Moderní architektura Moderní architektura je termín užívaný pro mnoho stavitelských stylů s podobnými charakteristikami – na prvním místě jde o zjednodušení forem a eliminaci ornamentů. Tento sloh byl vytvořen na počátku 20. století. Moderní architekturu přijalo mnoho vlivných architektů a teoretiků architektury, ačkoliv v první polovině 20. století bylo postaveno pouze málo "moderních budov". Získala popularitu až po 2. světové válce a stala se na tři desetiletí dominujícím architektonickým stylem pro budovy institucí a firem. Přesné charakteristiky a původy moderní architektury jsou stále otevřené k interpretaci a diskusi.
Charakteristika Moderní architektura je obvykle charakterizována: přijetím principu, že materiály a funkční požadavky ovlivňují výsledek přijetím strojním estetiky odmítnutím ornamentů jednoduchostí forem a eliminací "nedůležitých detailů" přijetím vyjádřené struktury forma následuje funkci
Původy moderní architektury Někteří historici považují vyvinutí moderní architektury jako sociální aspekt, úzce spojený s projektem moderny a tudíž osvícenství. Podle jejich názoru se moderní sloh rozvinul jako výsledek sociální a politické revoluce. Křišťálový palác postavený Josephem Paxtonem při příležitosti Velké výstavy v roce 1851 je raným příkladem železné a ocelové stavby; možná nejlepším příkladem je však vývoj vysokých ocelových mrakodrapů v Chicagu kolem roku 1890 Williamem Le Baronem Jenneym a Louisem Sullivanem. Z raných staveb, které užívaly beton jako hlavní cestu architektonických vyjádření (spíše než čistě pro užitek), jmenujme Chrám jednoty Franka Lloyda Wrighta, postavený v roce 1906 u Chicaga, a Druhé Goetheanum Rudolfa Steinera, postavené v roce 1926 u Basileje ve Švýcarsku. V roce 1932 se konala důležitá výstava MOMA, Mezinárodní výstava moderní architektury, organizovaná Philipem Johnsonem. Johnson a jeho spolupracovník Henry-Russell Hitchcock nakreslili společně mnoho různých vláken a trendů, označili je za stylově podobné, které mají jeden cíl, a začlenili je do mezinárodního slohu.
Josef Schulz
Otto Wagner