Psychologie sportu a tělesné výchovy Viktor Pacholík Masarykova univerzita Fakulta sportovních studií pacholik@fsps.muni.cz

Psychologie sportu jako vědní disciplína Aplikovaná psychologická disciplína Mezioborová disciplína Psychologické vědy Vědy o tělesné kultuře 2 oblasti zkoumání Vliv osobnostních vlastností na sportovní činnost (výkon) Odraz sportovní činnosti v psychice člověka Přímé působení – na osobnost sportovce Nepřímé působení – zprostředkovaně fanoušek, divák... Některé součásti psychologie sportu Sportovní personologie Psychologie koučování Psychometrie Psychologie zdraví Psychomotorika Sofrologie

Psychologická příprava Co je cílem? připravit jedince (tým) k podání výkonu na (nad?) úrovni trénovanosti v potřebném čase (soutěži, klíčovém zápase, klíčovém momentu zápasu…) Na co působíme? motivaci, emoce, myšlení, chování, autoregulaci

Zaměření sportovní psychologie Typická témata sportovní psychologie a) vnímání, myšlení, emoce a motivace, jejich specifika v zátěži (tréninku a soutěži) b) motorické učení c) osobnost sportovce a trenéra d) sociálně psychologické aspekty tréninku (dynamika vztahu trenér - sportovec, trenér - skupina) e) profesiografie (charakteristika sportu z hlediska nároků kladených na psychiku, výběrové pravidla, metody a požadavky, …) f) zdravotní aspekty tělesných cvičení g) psychologická příprava

Sportovní psycholog Absolvent oboru psychologie a pracuje v oblasti sportu (optimálně má osobní zkušenost s nějakým sportem, v něčem soutěžil nebo alespoň nějaký sport trénoval) Absolvent FTVS, FTK nebo FSpS - oboru tělesná výchova, či výjimečně absolvent jiné vysoké školy s dalším postgraduálním vzděláním v kinantropologii se zaměřením na psychologii sportu. Garantem kvality vzdělání a práce sportovního psychologa je APS (Asociace psychologů sportu)

Společnosti zabývající se psychologií sportu 10:38 Společnosti zabývající se psychologií sportu APA – celosvětová asociace psych. sportu FEPSAC – Evropská asociace psych. sp. ČMPS – Českomoravská psychol. spol. APS – Asociace psych. sportu ČR (www.sportpsy.cz)

Vývoj psychologie sportu 1928 OH v Amsterodamu po II. světové válce: - východní směr (Rudik, Zaciorskij, Vygotskij) - západní směr (Eysenck, Vaněk) 1952 OH v Helsinkách 1973 psych. sportu na VŠ v ČR

Psychologická typologie sportů (Kodým, 1970) senzoricko-koncentrační sporty šachy, golf, šipky, střelba... funkčně mobilizační sporty cyklické sporty – plavání, běh, cyklistika... esteticko-koordinačí sporty akrobat. skoky na lyžích, skoky do vody, gymnastika, krasobruslení, sportovní tanec... rizikové sporty automobilismus, parašutismus, sportovní lezení, jachting, letectví, sjezd. lyžování, skoky na lyžích... heuristiko-individuální sporty stolní tenis, judo, karate, box, šerm, badminton... heuristicko-kolektivní sporty sportovní hry – volejbal, basketbal, fotbal...

Osobnost sportovce Individulní přístup individuální jednota duševních vlastností, které jsou relativně stálé a v každé konkrétní situaci se projevují zcela typickým způsobem Individulní přístup

Struktura osobnosti sportovce AUTO- REGULAČNÍ SYSTÉM

Struktura osobnosti sportovce OSTATNÍ ZAMĚŘENOST (SPORTOVNÍ DISCIPLÍNA) POHYBOVÉ DOVESTNOSTI SCHOPNOSTI T E M P E R A M E N T

Struktura osobnosti sportovce OSTATNÍ

Temperament Základ pro dynamiku osobnosti sportovce Vrozená vlastnost osobnosti, která se projevuje charakteristickými znaky

