DVOUKŘÍDLÍ

Počet druhů na světě (v ČR): 150 000 (6000) Délka těla: do 70 mm Znaky: Malý až středně velký hmyz s jedním párem blanitých křídel a jednoduchou křídelní žilnatinou. Druhý pár je přeměněný v tzv. kyvadélka sloužící jako rovnovážný orgán při letu. Na těle lze snadno rozeznat hlavu, hruď a zadeček. Tvar je buď štíhlý a protáhlý nebo širší a kratší. Hlava je u některých druhů značně pohyblivá. Kromě často velkých složených očí nese i jednoduchá očka. Tykadla jsou buď delší (u dlouhorohých dvoukřídlých) nebo krátká (u ostatních). Ústní ústrojí je sací, často uzpůsobené k bodání. Jsou i druhy, u nichž je v dospělosti zakrnělé. Nohy jsou kráčivé, u některých druhů jsou nápadně dlouhé (tiplice, roupci, aj.). Na chodidlech jsou chuťové orgány. Stanoviště: Žijí v téměř všech typech prostředí, larvy žijí i ve vodě. Způsob života: Aktivní jsou jak ve dne (např. mouchy, pestřenky), tak za soumraku a v noci (např. komáři). Některé druhy jsou dobří a rychlí letci. Potrava: Živí se rozkládajícími se látkami rostlinného i živočišného původu. Některé druhy jsou dravé, další parazitické. Rozšíření (výskyt): celosvětový

Rozmnožování a vývoj: Vývoj je proměna dokonalá Rozmnožování a vývoj: Vývoj je proměna dokonalá. U některých skupin dochází před pářením ke svatebním rojům apod. K vyhledávání partnerů dochází pomocí zrakových nebo sluchových signálů. Samice kladou vajíčka do půdy, na rostliny, na vodní hladinu, parazitické druhy pak na tělo nebo do těla hostitele. Některé druhy kladou vajíčka, z nichž se okamžitě líhnou larvy, jiné rodí živé larvy, výjimečně dokonce i kukly (larva se v tom případě vyvíjí v těle samice). Larvy jsou protáhlé nebo soudečkovité, beznohé. U některých vodních larev se vyskytují výběžky na hrudi a zadečku. Volně plovoucí vodní larvy mají také jako jediné tykadla, u ostatních jsou značně zakrnělá, neznatelná. Suchozemské larvy žijí v různých typech prostředí, v rostlinách, trouchnivém dřevě, v hostitelských živočiších, v bahně, humusu, exkrementech živočichů, ale i v ropných látkách (kde se živí utonulým hmyzem). Larvy procházejí nejčastěji 3-6 stádii. Kukla je buď mumiová s naznačenými základy křídel a noh anebo volná s jemnější strukturou, ale skrytá v ochranném obalu z pokožky posledního larválního stádia. U některých skupin jsou kukly pohyblivé (např. komáři). Délka vývoje je variabilní od několika dní po několik let.

páření

ZNAKY DOSPĚLCŮ: Tvarově i barevně velice rozmanití ZNAKY DOSPĚLCŮ: Tvarově i barevně velice rozmanití. Ústní ústrojí mají lízací nebo bodavě sací (OBR). Přední pár křídel (až na výjimky) je dobře vyvinut, druhý přeměněn v kyvadélka (haltery). Tato morfologická změna přinesla zlepšení letových schopností - zatímco blanitá přední křídla převzala hybnou funkci letu, součinně s nimi kmitající kyvadélka slouží k jeho řízení. Na velké a pohyblivé hlavě spojené s hrudí úzkým krčkem se nacházejí velké kopulovité oči. Různý vzhled mají tykadla s různým počtem článků, podle nichž jsou dvoukřídlí rozděleni na dva podřády - u dlouhorohých jsou nitkovitá, složena z mnoha článků (OBR), u krátkorohých jsou krátká a štětinovitá (OBR). Celistvá hruď vznikla splynutím všech tří článků, z nichž podstatnou část zaujímá středohruď s mohutně vyvinutými letovými svaly. Na konci chodidel se spolu s drápky nacházejí ještě rozmanité přilnavé struktury (arolia, pulvily nebo empodia), které umožňují chůzi po hladkém a kolmém povrchu. Zadeček má různý vzhled, bývá štíhlý nebo krátce zavalitý s jen 4 - 5 zevně viditelnými články, protože koncové články jsou obvykle zatažené do zadečku.

ZNAKY LAREV: Larvy beznohé, s více nebo méně dokonalou vyvinutou hlavovou schránkou, nebo bez ní, s háčkovitými útvary místo ústního ústrojí.

1 - hlava 2 - předohruď (se štítkem kryjícím hlavu) 3 - středohruď (se základy prvního páru křídel) 4 - zadohruď 5 - zadečkové články 6 - tykadla 7 - přední pár nohou 8 - prostřední pár nohou 9 - zadní pár nohou 1 - hlava 2 - př - zadečkové články 6 - tykadla 7 - přední pár nohou 8 - prostřední pár hou 9 - zadní pár nohou

ZNAKY DOSPĚLCŮ: Tvarově i barevně velice rozmanití ZNAKY DOSPĚLCŮ: Tvarově i barevně velice rozmanití. Ústní ústrojí mají lízací nebo bodavě sací (OBR). Přední pár křídel (až na výjimky) je dobře vyvinut, druhý přeměněn v kyvadélka (haltery). Tato morfologická změna přinesla zlepšení letových schopností - zatímco blanitá přední křídla převzala hybnou funkci letu, součinně s nimi kmitající kyvadélka slouží k jeho řízení. Na velké a pohyblivé hlavě spojené s hrudí úzkým krčkem se nacházejí velké kopulovité oči. Různý vzhled mají tykadla s různým počtem článků, podle nichž jsou dvoukřídlí rozděleni na dva podřády - u dlouhorohých jsou nitkovitá, složena z mnoha článků (OBR), u krátkorohých jsou krátká a štětinovitá (OBR). Celistvá hruď vznikla splynutím všech tří článků, z nichž podstatnou část zaujímá středohruď s mohutně vyvinutými letovými svaly. Na konci chodidel se spolu s drápky nacházejí ještě rozmanité přilnavé struktury (arolia, pulvily nebo empodia), které umožňují chůzi po hladkém a kolmém povrchu. Zadeček má různý vzhled, bývá štíhlý nebo krátce zavalitý s jen 4 - 5 zevně viditelnými články, protože koncové články jsou obvykle zatažené do zadečku.