Archaea Methanosarcina mazei. Kredit: Science Photo Library.

Slides:

Advertisements

Podobné prezentace

VNITROZEMSKÁ PLAVBA.

Advertisements

Voda Aktivita č.6: Poznáváme chemii Prezentace č. 3

Prof. Ing. Pavel Jeníček, CSc.

GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA

Autorem materiálu, není-li uvedeno jinak, je Bc. Jana Kloučková

Tundra a polární pustina

SLUNCE Přírodověda 5.ročník Gabriela Mikulková 2012.

VY_32_INOVACE_16 JZ Asie - Mrtvé moře. MRTVÉ MOŘE  je bezodtoké slané jezero, které se rozkládá mezi Izraelem a Jordánskem  nachází se 420 m pod hladinou.

Metodický list Pořadové číslo:VY_32_INOVACE_II.C.08 Název pro školu:EU CH 08 Název materiálu:Voda Autor:Mgr. Lukáš Kubíček Vzdělávací obor:Chemie Anotace:

AMERIKA Mexiko III2-Z7-I-17

Škola 1. ZŠ T.G. Masaryka Milevsko, Jeřábkova 690,Milevsko Autor

BUŇKA 1 Učební materiál vznikl v rámci projektu INFORMACE – INSPIRACE – INOVACE, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem.

Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná

vypracovala: Vendula skalová

Systém organismů.

Alkany Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým.

VÝVOJ ZEMĚ I. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jana Jančová. Dostupné z Metodického portálu ISSN: ,

METABOLICKÁ SYMBIÓZA NA POČÁTKU EUKARYOT

Biodiverzita Korálový útes. Kredit: Richard Ling.

Význam půdy Autorem materiálu, není-li uvedeno jinak, je Bc. Jana Kloučková.

Prvoci Jednobuněční živočichové Žijí ve vodním nebo vlhkém prostředí

Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.

Mikrobiologie vody... výskyt, význam, detekce bakterií ve vodách

Španělsko a Portugalsko Z_118_Evropa_Španělsko a Portugalsko

Biosféra Lesy mírného pásu

Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy:Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Zlepšení.

National parks in the USA

Biosféra Tundry a polární pustiny

Vývoj a rozmanitost (buňečného) života

Ostatní mikroorganismy

Projekt: UČÍME SE V PROSTORU Oblast: Stavebnictví

Afrika – oblastní členění 1 Severní Afrika

Romana Zabořilová ZŠ Jenišovice VY_32_INOVACE_026.

Puzzle – jehličnaté stromy

Imunita Cholera, 19. století.

Autor: Mgr. Jana Pavlůsková

Obr. 1 Pro 6. ročník Opakování buňky.

Španělsko a Portugalsko Autor: Mgr. Jana Kalandrová Škola: Základní škola Fryšták, okres Zlín Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/ Název.

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Jméno autora:Mgr. Věra Floriánová Třída/ročník:

Ekologie jako věda Obory ekologie.

Podnebné pásy, počasí a nadmořská výška

Kryštof Kolumbus Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Hana Zimová. Vytvořeno dne Nový začátek (New start) CZ.1.07/1.4.00/

SYSTEMATICKÉ ČLENĚNÍ BUNĚČNÝCH ORGANISMŮ.

Afrika – poloha, rozloha

POVOLÁNÍ  Jaká by to tak mohla být?.

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona: III/2VY_32_inovace_590.

Anotace: Soubor se skládá z prezentace, která je námětem pro vyučujícího. Představuje scénář výukové hodiny, klíčové kompetence a očekávaný výstup. Žáci.

ŠkolaStřední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č.Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací.

Pedosféra Autorem materiálu, není-li uvedeno jinak, je Bc. Jana Kloučková.

Pří_221_Vesmír_Planeta Země Autor: Mgr. Martina Vaculová

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

SINICE fotosyntetizující bakterie

Mikroorganismy v životním prostředí

EU OPVK – III/2 – A3 – 7/22 – Rak Petr Předmět Zeměpis, 8.ročník ZŠP. Vytvořeno 2011/2012.

ŠPANĚLSKO. něco o Španělsku ● Rozloha: km² ● Hlavní město: Madrid ● Počet obyvatel: mil ● Úřední jazyk: španělština, katalánština ●

Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt LITERACY Prokaryotní organismy charakteristika,

Uvolňování energie pro život Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Radomír Hůrka. Dostupné z Metodického portálu

Portál eVIM Nižší korýši.