Dynamika osobnosti sportovce Superkompenzační efekt

Superkompenzační efekt TEMPERAMENT NÁSTUP ODEZVA ODEZNÍVÁNÍ REGENERACE

Superkompenzační efekt TEMPERAMENT NÁSTUP ODEZVA ODEZNÍVÁNÍ REGENERACE rychlý

Superkompenzační efekt TEMPERAMENT NÁSTUP ODEZVA ODEZNÍVÁNÍ REGENERACE rychlý vysoká

Superkompenzační efekt TEMPERAMENT NÁSTUP ODEZVA ODEZNÍVÁNÍ REGENERACE rychlý vysoká rychlé

Superkompenzační efekt TEMPERAMENT NÁSTUP ODEZVA ODEZNÍVÁNÍ REGENERACE rychlý vysoká rychlé krátká

Superkompenzační efekt TEMPERAMENT NÁSTUP ODEZVA ODEZNÍVÁNÍ REGENERACE CH rychlý vysoká rychlé krátká

Superkompenzační efekt TEMPERAMENT NÁSTUP ODEZVA ODEZNÍVÁNÍ REGENERACE CH rychlý vysoká rychlé krátká pomalý

Superkompenzační efekt TEMPERAMENT NÁSTUP ODEZVA ODEZNÍVÁNÍ REGENERACE CH rychlý vysoká rychlé krátká pomalý nízká

Superkompenzační efekt TEMPERAMENT NÁSTUP ODEZVA ODEZNÍVÁNÍ REGENERACE CH rychlý vysoká rychlé krátká pomalý nízká

Superkompenzační efekt TEMPERAMENT NÁSTUP ODEZVA ODEZNÍVÁNÍ REGENERACE CH rychlý vysoká rychlé krátká pomalý nízká

Superkompenzační efekt TEMPERAMENT NÁSTUP ODEZVA ODEZNÍVÁNÍ REGENERACE CH rychlý vysoká rychlé krátká S pomalý nízká

Superkompenzační efekt TEMPERAMENT NÁSTUP ODEZVA ODEZNÍVÁNÍ REGENERACE CH rychlý vysoká rychlé krátká S pomalý nízká F pomalé dlouhá M nízká / vysoká (individuální)

potřeba subjektu dosahovat úspěchů v různých druzích činností Výkonová motivace potřeba subjektu dosahovat úspěchů v různých druzích činností 2 potřeby: potřeba dosáhnout úspěchu potřeba vyhnout se neúspěchů

Aspirace Úroveň výkonu, kterou jedinec očekává, že dosáhne po předchozí známé zkušenosti

potřeba dosáhnout úspěchu potřeba vyhnout se neúspěchu Aspirace potřeba dosáhnout úspěchu potřeba vyhnout se neúspěchu úkoly střední obtížnosti úkoly velmi snadné úkoly extrémní náročnosti úspěch neúspěch radost, smích, euforie, výrazná gestikulace... zvýšení ÚA, motivace pláč, vztek, strach, nemluvnost... snížení ÚA, motivac

Aspirace úroveň aspirace (cílová diskrepance) rozdíl mezi vyjádřenou aspirací (očekáváním) a předchozím výkonem. pozitivní nulová negativní

Předstartovní stavy Stav nadměrné aktivace („startovní horečka“)  Stav snížené aktivace (apatie)  Stav optimální úrovně aktivace („bojová pohotovost“) 

Psychologické selhání 10:38 Psychologické selhání Prvotní psychologické selhání Druhotné psychologické selhání ROVNICE STRESU: AGRESIVITA ! ! KRIZE ANXIOZITA FRUSTRACE STRES NEGATIVNÍ EMOCE APATIE

Regulace sportovce Spustit Přeskočit

Motorické učení Proces, při kterém dochází k upevňování motorických schopností v CNS prostřednictvím vytváření a zpevňování synapsí (spojů v šedé kůře mozkové)

Fáze motorického učení 10:38 Fáze motorického učení GENERALIZACE IRADIACE VZRUCHŮ DIFERENCIACE KONCENTRACE VZRUCHŮ AUTOMATIZACE STABILIZACE KREATIVITA TVOŘIVÁ KOORDINACE

