Národní obrození

Anotace Materiál tvoří 19 slidů, v nichž je zachyceno období Národního obrození Autor: Mgr. Tomáš Kozák očekávaný výstup: žák se seznámí s jednou nejdůležitějších etap vývoje moderního českého národa použitý materiál. učebnice SPN a Prodos pro 8. ročník, Wikipedia průběh: za pomoci prezentace provedeme výklad a provádíme zpětnou vazbu pomocí shrnujících otázek následuje možnost zápisu do sešitu

Počátky národního obrození NO = snaha o emancipaci národa v českých zemích začátek už před VFBR bylo umožněno především díky Tolerančnímu patentu a Patentu o zrušení nevolnictví národní obrození dělíme do dvou fází: I. fáze - 1781 – 1815 II. fáze - 1815 – 1848

I. fáze národního obrození 1781 – 1815 období „učeneckého zájmu“ zprvu bylo pouze několik učenců, kteří se zabývali vývojem a mluvnicí studium starých literárních památek sestavování česko-německých slovníků zájem o kulturu, minulost národa, lidové umění a tradice učenci jsou vedeni také láskou k vlasti většina spisů je však napsána německy, protože:

I. fáze národního obrození důvody, proč byly rané spisy obrozenců psány německy: sami autoři neumí dobře česky čeština má nedostatek odborných výrazů, protože se využívá pouze jako hovorový jazyk a to pouze na vesnici, v měšťanských rodinách se hovoří více německy autoři chtějí, aby jejich díla četlo co nejvíce odborníků jak v habsburské monarchii, tak i mimo ni – tito odborníci pochopitelně neumí česky

Představitelé českého národního obrození – I. fáze Josef Dobrovský učenec, jazykovědec Václav Matěj Kramerius nakladatel, založil nakladatelství Česká expedice, vydával české knihy nebo knihy do češtiny přeložené vydával první české noviny – C. a K. Pražské poštovské noviny

Josef Dobrovský (17. srpna 1753 Ďarmoty, nyní Balassagyarmat, Maďarsko – 6. ledna 1829 Brno) byl kněz, jezuita, český filolog, historik a zakladatel slavistiky v českých zemích. Je považován za vzor kriticky důsledného, racionálního osvícenského vědce. Někdy bývá také považován za představitele tzv. 1. obrozenecké generace. Ačkoli nepsal česky a nevěřil v budoucnost českého jazyka, bývá řazen do české literatury, protože se na záchraně českého jazyka svými filologickými pracemi výrazně podílel. Někdy je mu přezdíváno "modrý abbé". Jako jeden z prvních evropských lingvistů rozpoznal existenci indoevropské jazykové rodiny a příslušnosti slovanských jazyků k ní, a dokumentoval ji pravidelnými podobnostmi.

Václav Matěj Kramerius Václav Matěj Kramerius (9. února 1753 Klatovy – 22. března 1808 Praha) byl český spisovatel, nakladatel a novinář. Pokřtěn byl jako Matěj Valentin, jméno Václav přijal později jako vlastenecké. Sám své příjmení psal většinou bratrským pravopisem jako Kraméryus

Krameriovy noviny – titulní strana

Václav Thám Jan Šimon Václav Thám (26. října 1765 Praha – okolo 1816 Halič) byl český básník, dramatik, překladatel, herec a režisér.

I. fáze národního obrození velký význam českého divadla kočovné společnosti – Václav Thám, Karel Ignác Thám hrají se původní české hry i hry známých autorů přeložené do češtiny české divadelní hry přispívají k šíření češtiny a budování národní hrdosti a sebevědomí divadlo hrálo stejnou úlohu, jako dnes hraje televize nebo film, oslovovalo mnohem více lidí než literatura (mnoho lidí neumělo stále číst) většina knih navíc vychází v němčině

II. fáze národního obrození 1815 – 1848 po roce 1815 národní hnutí zesiluje národní tradice a kultura se šíří i mimo učenecké vrstvy vznikají vlastenecké spolky, ve kterých se hovoří česky, česky se zde naučil i jeden z nejvýznamnějších obrozenců Josef Jungmann Jungmann se spolu s Františkem Palackým stal nejvýznamnějším učencem této fáze NO

Josef Jungmann Josef Jungmann, někdy také Josef Jakub Jungmann, (16. července 1773 Hudlice – 14. listopadu 1847 Praha) byl český filolog, lexikograf, spisovatel a překladatel.

Josef Jungmann pracoval na povznesení češtiny na úroveň ostatních jazyků překládal významná díla evropských i antických autorů obohacoval slovní zásobu pomocí oživování starých slov i vymýšlením slov nových stál tedy u zrodu moderního jazyka stál u zrodu Matice české

František Palacký historik, politik, jazykovědec autor knihy Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě založení druhého nejstaršího muzea na našem území – Národní muzeum v Praze 1818 Slezské zemské muzeum v Opavě (1814) vlastenci zatím neuvažují o založení samostatného státu, jde jim o zrovnoprávnění jazyka českého s německým a o zavedení češtiny jako úředního jazyka tato snaha pak trvá celou druhou polovinu 19. století

František Palacký (14. června 1798 Hodslavice – 26. května 1876 Praha) byl český historik, politik, spisovatel a organizátor veřejného kulturního a vědeckého života v soudobé Praze. Je považován za zakladatele moderního českého dějepisectví, má přezdívku otec národa.

Národní obrození – zápis NO = snaha o emancipaci národa 2 fáze: 1781-1815 a 1815 – 1848 I. fáze = období učeneckého zájmu zájem o historii, tradice, staré památky, láska k vlasti J. Dobrovský, V. M. Kramerius, V. Thám odborná díla v němčině kočovné divadlo šíří češtinu a budují národní hrdost II. fáze = období rozšiřování češtiny vznik vlasteneckých spolků J. Jungmann – Česko-německý slovník (5 dílů), Fr. Palacký – Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě snaha povznést češtinu na evropskou úroveň obohacování slovní zásoby zrod moderního jazyka založení Národního muzea v Praze – 1818, Slezského zemského muzea v Opavě – 1814 zatím nejde o snahu obrozenců o samostatný český stát, ale o zrovnoprávnění češtiny s němčinou a zavedení češtiny jako úředního jazyka

Národní obrození - shrnutí Proč říkáme počátkům NO §období učeneckého zájmu“? Čím se zabývali učenci v počátcích NO? Jakým jazykem svá díla psali a proč? Proč byly pro šíření češtiny důležité noviny a divadlo? Které události z českých dějin byly pro obrozence nejzajímavější? Čím se mohly zabývat vlastenecké spolky? Jak je možné, že řada českých vlastenců se musela česky učit? Čím přispěli k NO Jungmann a Palacký? Oč usilovali čeští vlastenci v první polovině 19. stol.?