Prokaryotní organismy Archaea

Digitální učební materiál

Název projektu: ZŠ Háj ve Slezsku – Modernizujeme školu

Klimatická změna v reálném světě

Metody analýzy mikroorganismů II

Metagenomika Úvod Petra Vídeňská, Ph.D..

Název projektu Zlepšení podmínek vzdělávání na základních školách

Vznik eukaryotické buňky (eukaryogeneze) Vladimír Hampl

Voda na pevnině 2. února 2005.

Transkript prezentace:

Archaea Methanosarcina mazei. Kredit: Science Photo Library.

Archea jednotné č. archeon, také archebakterie 1 ze 3 hlavních domén života, rozlišená r. 1977 diverzita archeí známá útržkovitě, počet druhů nelze přesněji odhadnout řada skupin podle jediné sekvence rRNA Archea. Kredit: MIT.

Archea buněčné membrány archeí s éterovou vazbou a izoprenovými řetězci Lipidové membrány archeí (1-4, část 9, 10) a bakterií s eukaryoty (5-8, část 9). Kredit: Franciscosp2, Wikimedia Commons.

Archea až 20 procent planetární biomasy, globálně významné extremofilní typy: halo-, termo-, alkalo-, acido-filové existují i psychrofilní, například v moři kolem Antarktidy řada mezofilů – oceán, mokřady, půda, odpadní vody Grand Prismatic Spring. Typické prostředí extrémofilních archeí. Kredit: Franciscosp2, Wikimedia Commons.

Fylogeneze archeí

Fylogeneze archeí Thaumatoarchaeota – mezofilní typy Korarchaeota – zvláštní termofilové z horkých vod Nanoarchaeota – drobní obyvatelé jiných archeí Crenarchaeota – často extremofilní Euryarchaeota – metanogeni a halobakterie, termofilové Halobakterie na pobřeží J. Španělska. Kredit: Juan Sevilla, Flickr.

Thaumatoarchaeota Nitrosopumilus maritimus. Mezofil, běžně v oceánu. Kredit: Sadowski, Microbe Wiki.

Korarchaeota Candidatus Korarchaeum cryptofilum. Hypertermofil. Elkins et al. PNAS 2008. 105:8102-8107.

Nanoarchaeota Nanoarchaeum equitans. Malý symbiont, hypertermofil. Kredit: Huber et al., Genome News Network.

Crenarchaeota Pyrobaculum aerophilum. Aerobní hypertermofil. Kredit: PubMed, Microbe Wiki.

Crenarchaeota Sulfolobus s virem STSV1. Acidofil, hypertermofil. Kredit: Xiaoyu Xiang, Wikimedia Commons.

Crenarchaeota Ignicoccus hospitalis. Hypertermofil. Küper U et al. PNAS 2010;107:3152-3156

Euryarchaeota Pyrococcus furiosus. Extrémní hypertermofil. Kredit: Science Photo Library.

Euryarchaeota Methanopyrus kandleri. Metanogen, extrémní hypertermofil. Kredit: Stetter & Rachel, Univ. Regensburg, Microbe Wiki.

Euryarchaeota Methanocaldococcus jannaschii. Metanogen, hypertermofil. Kredit: University of California, Microbe Wiki.

Euryarchaeota Thermoplasma acidophilum. Acidofil, hypertermofil. Kredit: L. Stannard, UCT/Photo Science Library, Microbe Wiki.

Euryarchaeota Archaeoglobus veneficus. Hypertermofil, tvoří odolné biofilmy. Kredit: Stetter & Rachel, Univ. Regensburg, Microbe Wiki.

Euryarchaeota Methanosarcina acetivorans. Metanogen, mezofil. Kredit: Everly Conway de Macario, Microbe Wiki.

Euryarchaeota Methanospirillum hungateii. Mezofil, striktně anaerobní metanogen. Kredit: Everly Conway de Macario.

Euryarchaeota Halobacterium salinarum. Hyperhalofil. Kredit: Tashiror, Microbe Wiki. Halobacterium ve slané nádrži. Kredit: Univ. of California, Microbe Wiki.

Euryarchaeota Haloquadra walsbyi. Extrémní hyperhalofil. Kredit: M. Dyall-Smith, Kessel & Kohen, Microbe Wiki.