Nativní preparát, vitální barvení

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Buňka.
Advertisements

A jak je to u živočichů? (tkáně)
Metody histologického studia
BARVENÍ MIKROSKOPICKÝCH PREPARÁTŮ
Bakteriologie Určování bakterií.
ZOOLOGIE PRVOCI - PROTOZOA
Nativní preparát, vitální barvení
OBECNÁ BIOLOGIE MIKROSKOPOVÁNÍ
PRVOCI.
BUŇKA JAKO ZÁKLAD VŠEHO ŽIVÉHO
GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA 271
EUKARYOTA.
GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA
PRVOCI Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým.
jméno autora Mgr.Eva Truxová název projektu
Základní vzdělávání - Člověk a příroda – Přírodopis - Biologie rostlin
Prvoci Jednobuněční živočichové Žijí ve vodním nebo vlhkém prostředí
říše: Živočichové podříše: Prvoci
VITÁLNÍ BARVENÍ PERLOOČEK
Autor: Mgr. Miroslav Nešpořík Název: RISKUJ VY_inovace_32_PR6_20
EUKARYOTICKÁ BUŇKA Velikost – v mikrometrech (10–100, i větší)
Praktikum - mikrobiologie
GENETIKA EUKARYOTICKÉ BUŇKY
jméno autora Mgr. Eva Truxová název projektu
LABORATORNÍ DIAGNOSTIKA PARAZITŮ
B U Ň K A.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA SINICE
Škola: Chomutovské soukromé gymnázium Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/
Jednobuněční živočichové
Buňka - základní stavební a funkční jednotka živých organismů
Pozorování nálevníků.
GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA 271
ZÁKLADY BARVENÍ MUDr. Filip Wagner Ústav histologie a embryologie
Úvod do zoologie. charakteristické znaky a vlastnosti buňka velikost tvar stavba: fagocytóza eukaryotní 10 – 100 μm, nejčastěji 10 – 20 μm různý – podle.
Prvoci – jednobuněční živočichové
2. Laboratorní cvičení.
Základní struktura živých organismů
Přírodní vědy aktivně a interaktivně
Nativní preparát, vitální barvení
Základní struktura živých organismů
Genomická a proteomická analýza fenotypu část III
Média s vodou nemísitelná
Živočichové rybníka a jeho okolí
Média s vodou nemísitelná
Stavba lidského těla.
Pohyb buněk a organismů
BUŇKA.
Hajduk, Davídková, Bendová, Dočkalová, Schůtová, Krátký Utíká ti trepka.
Utíká ti trepka! Karolina Lavrinčiková, Laura Miklasová, Martina Navrátilová, Denisa Tomanová, Lucie Volná, Magdaléna Zacpalová VI. a.
Bc. Jan Hutl a Základy práce s lupou a mikroskopem 4. Žáci se naučí zásady práce s lupou a mikroskopem Práce s lupou, postup práce, práce s mikroskopem,
Buňka - základní stavební a funkční jednotka živých organismů.
VY_32_INOVACE_28_Prvoci – 1.část Šablona Identifikátor školy:
Vakuola a osmotické jevy
Jednobuněční.
BUŇKA – základ všech živých organismů
Buňka JE ZÁKLADNÍ STAVEBNÍ A FUNKČNÍ JEDNOTKOU
Základní škola a mateřská škola J.A.Komenského
Média s vodou nemísitelná
Utíká ti trepka! Pavlicová Kristýna, Mintělová Tereza, Vincena Petr, Augustin Marek, Gűcklhorn David, Škvára Jan.
Cytologie a morfologie bakterií - cvičení
Nativní preparát, vitální barvení
EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS Tématický celek: ZÁKLADNÍ PROJEVY ŽIVOTA
VY_52_INOVACE_24_Buňka rostlinná a živočišná
Buňka Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně.
Prvoci organismy tvořené jedinou buňkou, která vykonává všechny funkce
říše: Živočichové podříše: Prvoci
4. Buňky.
Prokaryotická buňka.
Nativní preparát, vitální barvení
Prvoci.
Transkript prezentace:

