1. Do příkrých míst, jsem zašel, | s hložím sám, se rval, | tu hledals mne, a na šel | a za ruku mne vzal, tu hledals mne a našel | a za ruku mne vzal.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
To je Tvůj dům 1. Přicházíme dnes Ti chválu vzdát.
Advertisements

1. Pojď k Pánu dnes, když volno ti dáno, | pojď, dokud Ježíš Spasitel tě zve, | přijmi to štěstí, jež dnes ti přáno, | když tebe volá do blízkosti své!
Bůh je dobrý Pán, u něho svůj domov mám. On mě miluje, jako nikdo na světě. 1. Bez hranic je jeho láska, každý den ji potkávám. Hnedle.
1. Víš, kdo na nebi slunce rozsvítil,
Má láska význam? Nic nedělej, jen vyčkej…
alias Ringo Silver  Šedesátka to nic není... Policajti říkají, tak prý k tomu do důchodu ještě pár let přidají. Nebuď smutný, nevěš hlavu, Tebe se to.
PANE MŮJ Pane můj, dals mi dost šťastnejch chvil,mnohem víc já zažil, než jsem mohl si přát. Pane můj marně teď vzpomínám, čím si zasloužit mám, že mě,
Jak úžasná 1. Jak úžasná musí ta láska být,
Svatý syn, přišel na svět, provázel lid, třicet tři let ač ještě mlád, ač plný sil, kříž smrti mé zakusil, zakusil. Ref.: němý jak Beránek šel vstříc smrti.
1. Slyšel jsi o té hostině, na kterou je každý zván? Slyšel jsi o té hostině? Zve prý sám nebes Pán. Nebeský hostitel všechny zve, všechny chce u stolu.
1. Zpívej, že lásku a Boha znáš a že Bůh tebe zná. A když se zlého cos přihodí, on že tě pozvedá. Zpívej mu žitím svým, zpívej, že on dal ti jistotu radost.
1. Ó hlavo plná trýzně, | běd, ran i soužení, | ty zřídlo Boží přízně, | z níž spása pramení | ó hlavo ozdobená ctí, | slávu s výsostí, | jak velká stihla.
Světem běžím 1. Světem běžím dál jen s Tebou, věčný Pane můj, na cestu mi svítí slovo Tvé. Pokrm můj, můj nápoj je vždy konat vůli Tvou, zbraní mou je.
B Ů H
1. Zůstaň dnes se mnou, rychle kvapí noc, | temnota houstne, přijď mi na pomoc! | Když nikde není možno složit tíž, | slabému pomoz, se mnou zůstaň již!
1. Jezu, Jezu, můj jsi, můj! | V tomto putování zdejším | k sobě blíž mne přitahuj, | ať jsem vždy ti podobnější(m), | tobě oddán duší, tělem | ve smrti.
1. Hospodine, k tobě stále | pozdvihuji duši svou, | nadějí kotvím v tvé skále, | když se vlny zloby dmou. | Nechť se ze mne netěší | nepřítel v mém zahanbení,
Vyznání.
1. Svěřím své břímě Pánu svému, | duše své vypovím mu žal. | Vždyť, by sňal ze mne hříchu tíži, | cestou kříže se ubíral. | Na prsou jeho složím svou hlavu,
1. Má duše, svého pána chval, | vzdej jemu děkování! | Péči svou všechnu naň uval, | v něm slož celé doufání! | On má dost cest, | plný svět jest divné.
1. Vesele Bohu zpívejme | chválu mu vzdávajíce, | moc, moudrost jeho poznejme | stále vyznávajíce, | že dobrý jest až na věky | a že jde skutky | nad všecky.
1. Díky za tvůj kříž, jenž nás vykoupil, když ses nám vydal cele do rukou. Ó Pane náš, ó Pane náš. Naše skutky zlé tys nám odpustil, přikryl krví svou,
1. U stolu tvého církev tvá | zvěstuje, Ježíši | tvou smrtí že jsme spaseni, | poklade nejvyšší! | Tys věčně smířil s Otcem nás; | tvá oběť věčný platí.
KRÁLŮ KRÁLI, JÁ TĚ CHVÁLÍM, SRDCE MÉ TI DÁVÁ DÍK, PŘED TEBOU SE VŠECHNO SKLÁNÍ V POKOJI A RADOSTI. MRAČNA SMUTKU V TOBĚ MIZÍ, RADOST TVÁ MĚ NAPLNÍ. KRÁLŮ.
