Politický systém Rakouska Dagmar Jandová

Rakousko Oficiální název státu: Rakouská republika (Republik Österreich) Rozloha: 83.870,95 km2 Počet obyvatel: 8.265,925 (2006) Úřední jazyk: němčina, dodatečný úřední jazyk i jazyk menšiny Peněžní jednotka: 1 EURO (EUR, €)

Moderní historie 1804 založení Říše Rakouska 1867 monarchie Rakousko - Uhersko 12. 11. 1918 vznik Rakouské republiky 1933 kancléř Engelbert Dollfuß jmenuje autokratickou vládu orientovanou na italský fašismus 1938 Anschluss (Rakousko se stalo částí Německa až do konce druhé světové války 1945) 15. 5. 1955 R. plně samostatný stát 1955 člen UN 1995 vstup do Evropské unie 1999 zavedení Eura

Administrativně správní členění země 1.  Vídeň 6.  Korutany (včetně Východního Tyrolska) 2.  Dolní Rakousko 7.  Salcbursko 3.  Horní Rakousko 8.  Solná komora (není spolkovou zemí) 4.  Burgenlandsko 9.  Tyrolsko 5.  Štýrsko 10. Vorarlbersko

Administrativně správní členění země Spolková země Hl. město Zemský hejtman Vídeň (Wien) Wien Michael Häupl (SPÖ) Horní Rakousy (Oberösterreich) Linz Josef Pühringer (ÖVP) Dolní Rakousy (Niederösterreich) St.Pölten Erwin Pröll (ÖVP) Burgenlandsko (Burgenland) Eisenstadt Hans Niessl (SPÖ) Korutany (Kärnten) Klagenfurt Jörg Haider (BZÖ) Štýrsko (Steiermark) Graz Franz Wowes (SPÖ) Tyrolsko (Tirol) Innsbruck Herwig van Staa (ÖVP) Solnohradsko (Salzburg) Salzburg Gabriele Burgstaller(SPÖ) Vorarlbersko (Vorarlberg) Bregenz Herbert Sausgruber (ÖVP)

Charakteristika politického systému Spolkový stát Spolkový prezident Parlamentní demokracie: dvoukomorový parlamentní systému (Národní rada – dolní komora, Spolková rada – horní komora). Zemský sněm (jednokomorový) Spolkové země (zemská vláda, zemský hejtman = Landeshauptmann)

Hlava státu Spolkový prezident Volený přímo na 6 let Heinz Fischer (SPÖ, od 08. 07. 2004)

Hlava státu V případě, že jakékoli důvody zabrání vykonávat hlavě státu její povinnosti, přechází její pravomoci na trojici prezidentů dolní komory parlamentu - Národní rady. 1. prezident: Barbara Prammer (SPÖ) 2. prezident: Michael Spindelegger (ÖVP) 3. prezident: Eva Glawischnig-Pieszek (Zelení)

Hlavní politické strany Rakouská lidová strana (ÖVP) Wilhelm Molterer Sociálně demokratická strana Rakouska (SPÖ) Alfred Gusenbauer Strana zelených (Grüne) Prof. Alexander Van der Bellen Svobodná strana Rakouska (FPÖ) Hans-Christian Strache. Spojenectví pro budoucnost Rakouska (BZÖ) Peterovi Westenthalerovi Liberální fórum (LiF) J.Haider =>Alexander Zach

Parlamentní volby 1. října 2006 jednání mezi dvěma největšími stranami: SPÖ, která z voleb vyšla vítězně, a do té doby vládnoucí ÖVP, která však ve volbách nakonec skončila na druhém místě. Vláda velké koalice sociálních demokratů a lidovců byla jmenována prezidentem Fischerem dne 11.1.2007. Výsledky parlamentních voleb 1. 10. 2006 (volební účast 74,20 %): SPÖ: 35,3 % / 68 mandátů v r. 2002: 36,9 % / 69 mandátů ÖVP: 34,3 % / 66 mandátů 42,3 % / 79 mandátů Zelení: 11,05 % / 21 mandátů 9,0 % / 17 mandátů FPÖ: 11,04 % / 21 mandátů 10,2 % / 18 mandátů BZÖ: 4,1 % / 7 mandátů

Aktuální složení vlády k 1. dubnu 2008 spolkový kancléř Alfred Gusenbauer (SPÖ) vicekancléř, ministr financí Wilhelm Molterer (ÖVP) ministr dopravy, inovací a technologií Werner Faymann (SPÖ) ministryně pro evropské a mezinárodní záležitosti Ursula Plassnik (ÖVP) ministryně školství, umění a kultury                               Claudia Schmied (SPÖ) ministr obrany Norbert Darabos (SPÖ) ministr hospodářství a práce Martin Bartenstein (ÖVP) ministryně zdravotnictví, rodiny a mládeže Andrea Kdolsky (ÖVP)

Aktuální složení vlády k 1. dubnu 2008 ministryně pro ženské otázky, média a státní správu Doris Bures (SPÖ) ministr vnitra                        Günther Platter (ÖVP) ministryně spravedlnosti  Maria Berger (SPÖ) ministr zemědělství, lesního a vodního hospodářství a životního prostředí Josef Pröll (ÖVP) ministr sociálních věcí a ochrany spotřebitele Erwin Buchinger (SPÖ) ministr vědy a výzkumu                     Johannes Hahn (ÖVP)

Aktuální složení vlády k 1. dubnu 2008 spolkový kancléř Alfred Gusenbauer (SPÖ)

Budoucí vývoj jaro 2009 volby do Evropského parlamentu jaro 2010 volba prezidenta podzim 2010 volby do Národní rady