Jagellonci na českém trůně (1471 – 1526)
Vladislav Jagellonský (1456 – 1516) Nový český král – katolík (původem polský princ) – zavázal se dodržovat kompaktáta Každý člověk v zemi si mohl vybrat svobodně mezi katolictvím a kališnictvím
Vladislav x Matyáš Nároky na českou korunu vznášel i Matyáš Korvín – podpora papeže Mezi oběma vypukly boje – nakonec uzavřen mír – dohoda – Matyáš českým králem na Moravě, ve Slezsku a v obojí Lužici a Vladislav českým králem v Čechách
Česko – uherské soustátí Po smrti Matyáše získal Vladislav jak Moravu, Slezsko a obojí Lužici, tak také uherskou korunu Vladislav přesídlil do Budína Vzniklo česko-uherské soustátí
Vláda Vladislava Královská moc slabá Podíl na moci – tři skupiny obyvatel = stavy 1. páni (vyšší šlechta) – příslušníci starobylých rodů 2. rytíři (nižší šlechta) 3. zástupci královských měst
Stavovská monarchie Zástupci stavů zasedali v zemském sněmu Navrhovali a schvalovali zemské zákony a vybírání daní Přijímali nové panovníky Království se proměnilo ve stavovskou monarchii Vladislavské zřízení zemské - zákoník – výsadní postavení šlechty – omezení královské moci
Ludvík Jagellonský (1506 – 1526) Po Vladislavovi nastupuje na český a uherský trůn jeho syn Ludvík Jagellonský Těžký úkol – zastavit Turky – útočili na Uherské království
Bitva u Moháče - 1526 Nedostalo se mu pomoci od evropských panovníků Ve svých dvaceti letech umírá v bažinách po prohrané bitvě u Moháče
Pozdní gotika V architektuře dozvuky gotického slohu Označována jako pozdní, vladislavská nebo jagellonská gotiky Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře Vladislavský sál