1. Ó Bože, Otče, uč mne sám, | když pouští bloudím zde a lká, | jak z hloubi duše volat mám: | „Buď vůle Tvá! Buď vůle tvá!“
1. Bože náš, Otče náš, do ruky tvé s důvěrou klademe teď štěstí své: | Dítě, jež z lásky své i nám jsi přál, | od tebe život má, veď je i dál, | Dítě,
Z truhly moudrosti krále Šalamouna 1. Kdo to byl Eliáš? PROROK 2. Proč šel Eliáš za králem Achabem? ABY MU OZNÁMIL, ŽE PŘIJDE OBDOBÍ SUCHA 3. Kde žil.
1. Slyším Spasitel, jak volá, | slyším Spasitel, jak volá, slyším Spasitel, jak volá: | Vezmi kříž svůj, kříž svůj, za mnou pojď!
Amore amore .... Amore amore ... Ode dne, co Tě znám, divný pocit v srdci mám Ode dne, co Tě znám, divný pocit v srdci mám. Sám sebe ptám.
1. Veď mne sám, veď mne sám, | veď mne k nebes výšinám! Tobě svěřuji se cele, | za tebou jít mohu směle, | Ježíši, když tebe mám, | Ježíši, když tebe mám.
1. Zde u tvých jeslí stát chci dnes, | můj Ježíši, mé žití
Proč jen mlčíš Pane Ref.: Proč jen mlčíš, Pane, když zloba lidská život maří, proč se nezastane pravdy Tvá moc. 1. Když Tě jako lotra zatýkali mohs je.
1. Tys naděj má, | jen ty sám, | Bože můj, na tebe spoléhám
1. Chci věrný být, | jen tebe svým chci zváti! | Byť nouze zlá mne svírala | ni svět ni smrt ni tma | mne neodvrátí. | Já v tobě zůstanu | a k vůdci svému.
CHVÁLÍM DEN, KDY JSI PŘIŠEL K NÁM, PORAZIL SMRT, ZACHRÁNIL JSI NÁS, V RADOSTI TEĎ ŽIJEM V TOBĚ DÁL. PRÁZDNÝ KŘÍŽ A PRÁZDNÝ HROB, ŽIVOT VĚČNÝ PRO NÁS BYL.
1. Radujme se vždy společně, | vzdávajíce chválu vděčně | Bohu Otci nebeskému, | Synu i Duchu svatému.
NÁDHERNÝ 1. VE TVÉM SRDCI JE SOUCIT A SLITOVÁNÍ,
Já zpívám o svém Ježíši 1. Já zpívám o svém Ježíši, aby věděl svět, že je můj Pán nejdražší, všem chci povědět. Modlitbu mou vyslyšel, ke mně na zem sám.
1. Stojíme v bázni před tvou tváří, Pane, znaveni vládou hříchu, tíhou vin. Přešli jsme sliby kdysi tobě dané a ruce dávno složili jsme v klín. Zmizela.
1. Hned v jitře k tobě duši svou, | ó Bože, nesu modlitbou. | Tys chránil v noci, sen jsi dal, | tys tělo, duši zachoval.
1. Ježíši Vykupiteli, | můj duch se v tobě veselí, | v životě, smrti jist jsem tím, | že tvým se vlastním zváti smím. | V tvé ruce vkládám život, | čest.
1. Slyš kdo to stojí u dveří a volá: | Duše, otevři
Pro svého miláčka na dobré ráno ….. Já a Ty Jsme my.
1. Ježíši milý, co jsi spáchal zlého, | že vyřkli ortel hněvu ukrutného? | Čím provinil ses, | v čem jen hledat vinu tvých slov a činů?
1. Blahoslavený, komu odpuštěno, | hřích jeho smyt pro svaté Páně jméno. | Je blažen člověk, jemuž Hospodin | již nepočítá množství jeho vin. | Já když.
1. Bože, dík ti vzdávám, | že jsi Otcem mým, | zlá když přijde zpráva, | se vším k tobě smím, | v každičkou že chvíli | přístup k tobě mám, | a že sám.
Tou ž ím, po Tob ě tou ž ím, tou ž ím T ě poznávat, Tvou láskou, v ěč nou láskou nechat se objímat Tou ž ím, po Tob ě tou ž ím, tou ž ím T ě poznávat,
1. Jsem bouří žití znaven, ty při mně stůj: přístavem buď mi, hradem sám, Pane, můj. Když loďka žití mého už marně hledá cíl, ty pomoz rukou svojí, v přístav.
1. Jak ovce zašlá z pastvy své, | ze svého stáda zaběhlá, | tak člověk bloudí bez cíle, | když duše Krista vzdálena. | Lásko ty svatá, jež snímáš hříchu.
