CHARAKTERISTIKY PROSTOROVÝCH VLASTNOSTÍ OSVĚTLENÍ

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV GEODÉZIE
Advertisements

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě
typologie obytné stavby 1.roč.APS FAST 4. Přednáška ČLÁNKY NORMY
Osvětlování školních tělocvičen
Umělé osvětlení ve školách
Objem a jeho měření.
Mechanika s Inventorem
ENERGETICKÉ A EKOLOGICKÉ SYSTÉMY BUDOV 2
Elektrotechnická měření Výpočet umělého osvětlení - Wils
REALIZACE OSVĚTLENÍ MUZEÍCH A GALERIÍCH
NORMOVANÉ NORMÁLNÍ ROZDĚLENÍ
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registra č ní č íslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Š ablona III/2VY_32_INOVACE_676.
Tato prezentace byla vytvořena
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM
T.A. Edison Tajemství úspěchu v životě není v tom, že děláme, co se nám líbí, ale, že nacházíme zalíbení v tom, co děláme.
Světelná technika Osvětlování.
Světelná technika Osvětlování.
Výukový materiál vytvořen v rámci projektu EU peníze školám „Spolu to dokážeme“ Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/ Číslo materiálu: VY_32_INOVACE_05.
19. Zobrazování optickými soustavami
EKO/GISO – Kartografická zobrazení
1 OSVĚTLOVACÍ SOUSTAVY Soubor prostředků k vytvoření požadovaného světelného prostředí (sv. zdroje, svítidla, předřadníky, zapalovače, zařízení pro napájení,
BODOVÁ METODA VÝPOČTU OSVĚTLENOSTI
Elektroenergetika 3 Obsah části Elektrické světlo A1B15EN3
Ohyb světla, Polarizace světla
Podstata a základní vztahy
Odraz světla na rovinném zrcadle
SVĚTELNÉ POLE = část prostoru, ve které probíhá přenos světelné energie Prokazatelně, tj. výpočtem nebo měřením některé světelně technické veličiny,
Zákon odrazu, zrcadla Autor: Mgr. Eliška Vokáčová
Odraz světla. Zákon odrazu světla
SVĚTELNÉ POLE = část prostoru, ve které probíhá přenos světelné energie Prokazatelně, tj. výpočtem nebo měřením některé světelně technické veličiny,
Popis časového vývoje Pohyb hmotného bodu je plně popsán závislostí polohy na čase. Otázkou je, jak zjistit vektorovou funkci času ~r (t), která pohyb.
Světelná technika Fotometrie.
Počítačová grafika III Světlo, Radiometrie – Cvičení Jaroslav Křivánek, MFF UK
Vypuklé kulové zrcadlo
Mgr. Ivana Pechová Mimimum fotografa Mgr. Ivana Pechová
Jevy na rozhraní dvou prostředí
Zásady osvětlování.
Výtok otvorem, plnění a prázdnění nádob. Přepad vody, měrné přelivy.
Využití difrakce v praxi
Vytápění Literatura: Jelínek V., Kabele K.: Technická zařízení budov 20, 2001 Brož K.: Vytápění, 1995 Normy ČSN.
3. Základní, doplňkové a některé odvozené jednotky soustavy SI
Vypracoval: Karel Koudela
POSTUP NÁVRHU OSVĚTLOVACÍ SOUSTAVY
EPSON … vždy skvělý obraz. … v projektorech č. 1 na světě !!! č. 1 v Evropě !!!
Co dnes uslyšíte? Kosoúhlé průměty povrchů těles.
 Zkoumáním fyzikálních objektů (např. polí, těles) zjišťujeme že:  zkoumané objekty mají dané vlastnosti,  nacházejí se v určitých stavech,  na nich.
BOZP – Práce s počítačem
Co dnes uslyšíte? Zavedení středového promítání.
ABY NAŠE OČI NETRPĚLY, JE TŘEBA, ABYCHOM TRÁVILI SVŮJ ČAS V PROSTŘEDÍ, KTERÉ JE VHODNĚ OSVĚTLENÉ. OSVĚTLENÍ JEDNOTLIVÝCH PROSTOR SE ŘÍDÍ TĚMITO NORMAMI:
Projekt osvětlovací soustavy Zásady zpracování. 1. Detailní popis využití vybraného prostoru Zvolení alespoň 5 různých prostor z hlediska vykonávaných.
pokusně určí rozdíl mezi dutým a vypuklým zrcadlem dokáže uvést příklad jejich využití v praxi Zrcadla Zpracovala: ing. Alena Pawerová.
Komplexní hodnocení stavebních detailů Dvourozměrné vedení tepla a vodní páry Ing. Petr Kapička ČVUT v Praze, fakulta stavební Katedra konstrukcí pozemních.
Světlo a osvětlení Mgr. Aleš Peřina, Ph. D.. Jednotky světla a osvětlení Elektromagnetické vlnění o vlnové délce 400 až 720 nm – Ultrafilaové → gama záření.
Kulová zrcadla. vyleštěná kovová plocha zrcadla má tvar části kulové plochy 1.duté zrcadlo: - světlo se odráží od části vnitřního povrchu kulové plochy.
Návody k měření laboratorních úloh Multimediální technika a televize 1)Měření akustického výkonu vyzářeného reproduktorem 2) Měření vstupní elektrické.
1 MNOHONÁSOBNÉ ODRAZY 1. Činitel vazby  12 svíticí plochy 1 s osvětlovanou plochou 2 2. Činitel vlastní vazby  11 vnitřního povrchu duté plochy 3. Mnohonásobné.
Aplikovaná optika I: příklady k procvičení celku Geometrická optika
CHARAKTERISTIKY PROSTOROVÝCH VLASTNOSTÍ OSVĚTLENÍ
MNOHONÁSOBNÉ ODRAZY 1. Činitel vazby 12 svíticí plochy 1 s osvětlovanou plochou 2 2. Činitel vlastní vazby 11 vnitřního povrchu duté plochy 3.
SVĚTLOMĚRNÉ PŘÍSTROJE
Magisterský studijní program Elekroenergetika
Pracovní prostředí, pracovní místo
Primární a sekundární napjatost
LCD monitor Nikola Kodetová\1.L.
Využití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/
Ubytovací zařízení Ztz 1.
CHARAKTERISTIKY PROSTOROVÝCH VLASTNOSTÍ OSVĚTLENÍ
Světelná technika Fotometrie.
Elektrotechnická měření Výpočet umělého osvětlení - Wils
FOTOMETRICKÉ VELIČINY
Transkript prezentace:

