Komunikace zvířat - savci Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Komunikace zvířat - savci Pří_076_Rozmanitost přírody_Komunikace zvířat - savci Autor: Mgr. Marie Boučková Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace

Anotace: Digitální učební materiál je určen pro práci za pomoci počítače s interaktivní tabulí. Je součástí tématického okruhu „Rozmanitost přírody.“ Materiál je v souladu s osnovami vyučovacího předmětu přírodověda a ŠVP pro základní vzdělávání ZŠ Slušovice. Je určený k vyvozování nového učiva, opakování a procvičování učiva. V prezentaci jsou stručným způsobem uvedeny zajímavosti o komunikaci savců. Tento materiál vznikl ze zápisů autora jako doplňující materiál k učebnici: MATYÁŠEK, Jiří, Věra ŠTIKOVÁ a Josef TRNA. Přírodověda 5: Člověk a jeho svět. Bratislavská 23d, 602 00 Brno: NOVÁ ŠKOLA s.r.o., 2011. ISBN 978-807289-301-0. Je určen pro předmět přírodověda 5. ročník.

Komunikace zvířat - savci 1. Přírodověda 5.ročník Komunikace zvířat - savci

Jak spolu savci komunikují Zvířata sice neumějí mluvit, ale rozhodně dokážou komunikovat. Ve skutečnosti si členové jednoho druhu, a stejně tak i různé druhy vzájemně, neustále předávají informace. Jsou schopní upozornit jiná zvířata na potravu nebo přivábit partnera. Dokážou najít svoje mládě ve velkém stádě nebo varovat v případě přítomnosti predátorů. Umějí si vyznačit své území, aby odradili vetřelce. Používají k tomu různé metody, od řevu lvů po pachové „vizitky“ jelenů. Ať je způsob jakýkoliv, dobrá komunikace je nevyhnutelná - závisí na přežití savců.

Dotyky Komunikace dotyky je pro některé druhy velice důležitá. Je pohodlná, a může tak velmi dobře naznačit dominantní postavení nebo udržovat vazby. Opice upevňují sociální vztahy v rámci své skupiny vzájemným vískáním, kterým si zároveň odstraňují parazity a odumřelou kůži. Samice opic často berou svá mláďata do náruče, utěšují je a mazlí se s nimi. Medvíďata se perou, aby ukázala dominanci, zároveň se tak cvičí v boji. Mořské vydry se zase často navzájem třou tvářemi a dotýkají se nosem - udržují tak sociální vazby a zanechávají pachové značky.

Šimpanz učenlivý Medvěd hnědý 2. 4. Šimpanz učenlivý Medvěd hnědý

3. Šimpanz učenlivý

Přírodní chemie Díky chemickým látkám, nazývané feromony, vylučovaným v moči nebo pomocí pachových žláz, dokážou savci rozpoznat ostatní členy svého druhu, označit si teritorium, najít kořist nebo potencionálního partnera. Madagaskarský lemur kata si např. tře pachové žlázy na zápěstích a hrudi o vegetaci a zanechává výraznou stopu, která vyznačuje jeho teritorium. Spoustu druhů včetně koní, nosorožců a slonů feromony signalizuje, kdy je samice připravená k páření. Lev např. větří v blízkosti lvic, zda některé z nich nejsou připraveny k páření.

Lev pustinný Lemur kata 5. Lev pustinný 6. Lemur kata

Vibrace Některé zvířata (např. slon) využívají ke komunikaci vibrace. K poslouchání nevyužívá slon pouze své velké uši, ale i nohy. Ty jsou tak citlivé, že jimi rozpozná nízkofrekvenční zvuky šířící se zemí, které vytvořili svým dupáním jiní sloni a to až na vzdálenost 30 km. Vzdálené signály pomáhají slonům také při hledání partnerky. Nohama jsou schopní rozlišit i hřmění a najít ve svém okolí vodu.

7. Slon africký

Zvuky Všichni savci vydávají zvuky, od myšího pískání po bručení medvědů, a všechny zvuky mají svůj význam. Delfíni používají komplexní škálu zvuků a vědci zkoumají, zda nejde o skutečný jazyk. Každý delfín vydává svoje vlastní, unikátní pískání. Aby delfíni našli potravu, vydávají rovněž pomocí tuku na čele vysokofrekvenční zvuk podobný cvakání (forma echolokace). Nejhlasitější zvuk ze všech suchozemských tvorů vydává jihoamerický vřešťan, když si křikem vyznačuje území. Může to být slyšet až do vzdálenosti 16 km.

