Reprodukce 2 vznik a vývoj jedince Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Vznik jedince Nový člověk vzniká oplozením, to je splynutím dvou gamet – vajíčka a spermie. Vzniká zygota. Rýhování zygoty - dělení zygoty za vzniku dalších buněk a postupně celého organismu. zárodek (embryo) – vývojové stadium vzniklé oplozením (koncepcí) a vyvíjející se v děloze (časově je vymezeno do 8 týdnů, během nichž se vyvinou základy všech orgánů). plod (fetus) – lidský organismus od počátku 3. měsíce (od osmého týdne) po oplození až do porodu

Ženská gameta - vajíčko Je naopak největší buňkou lidského těla. Každé děvčátko při narození má ve svém vaječníku okolo 200 000 folikulů (základů vajíček). V období pohlavní zralosti prodělá jen malá část těchto folikulů vývoj ve zralou zárodečnou ženskou buňku, odhaduje se, že uzraje kolem 400 vajíček.Ostatní folikuly organismus vstřebá. Zralé vajíčko má také jen poloviční počet chromozomů dospělého jedince, tedy 23. Poslední, 23. chromozom je opět chromozom určující pohlaví, ale všechna vajíčka obsahují pouze pohlavní chromozom X.

Mužská gameta - spermie Spermie vznikají v semenných kanálcích varlat, mají hlavičku hruškovitého tvaru a bičík k pohybu. Spermie je nejmenší buňkou lidského těla. V hlavičce spermie je buněčné jádro, které má  poloviční počet chromozomů než ostatní buňky lidského těla – to je 22 + 1 pohlavní chromozom. Poslední 23. chromozom, určuje pohlaví. Rozeznáváme dva tvarově rozdílné pohlavní chromozomy: X a Y. Chromozom X určuje ženské pohlaví, chromozom Y je specificky mužský. Spermie jsou obsaženy v tekutině, které říkáme ejakulát. Jeho fyziologické množství je 2 až 6 ml . V 1 ml ejakulátu je obsaženo 20 až 50 milionů spermií.

Oplodnění Při ovulaci je vajíčko připraveno k oplodnění a pomocí tekutiny z prasklého folikulu se dostává ven z vaječníku do přiléhajícího vejcovodu. Při „kopulaci“ ( pohlavním styku) se ejakulát dostane do pochvy, spermie pronikají hlenem děložního hrdla a přes dutinu děložní až do vejcovodu, za pomoci svého bičíku. Vajíčko je schopno oplodnění ještě asi 12 – 24 hodin po ovulaci.

Oplodnění A - lidské vajíčko; B - oplodnění : 1. Vnitřnímembrána; 2. vnější membrána; 3. jádro; 4. polární útvary; 5. spermie

Oplodnění Ve vejcovodu se spermie setkají s vajíčkem, je to místo oplození. Většinou do vajíčka pronikne pouze jedna z nich. Při tomto ději ztratí spermie svůj bičík. Takto se nám vytvoří buňka, která se nazývá zygota a má plný počet chromosomů, tedy 46.

Oplodnění Vznikne 23 párů chromosomů, 22 párů je zodpovědných za dědičné informace pro tělesné a duševní znaky člověka a poslední, 23. pár, určuje pohlaví. Podle toho, jestli spermie přinesla pohlavní chromozom X nebo Y, vzniká pohlaví dítěte. Za pohlaví dítěte je tedy vždy zodpovědný muž.

Placenta Plodové lůžko (Placenta) je dočasný orgán, který vzniká v děloze těhotné ženy. Na jeho vzniku se podílí jak tkáně plodu, tak i děložní sliznice matky. Plně vzrostlá placenta člověka dosahuje hmotnosti až 0,5 kg. Za normálních podmínek je placenta uložena v horní části dělohy a je vypuzena z dělohy během třetí doby porodní. Plod je k placentě připoután pupečníkem, jehož hlavní funkcí je zajistit plodu přívod kyslíku a živin a odvod zplodin jeho metabolismu. Placenta je také důležitá jako zdroj hormonů nezbytných pro udržení těhotenství . Důležitý je také význam imunologický, díky placentě totiž imunitní systém matky nepoškodí plod, který by jinak byl jako imunologicky cizí těleso imunitou matky napadán.  

Vznik dvojčat Jednovaječná dvojčata - dva plody se vyvíjí z jednoho vajíčka a jediné spermie. Zárodek se v časné fázi embryonálního období rozdělí na dvě embrya. Taková dvojčata se označují jako jednovaječná. Jsou stejného pohlaví a stejný dědičný základ. Mají tedy stejnou krevní skupinu, identickou konstituci těla a lze jim bez jakýchkoliv imunologických problémů vzájemně jednomu od druhého transplantovat orgány. Dvojvaječná dvojčata – Při ovulaci dozrají a uvolní se dvě nebo i více vajíček. Každé vajíčko je pak oplozeno jednou spermií. Každý plod vzniká z jiného vajíčka a spermie, proto si plody nemusí být podobné a mohou být i rozdílného pohlaví.

Těhotenství - gravidita Těhotenství je období, které trvá přibližně 40 týdnů a počítá se od prvního dne poslední menstruace.  Doba těhotenství se běžně dělí do tří částí, trimestrů. První zahrnuje 1.-13. týden, druhý 14.-26. týden a třetí zahrnuje dobu od 27. týdne až do porodu.  Pro prospívající vývoj dítěte je důležitá i vyvážená zdravá strava, obsahující rozumné množství uhlovodanů, tuků, bílkovin, vitamínů a minerálů. Důležitou úlohu hraje cvičení během těhotenství (např. rychlá chůze, plavání nebo cvičení určené pro těhotné ženy) nejen k udržení kondice, ale vede i k zesílením svalů, čímž nastávající maminka lépe překoná požadavky, které sebou přináší těhotenství. Zároveň je to i vynikající příprava na porod. 

Porod Je to proces, kterým se z plodu stává samostatný jedinec. Je ukončením těhotenství.  Plod opouští dělohu matky a jsou přerušena spojení mezi mládětem a placentou (pupeční šňůra) i mezi placentou a matkou. Probíhá ve třech fázích: Otevírací – je to fáze porodu, při níž dochází za pomoci děložních stahů k otevírání a zkracování děložního hrdla až do úplného zániku a vytvoření souvislého porodního kanálu. Doba mezi stahy se postupně zkracuje a délka stahů prodlužuje, přesné časové parametry jsou však u každé ženy jiné. První doba porodní trvá zhruba 10-12 hodin u prvorodičky a 6–8 hodin u vícerodičky. V průběhu první doby porodní může dojít k prasknutí plodových blan a odtoku plodové vody. Nejpozději k tomu dojde během druhé doby porodní, často však bývá před jejím započetím porodníkem vak blan protržen.

Porod Vypuzovací – jedná se o vypuzování dítěte z dělohy. Žena cítí děložní stahy a silné nucení na tlačení. Před začátkem tlačení by měla být zašlá děložní branka (zbytek děložního hrdla), a měla by být dorotovaná hlavička, aby dítě vycházelo čelem k matčině hrázi. Je-li dítě v poloze záhlavím, dochází nejdříve k porodu hlavičky, poté ramínek a zbytku tělíčka, je-li dítě v poloze koncem pánevním, vychází nejdříve zadeček a nožičky. Dítě v poloze příčné nelze spontánně porodit a dochází k operativnímu ukončení porodu (zpravidla plánovaný císařský řez). Stejný postup bývá volen i u dítěte větší hmotnosti v poloze koncem pánevním.

Porod Trvá-li druhá doba porodní déle než dvě hodiny nebo hrozí-li kyslíkový nedostatek dítěte, přistupuje porodník k použití kleští, případně se provede akutní císařský řez. porod placenty - se odloučí a vyjde během několika minut až několika hodin po porodu dítěte. Nevyjde-li, musí být odstraněna chirurgicky pod narkózou.

Použité materiály Černík, V., Bičík, V., Martinec, Z. Přírodopis 3 pro 8. ročník základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií. Praha: Libertas, a. s., 1. vydání. ISBN 80-85937-97-2 Jelínek, J., Zicháček, V. Biologie pro gymnázia. Olomouc: Nakladatelství OLOMOUC, 2004. ISBN 80-7182-177-2 Vlastní tvorba Obrázky byly vyhledány ve wikipedii jako Creativ Commons nebo Public Domain: In:cs.wikipedia.org [online]. [cit. 2011-06-18]. Obrázek ve formátu svg. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Complete_diagram_of_a_human_spermatozoa_cs.svg In:cs.wikipedia.org [online]. [cit. 2011-06-18]. Obrázek ve formátu gif. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Fertilisation.gif