CHARAKTERISTIKY PROSTOROVÝCH VLASTNOSTÍ OSVĚTLENÍ

Prostorové vlastnosti osvětlení Vlastnost osvětlení veličina světelného pole jako objektivní parametr Prosvětlení prostoru Estř povrchu modelového přijímače (např. koule – stř. kulová osvětlenost E4 ) Směrovost osvětlení světelný vektor Stínivost osvětlení např. poměr světelného vektoru a střední kulové osvětlenosti Dobré prosvětlení místnosti a přirozený plastický vzhled pozorovaných trojrozměrných předmětů vytváří nezbytné podmínky pro dosažení zrakové pohody.

PROSVĚTLENÍ PROSTORU Střední kulová osvětlenost E4p Subjektivní dojem o určité úrovni prosvětlení prostoru (nasycení prostoru světlem) mohou vystihnout zejména : Střední kulová osvětlenost E4p v prostorech s nejrůznějšími směry pohledů Střední válcová osvětlenost EZ v prostorech s převažujícími vodorovnými směry pohledů Důvod : střední kulová (obdobně i válcová) osvětlenost je úměrná objemové hustotě energie v daném bodě pole

S m ě r o v o s t - vlastnost osvětlení charakterizující převažující směr světla v daném místě prostoru. Je určena světelným vektorem. U praváků se většinou směr osvětlení pracovního místa volí tak, aby světlo do místa úkolu dopadalo převážně zleva a shora, pokud možno zezadu přes levé rameno. S t í n i v o s t - schopnost osvětlení vytvářet na předmětech stíny. Důležité pro prostorové rozlišení detailů. vysoká stínivost – vznikají ostré, tmavé a vržené stíny; to znesnadňuje rozeznávání; proto je nevhodné pouhé místní osvětlení; malá stínivost – zhoršeno prostorové vidění, ztížen odhad vzdálenosti, znesnadněno rozeznávání tvaru předmětů; Přednost se proto dává stínům měkkým. Z tohoto hlediska jsou výhodné velkoplošné zdroje, velká rozptylná stínidla u svítidel a světelné zdroje rozdělené do prostoru. Určitá stínivost je tedy potřebná pro dosažení dobré plastičnosti vidění a pro jasné zobrazení tvaru pozorovaných předmětů a dociluje se jí nalezením správného převažujícího směru osvětlení. Přímý výpočet hloubky a ostrosti stínů, které bezprostředně určují stínivost, je obtížný. Odborníci se snaží hodnotit stupeň stínivosti zjednodušeně jedinou hodnotou určitého činitele.

Stupeň stínivosti SN podle Nordena Ep - střední hodnota osvětlenosti odpovídající světelnému toku dopadajícímu přímo ze  zdroje na uvažovanou plochu; zkráceně : přímá složka celkové osvětlenosti E , Eo  - střední hodnota osvětlenosti odpovídající světelnému toku dopadajícímu na uvažovanou plochu až po odrazu od stěn, stropu, předmětů apod.; zkráceně odražená či difúzní složka E , E - výsledná osvětlenost v daném bodě osvětlované, např. vodorovné, roviny E = Ep + Eo            SN charakterizuje hloubku stínu ; stanovit lze výpočtem, často i měřením Možnost měření SN : 1) změřit celkovou osvětlenost E ; 2) zaclonit přímý tok ze svítidel a změřit odraženou složku Eo Doporučení pro praxi : činitel SN v mezích 0,2 až 0,8