Delfín obecný Medvěd hnědý Vřešťan rezavý 8. Delfín obecný 10. 9. Medvěd hnědý Vřešťan rezavý

Oční kontakt Mnoho savců má dobrý zrak, takže vizuální signály jsou rozhodující. Některé jsou dočasné, například když se vlk naježí, nápadně tak ukazuje agresi, nebo se přikrčí a stáhne uši jako projev podřízenosti. Jiná vizuální znamení se objevují v určitém období, jako třeba zčervenání zadku šimpanzích samic, když jsou připravené se pářit. Existují také trvalé znaky, jako bílé pruhy na zádech skunka, podle nichž se predátor naučí, že si ho nemá všímat, jinak ho skunk postříká páchnoucí tekutinou.

Vlk obecný Skunk pruhovaný 12. 11. Vlk obecný Skunk pruhovaný 13.

Fascinující komunikace zvířat Keporkak používá složité písně, které se nesou stovky kilometrů, aby ostatním sdělil svou polohu a další informace, Skladby neustále obměňuje novými nebo už existujícími melodiemi. Dominantní samec gorily horské naznačuje jinému samci, že tu velí, vzpřímeným postojem, bušením do hrudi a hlasitými skřeky. Pokud není tato zpráva dostatečně pochopena, bouchá do země a trhá okolní rostliny. Psouni prérioví vydávají různé varovné zvuky, takže ostatní vědí, zda je blížící se predátor např. sokol, had nebo kojot.

Fascinující komunikace zvířat Samice gorily nížinné Koko, narozená roku 1971 s sanfranciské zoologické zahradě, se naučila 1 000 slov ve znakové řeči a rozumí asi 2 000 slovům v angličtině. Má dokonce svou e-mailovou adresu - Kokomail@aol.com. Oribi, malá africká antilopa, má na kopytech, kolenou, tváři, slabinách a pod očima pachové žlázy. Používá je mimo značkování území - po cestě zanechává pachovou stopu, aby ji ostatní ze stáda mohli následovat.

Fascinující komunikace zvířat Šimpanzi mají po lidech nejinteligentnější vzájemnou komunikaci v živočišné říši. „Mluví“ spolu pomocí celé škály zvuků, gest, držení těla a grimas. Šimpanzi jsou velice společenská zvířata a tato komunikace každému z nich pomáhá přesně určit svou roli ve skupině a odhadnout záměry ostatních - rozpoznat, kdo je dominantní, kdo má špatnou náladu, a je proto lepší se mu vyhnout, a kdo je naopak naladěn přátelsky.

Opakování Co naznačuje vlk, když má naježenou srst? Ukazuje tak agresi. Bojí se. Dává pokyn k lovu.

Opakování Jaký účel mají bílé pruhy na těle skunka? Má je pro okrasu. Láká jimi samičku. Varují predátora.

Opakování Je pro zvířata komunikace důležitá? ANO NE

Opakování Jak se nazývají látky, které vylučují zvířata (např. pro vyznačení teritoria)? peroxidy halogenidy feromony

Obrázky: Zdroje použitých materiálů: Soubor:Dolina Miętusia a2.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on 6. 7. 2006 [cit. 2012-11-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Dolina_Mi%C4%99tusia_a2.jpg File:Brown Bear Cubs.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on 24. 8. 2005 [cit. 2013-05-25]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Brown_Bear_Cubs.jpg?uselang=cs File:Gombe Stream NP gegenseitiges Lausen.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on 31. 8. 2010 [cit. 2013-05-25]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Gombe_Stream_NP_gegenseitiges_Lausen.jpg?uselang=cs File:Gombe Stream NP Mutter und Kind.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on 31. 8. 2010 [cit. 2013-05-25]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Gombe_Stream_NP_Mutter_und_Kind.jpg?uselang=cs File:Lemur Catta02.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on 1. 3. 2008 [cit. 2013-05-25]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lemur_Catta02.jpg File:Pair of lions v2.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on 7. 12. 2006 [cit. 2013-05-25]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pair_of_lions_v2.jpg?uselang=cs File:Loxodonta africana - crossing.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on 7. 8. 2007 [cit. 2013-05-26]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Loxodonta_africana_-_crossing.jpg?uselang=cs File:Delphinus delphis with calf.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on 27. 8. 2012 [cit. 2013-05-26]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Delphinus_delphis_with_calf.jpg?uselang=cs File:Medved mzoo.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on 8. 8. 2007 [cit. 2013-05-26]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Medved_mzoo.jpg?uselang=cs

Obrázky: Zdroje použitých materiálů: Soubor:Alouatta seniculus.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on 6. 3. 2009 [cit. 2013-05-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Alouatta_seniculus.jpg Soubor:Wolves Kill.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on 6. 5. 2008 [cit. 2013-05-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Wolves_Kill.jpg) Soubor:Striped skunk.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on 5. 3. 2005 [cit. 2013-05-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Striped_skunk.jpg File:Timber wolves fighting.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on 19. 8. 2012 [cit. 2013-05-26]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Timber_wolves_fighting.jpg?uselang=cs