Stres Spustit Přeskočit

Co je to zdraví? Pohledy na zdraví: nepřítomnost nemoci; rovnováha mezi organismem a prostředím; stav, kdy je člověku „dobře“. Současné pojetí zdraví: zdraví celkový (tělesný, psychický, sociální a duchovní) stav člověka, který mu umožňuje dosahovat optimální kvality života a není překážkou obdobnému snažení druhých lidí (Křivohlavý, 2001) Přeskočit

Bio-psycho-socio-spirituální rovnováha osobnosti

„Zdraví je stav, kdy je člověku naprosto dobře, a to jak fyzicky, tak psychicky i sociálně. Není to jen nepřítomnost nemoci a neduživosti“ (Ústava WHO, 1948)

Determinanty zdraví Vnitřní vlivy: faktory neovlivnitelné - genetický základ, věk, pohlaví Vnější vlivy: faktory ovlivnitelné - životní styl, životní prostředí, lékařská péče

Základní determinanty zdraví 10:38 Základní determinanty zdraví Životní způsob 50% Životní prostředí 20% Genetický základ 20% ZDRAVÍ Pokud bychom vyšli z předpokladu, že zdraví lze zhruba ze 70% ovlivnit zlepšením životního prostředí a zdravějším chováním lidí, pak je zřejmé, že dosud se této oblasti věnuje jen poměrně malá pozornost. Těžko říct, proč tomu tak je. Odborníkům se zmíněná oblast může jevit jako „málo medicínská“, politikům jako obtížně ovlivnitelná, občanům jako nepříjemně zasahující do jejich soukromí a ohrožující jejich právo na svobodnou volbu svých životních aktivit. Jak už to však bývá, hlavní problém je asi v tom, že zmíněné schéma je velmi zjednodušující a že např. v životním způsobu je skryta celá řada významných okolností, např. kouření, obezita, sedavý způsob života, stres, výživa, alkohol a drogy. Nespornou důležitost má politická a ekonomická situace (bylo by možné ji zařadit do životního prostředí), která do značné míry předznamenává možnost skutečné volby občanů, např. v oblasti pitné vody, výživy, bydlení, vzdělání apod. Další významnou okolností je kultura, která obsahuje tradice, zvyklosti, hodnoty, historickou zkušenost a řadu dalších faktorů, které ovlivňují zdraví lidí. Nejvýznamnější relativně samostatnou determinantou zdraví je kouření. Jeho nebezpečí roste, a to pokud jde o nárůst kouření mládeže a zejména děvčat. Zdravotnické služby 10%

Zdravý životní styl Zahrnuje: dostatek pohybových aktivit, plnohodnotná a vyvážená strava a pravidelný pitný režim, duševní pohoda, dodržování zásad osobní hygieny, ochrana před nakažlivými nemocemi, ochrana před škodlivinami prostředí, ochrana před úrazy, nezneužívání návykových látek.

Nejčastější příčiny úmrtí v ČR kardiovaskulární onemocnění (přes 50%), rakovinné bujení (přes 25%), úrazy a nehody, nemoci dýchací a trávicí soustavy.

Duševní hygiena systém propracovaných pravidel a rad sloužících k udržování, prohlubování nebo znovuzískání zdraví a duševní rovnováhy (Míček, 1984), v širším smyslu slova: péče o umožnění optimálního fungování duševní činnosti, v užším smyslu slova: boj proti výskytu duševních nemocí, základem duševní hygieny je tzv. duševní zdraví - stav, který je výsledkem vědomého či nevědomého dodržování zásad duševní hygieny, správná adaptace (přizpůsobení) organizmu - ovlivňování podněty a podmínkami okolí (stresory → stres).

Prvky duševní hygieny Prvky duševní hygieny vedoucí k duševní rovnováze dělíme: slovo hudba pohyb relaxace masáže energie psychostimulace životní styl a životní filozofie

Další témata... Regulační prostředky Psychologie koučování Psychomotorika Agresivita Bez prezentace

Děkuji za pozornost. pacholik@fsps.muni.cz