ČINITEL PODÁNÍ TVARU PŘEDMĚTŮ Pro lepší vystižení směrovosti, stínivosti a kvality vjemu trojrozměrných předmětů v osvětlovacích soustavách se v současnosti využívá veličina nazvaná činitel podání tvaru ve vektorovém tvaru ve skalárním tvaru V zahraniční literatuře i další názvy : činitel plastického vzhledu předmětů, činitel plastičnosti vidění aj. Pozn. Orientovaný směr vektoru je určen orientovaným směrem světelného vektoru Tento směr lze popsat např. úhly  a  .  - úhel natočení světelného vektoru od vodorovné roviny proložené osou pohledu pozorovatele  - úhel sevřený svislými rovinami proloženými osou pohledu pozorovatele a vektorem Mezní hodnoty činitele P : 0 - zcela difúzní prostor (velikost světelného vektoru = 0 ) 4 - v poli jediného svítidla bodového typu (v černém prostoru)

Výzkum plastického vzhledu trojrozměrných předmětů Činitel podání tvaru P podle výsledků výzkumů 1) Cuttle a kol. P(1) 2) Fisher P(2) Zdroj Objekt Zářivky Žárovky Lidský obličej P(1) = 1 až 2,4 P(2) = 0,25 až 1,1 P(2) = 1,65 až 2,27 Předměty P(2) = 1,45 až 4 P(2) = 0,7 až 2,3

ČINITEL PODÁNÍ TVARU PŘEDMĚTŮ P Doporučení : Cuttle – pro dobré rozlišení obličeje P v mezích 1,2 až 1,8 při směru světelného vektoru :  = 15° až 45° a  = 30° až 120° Fischer – pro tvarově komplikované předměty P v mezích 1,6 až 4 ; – pro obličej rozlišovaný v zářivkových soustavách v zásadě potvrdil výsledky Cuttla Doporučené hodnoty střední kulové osvětlenosti a činitele podání tvaru podle normy ČSN EN 12464-1 Změna Z1 Charakteristika prostoru Požadavky na prosvětlení prostoru E4 (x) Požadavky na podání tvaru P (-) kongresové sály reprezentační prostory vysoké 130 až 150 1,3 až 1,5 hlediště divadel, sály kulturních středisek, koncertní a společenské sály střední 90 až 120 1,6 až 2,0 hlediště klubů, obrazové galerie, kryté tržnice, vstupní haly nízké 50 až 70 2,1 až 2,5 V prostorech s převážně vodorovnými pracovními plochami se doporučuje, aby střední kulová osvětlenost byla rovna nejméně 45% osvětlenosti vodorovné roviny.

požadavky na jakost soustavy Možnosti využití dalších integrálních charakteristik v prostorech, kde převažují směry pozorování blízké k vodorovnému směru (např. veřejné a společenské prostory) lze místo E4p využít válcovou osvětlenost EZ - v některých zemích předepsány určité hladiny EZ - v ruských předpisech se ve společenských prostorech požaduje dodržení minima EZ ve výši 1,5 m nad podlahou (při svislé orientaci osy válcového přijímače) požadavky na jakost soustavy EZ min (lx) vysoké 150 až 200 zvýšené 100 až 150 normální 75 až 100 Mezinárodní komise pro osvětlování doporučuje využití poloválcové osvětlenosti např. při osvětlování pěších zón některé odborné práce ukázaly na možnost zjednodušeného výpočtu činitele P podání tvaru. Velikost světelného vektoru byla nahrazena hodnotou osvětlenosti Eh vodorovné roviny a činitel P se počítal z rovnice P = ( Eh / EZ ) . Pro dosažení potřebné úrovně plastického vzhledu předmětů je třeba zajistit P  2 . Poměr jasu stropu k jasu stěn musí být větší než 3,5 . Nesmí však překročit hodnotu 10 (oslnění).

PROSTOROVÉ CHARAKTERISTIKY OSVĚTLENÍ SHRNUTÍ PROSTOROVÉ CHARAKTERISTIKY OSVĚTLENÍ Směrovost osvětlení – převažující směr osvětlení světelný vektor Dostatečnost prosvětlení prostoru – skalární integrální charakteristiky střední kulová E4 , válcová EZ , krychlová E06 … osvětlenost Stínivost osvětlení - činitel podání tvaru P =  / E4 P = 0 až 4 E4 = stř. hodnota osvětlenosti povrchu elementární koule v daném bodě = čtvrtina součtu všech normálových osvětleností v daném bodě EZ = stř. hodnota osvětlenosti povrchu pláště elementárního válečku svisle umístěného v daném bodě

Další doporučení Pro prostory s převážně vodorovnými pracovními plochami E4p  0,45 · Eh Stř. kulová osvětlenost je větší než 45 % osvětlenosti Eh vodorovné roviny 2) Rovnoměrnost osvětlení (E4p min / E4p max )  0,01 3) Zábrana oslnění

DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST