicky aktivní produkty 7

Nosokomiální stafylokokové infekce Pneumonie Bakteremie, endocarditis, sepse Infekce ran Osteomyelitis Scalded skin syndrome – novorozenci Syndrom toxického šoku (Toxic shock syndrome) Furunkl (furunkulosa) Karbunkl Impetigo Paronychium

Nosokomiální stafylokokové infekce Staphylococcus aureus Differenciace S.aureus x koaguláza-negativní staphylokoky Shluknutí

P y o g e n n í k o k y MRSA

Nejčastější profily resistence v ČR MRSA Detekce resistence k oxacilinu Zóna < 13mm MIC > 2mg/l (35oC, 2% NaCl) Gen mecA Nejčastější profily resistence v ČR

MRSA MRSA Výskyt v Evropě 2001

Nosokomiální enterokokové infekce Enterococcus faecalis, Enterococcus faecium Kontrola Načkovaná plotna Růst na půdě se žlučí a eskulinem Zčernání, hydrolysa eskulinu

Nosokomiální enterokokové infekce Enterococcus faecalis, Enterococcus faecium Skupina D Fysiologie resistence: 6.5%NaCl, 60oC 30’, žluč Citlivost k antibiotikům Relativní resistence k penicilinu Resistence k ampicilinu, vysoká resistence k AMG Resistence ke glykopeptidům !

Nosokomiální enterookokové infekce Enterococcus faecalis, Enterococcus faecium K o n t r o l a Načkovaná plotna Zčernání, hydrolysa eskulinu Růst na půdě se žlučí a eskulinem

E. faecalis E. faecalis resistence k vankomycinu 2001

Čeleď Enterobacteriaceae Gram- fakultativně anerobní tyčky rovné tyčky 0.3 - 1.0 m x 1.0 - 6.0 m kyselina a plyn z glukózy redukce nitrátů na nitrity geneticky příbuzné , Taxonomie (1995) : 28 rodů, 120 druhů

Taxonomie Enterobacteriaceae Klasifikace fenotypová phenospecies morphologie, biochemické vlastnosti genotypová genospecies DNA hybridizace Subspecifická klasifikace PFGE (pulse-field gel electrophoresis) Identifikace Nomenklatura

Příslušníci čeledi Enterobacteriaceae Rod Escherichia Shigella Salmonella Klebsiella Enterobacter Serratia Citrobacter Proteus Yersinia Providencia Morganella Hafnia Edwardsiella

Lékařský význam čeledi Enterobacteriaceae Kolonizace GIT za normálních a patologických podmínek Původci infekcí GIT Původci extraintestinálních infekcí, zejména n o s o k o m i á l n í ch i n f e k c í ! “Podmíněné patogeny”

Enterobacteriaceae E.coli

UTI – zejména v komunitě, méně nosokomiální Sepse nosokomiální Enterobacteriaceae E.coli Klinický význam: UTI – zejména v komunitě, méně nosokomiální Sepse nosokomiální Meningitis Průjmy novorozenců a kojenců nosokomiální EPEC

Enterobacteriaceae E.coli aminopeniciliny

Enterobacteriaceae E.coli gentamicin

Enterobacteriaceae E.coli fluorochinolony

Klebsiella pneumoniae Enterobacteriaceae Klebsiella pneumoniae

Klebsiella pneumoniae Enterobacteriaceae Klebsiella pneumoniae Faktory virulence Enterotoxin termo- a acidostabilní (ST) 217 kDa chromosomálně determinován Potlačí-li atb therapie (na př. AMP) normální floru, klebsiely se pomnoží a produkují toxin Termolabilní enterotoxin 26 kDa protein, inaktivace při 100oC

Klebsiella pneumoniae Enterobacteriaceae Klebsiella pneumoniae Fimbriální adhesiny Fimbrie typu 1, 3, 6 adherence k epiteliím respiračního traktu, močového traktu typ 1 - horní UTI typ 3 - dolní UTI, častější u kmenů ze stolice

Klebsiella pneumoniae Enterobacteriaceae Klebsiella pneumoniae Přirozená resistence k antibiotikům ampicillin, karbenicilin - SHV-1 -laktamáza Získaná resistence k antibiotikům TEM-1 -laktamáza ESBL (extended spectrum -lactamases) 3. generace cefalosporinů, monobactam Původ: mutace (bodová) TEM-1, TEM-2, SHV-5 Plasmid Stoupající frekvence – Francie 1985-1990: 1% → 15%

Klebsiella pneumoniae ESBL test Enterobacteriaceae Klebsiella pneumoniae ESBL test Cefotaxim . Ceftazidim Amoxycilin/ klavulanát Aztreonam Ceftriaxon

Enterobacter cloacae Klinický význam Enterobacteriaceae Enterobacter cloacae Klinický význam UTI čtvrtá nejčastější Gr-tyčka v nemocnici Infekce ran (kolonizace popálených ploch) Sepse, meningitis; novorozenci, staří lidé

Získaná resistence (problémy) Enterobacteriaceae Enterobacter cloacae Přirozená resistence Peniciliny, cefalosporiny I, inducibilní -laktamáza AmpC (chromosom) tetracykliny, chloramfenikol Získaná resistence (problémy) ESBL Cefalosporiny 2. , 3. generace

Proteus mirabilis Enterobacteriaceae Klinický význam UTI nosokomiální ; 2. – 3. nejčastější agens po operaci komplikované UTI, lithiasa dlouhodobá kathetrizace v komunitě; 2. nejčastější species děti, ženy Infekce ran též P.vulgaris Průjem novorozenců, kojenců, též P.vulgaris Bakteremie

Proteus mirabilis Enterobacteriaceae Biochemický profil Okraj kolonie Plazivý růst na agaru

Proteus mirabilis Enterobacteriaceae Faktory virulence Ureáza ureC mutanty neinfikují UT u myši Fimbrie - hemagglutininy Hemolysiny Proteázy IgA, IgG Faktor permeability cév

Serratia marcescens Enterobacteriaceae Klinický význam Převážně nosokomiální respiratorní infekce asistované dýchání bakteremie kolem 1%

Serratia marcescens Enterobacteriaceae Přirozená resistence cephalothin, peniciliny kromě piperacilinu, ticarcilinu amoxycilin/klavulanát tetracyklin chloramfenicol

REKAPITULACE Nejčastější původci: S.aureus Koag.negativní stafylokoky Enterokoky G- fermentující tyčky G- nefermentující tyčky E.coli K.pneumoniae E.cloacae P.mirabilis S.marcescens P. aeruginosa B.cepacia S. maltophilia

REKAPITULACE Nejčastější původci: G- nefermentující tyčky Stafylokoky, enterokoky, G- fermentující tyčky G- nefermentující tyčky Candida albicans P. aeruginosa B.cepacia S. maltophilia P.aeruginosa, P.fluorescens OF test Burkholderia cepacia resistentní k imipenemu !