Nativní preparát, vitální barvení Nativní preparáty, vitální barvení Nativní preparát, vitální barvení Nativní preparát, vitální barvení Příprava mikroskopických preparátů zhotovení - objekt uzavřeme do vhodného média a prohlížíme mezi sklem podložním a krycím uzavírací médium - tekuté nebo tuhnoucí X - mikroskopické preparáty bez média (vzduch) objekt uzavírací médium krycí sklo Podložní sklo

Druhy preparátů Druhy preparátů Podle trvanlivosti: Dočasné - nativní, čerstvé Trvalé – fixovaný materiál

totální (celé objekty) Druhy preparátů Podle způsoby přípravy: totální (celé objekty) Médium: kanadský balzám Parazit (objekt): Ctenocephalides felis Hostitel: Felis silvestris f. catus Parazit (objekt): Dicrocoelium dendriticum Hostitel: Ovis ammon f. aries Barvení: železitý acetokarmín Médium: kanadský balzám

Druhy preparátů Podle způsoby přípravy: 1. roztěry (z tekutin, v nichž jsou rozptýleny drobné objekty) - suché (krevní roztěry, spermie) - vlhké (střevní prvoci) Objekt: Giardia intestinalis

Podle způsoby přípravy: Druhy preparátů Podle způsoby přípravy: 2. Vlhká komůrka (visutá kapka s objekty) Objekt: Volvox 3. Výbrusy (tvrdý materiál - kosti, zuby) Objekt: kost

Podle způsoby přípravy: Druhy preparátů Podle způsoby přípravy: 4. Řezové preparáty (histologické řezy – polotenké, tenké, tlusté řezy žiletkou) Objekt: ledvina savce 5. Roztlaky (karyotypy) Objekt: obří chromozómy, slinné žlázy larvy pakomára

Nativní preparáty studium nativních preparátů - nejstarší metoda v biologii výhody: neporušený objekt možnost pozorovat pohyb buněk činnost organel - pohyb bičíků, řasinek, kontraktilní vakuoly nevýhody: omezený výběr materiálu (velikost, sezóna) časové omezení malé rozdíly v přirozeném kontrastu izolované buňky (krev, lymfa, leukocyty, roztlačené vazivo,chrupavka na řezech, pozorování buněčného dělení, průkaz vajíček, cyst nebo vegetativních stádií střevních parazitů ve stolici, tvar a struktura buněk kvasinek atd.) drobné organismy

Tekutiny pro nativní preparáty suché preparáty přirozené prostředí - pro volně žijící organismy (voda sladká, mořská) umělé izotonické prostředí - fyziologický roztok, krevní sérum, NaCl v destilované vodě, Ringerův roztok, Lockeho roztok Pleurosigma (Diatomaceae) Suchý preparát. Temné pole.  Mikroskop AMPLIVAL ZEISS Jena. kroužkovci - 0,45% NaCl ryby, obojživelníci - 0,64% NaCl plazi - 0,80% NaCl ptáci, savci - 0,90% NaCl

Příprava nativního preparátu Kapka média do středu podložního skla (pozor na velikost kapky) Vložíme objekt, správně orientujeme Přikryjeme krycím sklíčkem Stolek mikroskopu ani podložní sklo nesmí být vlhké Médium nesmí být na krycím skle Přebytek média – odsajeme od hrany krycího skla Nedostatek média – přikápneme k hraně krycího skla – prosaje se V preparátu nesmějí být bubliny

Příprava nativního preparátu Jak položit krycí sklíčko? - hranou na podložní sklo pod úhlem 45°, podepřít jehlou a přiklopit - uchopit za hrany do dvou prstů, položit kolmo shora

Vitální barvení Barvení (buněk, tkáně) za živa je vitální barvení Barvení je biochemická metoda, kterou se přidá k objektu specifická barvící látka (barvivo) a slouží k prokázání výskytu (kvalifikaci) nebo množství (kvantifikaci) specifické látky ve zkoumaném objektu nebo ke zvýraznění vnitřních struktur. Barvení (buněk, tkáně) za živa je vitální barvení Do živé buňky pronikají pouze tzv. vitální barviva Vodné roztoky barviv o nízké koncentraci (zásobní 0,5 -1%, k použití se silně ředí - až 0,05% možnost rozpustit ve fyziologických tekutinách Objekt: ameba Médium: voda Barvení: vitální

Druhy barvení Intravitální Barví se normální živé buňky, přímo v těle organismu Drobné objekty se vkládají přímo do nízkoprocentních roztoků těchto barviv, nebo se vstřikují do živého organizmu (obratlovci) nebo tzv. prosáváním Filtrační papírek Médium: voda Barvení: vitální Objekt: Paramecium caudatum Příklad: neutrální červeň - potravní vakuoly vakuoly

Druhy barvení Supravitální - barvíme živé buňky vybrané z těla (kousky tkáně) propustnost membrán je větší u oslabených buněk Supra vital stain in hemoglobin H disease that reveals Heinz bodies (golf ball appearance).

