KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM A ZATÍŽENÍ FTK UP OLOPMOUC

Protože levá komora musí vynaložit větší sílu než ostatní srdeční dutiny, její myokard je silnější (hypertrofie). Srdeční tkáň je vodivá.. Vodivý systém má tvoří vlastní rytmické impulsy. Sinoatriální uzel je srdeční „pacemaker“, který vytváří rytmické impulsy a koordinuje srdeční aktivitu.

Srdeční frekvence (SF) a síla kontrakce jsou měněny autonomním nervovým systémem (ANS) nebo endokrinním systémem.

Žilní návrat krve k srdci je ovlivňován dýcháním, svalovou pumpou a chlopněmi uvnitř žil. Krev je v těle redistribuována podle potřeby jednotlivých tkání (redistribuce krve k aktivním tkáním). Redistribuce je řízena lokálně působící autoregulací - vasodilatace jako odpověď na lokální chemické změny = zvětšení objemu krve v oblasti. Zevní nervová regulace distribuce krve je zprostředkována sympatikem, který způsobuje vázokonstrikci.

SV = EDV - ESV

SV = EDV - ESV EF = (SV/EDV) . 100

SV = EDV - ESV EF = (SV/EDV) . 100 Q = SF . SV

Průměrný arteriální tlak je průměrný tlak působící na cévní stěnu. Sympatikus obsahuje rovněž vagová vlákna, která působí v aktivních svalech vázodilataci. Systolický tlak krve (TKS) je nejvyšší tlak uvnitř cévního systému, diastolický krevní tlak (TKD) je nejnižší. Průměrný arteriální tlak je průměrný tlak působící na cévní stěnu.

Krev a lymfa transportují materiál k a od tělesných tkání. Tekutiny z plasmy přestupují z cév do tkání a vytvářejí intersticiální tekutinu. Většina intersticiální tekutiny se vrací zpět do kapilár. Část intersticiální tekutiny vytváří v lymfatickém systému (ústí do horní duté žíly) lymfu. Krev obsahuje asi 55% až 60% plazmy a 40% až 45% krevních elementů.

Intersticiální tekutina lymfa Intersticiální tekutina interst.t. - - lymfa plazma mínus některé bílkoviny véna kapilára artérie

Kyslík je vázán na hemoglobin (oxyhemoglobin) v erytrocytech. Zvýšená viskozita krve brání jejímu průtoku.

KARDIOVASKULÁRNÍ ODPOVĚĎ NA ZÁTĚŽ Odhad SF max SF max = 220 - věk (roky)

KARDIOVASKULÁRNÍ ODPOVĚĎ NA ZÁTĚŽ Se zvyšující se intenzitou zátěže stoupá SF (zrychlení cirkulace). .

ZMĚNY SF PŘI ZVYŠUJÍCÍ SE INTENZITĚ ZATÍŽENÍ (IZ)

ZMĚNY SF PŘI ZMĚNĚ POLOHY TĚLA A IZ

KARDIOVASKULÁRNÍ ODPOVĚĎ NA ZÁTĚŽ Se zvyšující se intenzitou zátěže stoupá i objem vypuzený jedním stahem komor (systolický objem - SV). .

ZMĚNY SV PŘI ZVYŠUJÍCÍ SE IZ

ZMĚNY SV PŘI ZMĚNĚ POLOHY TĚLA A IZ

Změny EDV, ESV a SV v klidu a při práci vleže

Změny EDV, ESV a SV v klidu a při práci ve vzpřímené poloze

MENŠÍ 142 - 32 = 90 Přestože je při práci ve vleže větší EDV (lepší žilní návrat), 125 - 21 = 104 VĚTŠÍ .. díky horšímu vyprazdňování levé komory (větší ESV) je SV menší než při práci ve vzpřímené poloze!

KARDIOVASKULÁRNÍ ODPOVĚĎ NA ZÁTĚŽ Vzestup SF a SV zvyšuje srdeční výkon (Q) - zabezpečení přísunu zvýšeného množství kyslíku a živin pracujícím svalům a odplavení nepotřebných produktů metabolismu. .

ZMĚNY SRDEČNÍHO VÝKONU PŘI ZVYŠUJÍCÍ SE IZ

ZMĚNY SRDEČNÍHO VÝKONU PŘI ZMĚNĚ POLOHY TĚLA A IZ

KARDIOVASKULÁRNÍ ODPOVĚĎ NA ZÁTĚŽ Při zátěži stoupá a-v diference kyslíku - koncentrace kyslíku v žilní krvi klesá - důsledek zvýšeného využití kyslíku aktivními tkáněmi. .

ZMĚNY A-V DIFERENCE OD NÍZKÉ DO MAXIMÁLNÍ IZ

KARDIOVASKULÁRNÍ ODPOVĚĎ NA ZÁTĚŽ Plazmatický objem (PV) při zátěži klesá - tekutina je vytlačována z kapilár zvýšeným hydrostatickým tlakem (vzestup TKS) a vtahována do tkání zvýšeným osmotickým tlakem (větší množství odpadních látek metabolismu aktivních svalů). .

KARDIOVASKULÁRNÍ ODPOVĚĎ NA ZÁTĚŽ Prolongovaná zátěž nebo zátěž v horku zvyšuje ztrátu tělesných tekutin větším přesunem do tkání a pocením (fyzikální termoregulační mechanismy) - nebezpečí dehydratace. Klesá žilní návrat a tím se zmenšuje SV. Aby se udržel Q, stoupá SF (Q = SF . SV). SV dosahuje nejvyšších hodnot při práci lehké intenzity, potom klesá. .

ZMĚNY SV PŘI ZVYŠUJÍCÍ SE IZ

KARDIOVASKULÁRNÍ ODPOVĚĎ NA ZÁTĚŽ Při redukci PV stoupá hemokoncentrace. I když počet erytrocytů nestoupá, zvyšuje se jejich počet na množství cirkulující krve - vzestup kyslíkové kapacity cirkulující krve. .

KARDIOVASKULÁRNÍ ODPOVĚĎ NA ZÁTĚŽ pH krve během zvyšující se intenzity zátěže klesá (větší obsah kyselých sloučenin, zejména laktátu) z mírně alkalické hodnoty (7,4) až k hodnotám 7,0 nebo nižším. pH svalové tkáně klesá ještě víc. .

 auza