Doba jagellonská
VLADISLAV JAGELLONSKÝ (1471 – 1516) Po smrti Jiřího z Poděbrad zvolen českým králem v Kutné Hoře 27. května 1471 Vladislav Jagellonský Přistoupil na požadavky husitské revoluce Český stát nástupem Jagellovců vstupuje do období klasické stavovské monarchie Nastupuje na trůn jako 15tiletý Současně je českým králem Matyáš Korvín – bojuje s Vladislavem
Vladislav Jagellonský
Vladislav Jagellonský 1478 – v Olomouci kompromisní dohoda: Matyáš – vládl ve vedlejších zemích Koruny české (na Moravě, ve Slezsku a Lužici) Vladislav – vládl v Čechách V r. 1490 Matyáš umírá – Vladislav se stává králem uherským 1485 – v Kutné Hoře smlouva o náboženském míru (rovnoprávnost kališnické a katolické církve)
Vladislav Jagellonský Slabý panovník – přezdívka „král Bene“ – „král Dobře“ Posílila moc šlechty a měst - mezi sebou soupeřila o své postavení.
Vladislav Jagellonský Přijaty dva právní dokumenty: Vladislavské zřízení zemské (1500) - právně potvrdilo postavení šlechty a byla omezena práva měst (ta měla na sněmu hlas jen tehdy, když se jich to týkalo). Svatováclavská smlouva - kompromis mezi šlechtou a městy. Města již mohla hlasovat na sněmu a šlechta volně podnikat (může městům konkurovat).
Stavovská monarchie Stav panský – 47 starobylých rodů v Čechách, na Moravě 15 Stav rytířský – vladykové a panoši Stav městský – podílí se na moci Stav duchovní – mimo přímého podílu na moci Ojedinělý model společnosti v Evropě
Kultura doby Vladislava Jagellonského Jagellonská gotika Přestavba Pražského hradu: Stavitel Benedikt Ried (též Rejt) - přestavěl královský palác - Vladislavský sál. chrám sv. Barbory v Kutné Hoře Stavitel Matěj Rejsek - Prašná brána Přestavba šlechtických hradů (Švihov a Blatná ), měšťanské domy - v pozdněgotickém slohu označován také jako vladislavská nebo jagellonská gotika
Vladislavský sál
Chrám sv. Barbory
Prašná brána
Hrad Švihov
Hrad Blatná
LUDVÍK JAGELLONSKÝ (1516 – 1526) Králem v českých zemích a v Uhrách Nastoupil v 10 letech – „král Dítě“, „král Holec“ Většinou se zdržoval v Uhrách, vnitropolitické rozpory v Čechách nebyl schopen řešit. Narůstající vliv Habsburků v Evropě – protipolská koalice Turecká expanze
Ludvík Jagellonský
Ludvík Jagellonský 1522 se Ludvík oženil s Marií Habsburskou, sestrou Ferdinanda, arcivévody rakouského. Dohoda o vzájemném nástupnictví v případě smrti
Ludvík Jagellonský 1526 – bitva u Moháče - boj s Turky Papežská kurie ani žádný z okolních států neposkytly Ludvíku Jagellonskému účinnou pomoc Postavil se na odpor vůči převaze, uposlechl neprozřetelné rady a zaútočil na silnějšího nepřítele 29. srpna 1526 – na útěku z bojiště Ludvík Jagellonský zahynul, když zapadl i s koněm do dunajského bahna Ludvíkova smrt znamená konec vlády Jagellovců na českém trůně
Bitva u Moháče