Druhy barvení Postvitální - barví se odumírající buňky Příklad: metylová zeleň - makronukleus nálevníků Spirostomum minus which I stained with Methyl Green Acetic - the long macronucleus.

Barviva a selektivní vazba barviva na určité buněčné struktury Neutrální červeň Barví potravní vakuoly - soustavy vakuol, tzv. vakuom ( potravní vakuoly u buněčného jícnu mají kyselý obsah – malinově červené, vakuoly vzdálenější jsou žlutočervené - alkalické prostředí) - změna chemizmu během cyklózy (tj. cytoplazmatického proudění – distribuce živin, metabolitů, organel, ….). NČ je indikátorom pH daného prostředí. Používaná  koncentrace 1:50 000 – 100 000. Kongo červeň Barví potravní vakuoly a cytoplazmu ( u jícnu modré, vzadu červené - v závislosti na kyselosti). Používaná  koncentrace 1:10 000. U perlooček barví chemoreceptory na antenulách. Janusova zeleň B Barví mitochondrie černě (drobné černé tečky v plazmě). 1:10 000 Metylénová zeleň Příklad barvení postvitálního, zabarví makronukleus odumírající trepky (je velmi citlivá na alkalické prostředí, proto se používá v slabě kyselém prostředí- do 1% vodního roztoku kápneme několik kapek kyseliny octové) Metylová modř - obsah vakuol tmavomodrý, u živočichů též neurony Metylová violet - cytoplazmatické granulky na fialovo, po delší době i jádro

Pro pozorování v mikroskopu nutno zpomalit rychlý pohyb trepky Úkol č. 1 Modelový organismus – trepka (Paramecium sp.), zhotovení nativního preparátu, vitální barvení Pro pozorování v mikroskopu nutno zpomalit rychlý pohyb trepky Používá se: nejjednodušší je mírný tlak na krycí sklo pomocí jehly (!!! pozor na rozdrcení objektů) zaklínění mezi řasy a detrit komůrky z vaty zahuštění prostředí: 1%agar- 1 kapka zahřátá na 40oC rosol se semen druhu Cydonia vulgaris (kdoule) 3% roztok želatiny nebo metylcelulózy řídký škrob narkotizace: parami éteru, dioxid uhličitý, metylalkohol, chlorid horečnatý, kyselina octová ochlazení preparátu

Úkol č. 1 Modelový organismus – trepka (Paramecium sp Úkol č. 1 Modelový organismus – trepka (Paramecium sp.), zhotovení nativního preparátu, vitální barvení Na podložní sklo kápneme kapku vody s trepkami Vložíme rozcupovanou vatu a přikryjeme krycím sklem (zpomalení pohybu) Pozorujeme práci kontraktilních vakuol Barvíme: a) intravitálně neutrální červení – potravní vakuoly (různé pH) b) postvitálně metylenovou zelení – makronukleus Trepky: „zrnková“ kultura - zpomalení pohybu: (vlákna vaty, želatina, metylcelulóza, páry éteru, kyselina octová)

Trepka se rozmnožuje většinou nepohlavně Trepka se rozmnožuje většinou nepohlavně. Jedinec vyroste na dospělém a jednici a po čase se oddělí. Trepky mají i pohlavní rozmnožování. Nazývá se konjugace. Jedinci splynou buněčnými ústy, generativní jádro prodělá redukční dělení, vegetativní se 2X rozpadá. Následuje vznik 4 jader, 3 z nich zanikají a čtvrté se haploidně rozdělí na 2. Jádra v buňkách splynou v synkarion. Konjuganti se rozestoupí. Následují 3 za sebou jdoucí jaderná dělení. Výsledkem konjugace je vznik 8 trepek. Konjugace trepek – fázový kontrast