1. Má víra k tobě zří, | Beránku na kříži, | tys Boží Syn
1. Drž ruku mou! Ó Pane, já jsem bídný | a nemohu ni krok jít bez tebe. | Drž ruku mou! A pak, ó milý Jezu, | směle za tebou půjdu do nebe.
Ref.: Tobě, Pane, dík, že dal jsi perlu krásnou, tobě, Pane, dík, že květy mohou kvést, tobě, Pane, dík, u vidím hvězdu jasnou, tobě, Pane, dík, chceš.
1. Vezmi, Pane, život můj, | k své jej službě zasvěcuj
1. Hvězdou mojí jasnou, | na niž rád vždy zřím, | skálou mojí pevnou, | věrným vůdcem mým, | cílem mého žití, za nímž pospíchám, | chlebem jenž mne sytí,
1. Zůstaň se mnou, | Pane můj, k lásce tvé se utíkám, | v bouři žití se mnou pluj, | kormidlo řiď lodí sám! | Skrej mne, Spasiteli, skrej, | dokud trvá.
1. Jak vítati mám tebe, | ó králi věčných krás, | jenž přicházíš k nám z nebe, | bas obohatil nás? | Dej, Ježíši, ať poznám, | co dáváš z milosti, | jak.
1. Kéž víc tě miluji! | Víc lásky jen dej mi, | můj Ježíši, | na každý den! | Vyslyš tu prosbu mou, | duši mou studenou | rozehřej láskou svou! | Jen lásky.
1. Spasiteli vyvýšený, | pane přesvatý, | v roucho slávy přioděný, | světlem objatý! | Za tebou jen kráčet smíme, | však již zde ti náležíme, | v životě.
1. Pán Bůh je láska, dal svého Syna, Pán Bůh je láska, miluje mne
1. Tys láska sám, náš Pane! Co bez tvé milosti zde v srdci lidském plane, v tom není stálosti. Ty posvěť, co má býti pro věrnost příslibem, dej nám věrně.
1. Blíž tobě, Bože můj, | jen tobě blíž! | Byť mne i táhnout měl | blíž k tobě kříž, zaplesá vždy můj duch: | Blíž tobě, jenž´s můj Bůh, | blíž tobě, jenž´s.
Apoštolská 1. Prosíme Tě dej nám Pane sílu,
1. Svou lásku, pramen vody čisté | Kristus mne právě zjevuje | a jeho odpuštění jisté | teď z kříže ke mně směřuje. | Já na Krista tak pamatuji, | když.
1.
To k tobě promlová Bůh … prostřednictvím Ducha Svatého.
Den jak den 1. Den jak den toužím jít za Tebou, být Tvojí, Pane můj. Být jen stín, v Tobě žít duši svou, být Tvojí, Pane můj. Ref: Lásko ty věčná, s námi.
Já zpívám o svém Ježíši 1. Já zpívám o svém Ježíši, aby věděl svět, že je můj Pán nejdražší, všem chci povědět. Modlitbu mou vyslyšel, ke mně na zem sám.
Já zpívám o svém Ježíši 1. Já zpívám o svém Ježíši, aby věděl svět, že je můj Pán nejdražší, všem chci povědět. Modlitbu mou vyslyšel, ke mně na zem sám.
ZACHRÁNCE MŮJ TADY JÁ JSEM, ČEKÁM TĚ ZACHRÁNILS MĚ SKRZE SVOU KREV
SKLÁNÍM SE PŘED TEBOU JSEM NA SVÝCH KOLENOU JÁ TEĎ VŠE PODDÁVÁM.
Transkript prezentace:

1. Do příkrých míst, jsem zašel, | s hložím sám, se rval, | tu hledals mne, a na šel | a za ruku mne vzal, tu hledals mne a našel | a za ruku mne vzal.

2. Mne cestou vedeš úzkou, | mám však jasný cíl: | nad srázu stěnou kluzkou | svůj kříž jsi postavil, nad srázu stěnou kluzkou | svůj kříž jsi postavil.

3. Tvá náruč křížem váží | všecku zemskou tíž; | přec nad rozpětí paží | tvá tvář mi kyne výš, přec nad rozpětí paží | tvá tvář mi kyne výš.

4. Když břímě vin jsem složil, | k tobě vzhlédl jsem, | tvou oběť lásky prožil | a novou spatřil zem, tvou oběť lásky prožil | a novou spatřil zem.

5. Teď přidržím se tebe, | půjdu, kam ty chceš: | ty otvíráš mi nebe, | mne v domov uvedeš, ty otvíráš mi nebe, | mne v domov uvedeš.