Téma: Volby Grofová Eva Horáková Monika Oličová Irena

Volby - vymezení Způsob, jakým jsou vybíráni členové některých státních a jiných orgánů, zejména zastupitelských sborů. (Žaloudek K., 452 s.) volby a demokracie

Historie voleb Antika – prvopočátky voleb ostrakismus (střepinový soud) Středověk volba císaře Svaté říše římské volba papeže Osvícenství Jean Jacques Rousseau Moderní pojetí demokracie reprezentativní vláda právo volit a být volen

Vývoj voleb na našem území První republika (1918 – 1938) 1920 – volby do Národního shromáždění volební právo přiznané ženám nevolí zástupci branně-bezpečnostních sborů princip poměrného zastoupení povinnost volit

Vývoj voleb na našem území Období po druhé světové válce Volby 1946 Ústavodárné národní shromáždění snížení věkové hranice aktivního volebního práva na 18 let strany se socialistickou orientací získávají 83,3 % hlasů

Vývoj voleb na našem území Období po únoru – „Vítězný únor“ a nová ústava jednotné kandidátky Národní fronty omezení volebního práva Výsledky voleb – komunisté získávají: 1954 – 97,89 % 1960 – 99,86 % 1964 – 99,99 %

Vývoj voleb na našem území Volby po roce – první svobodné volby po dlouhodobém útlaku Listina základních práv a svobod a její vymezení volebního práva Zákon o politických stranách

Volební právo = „kdo má právo účastnit se voleb“ Ze samotné pozice voliče existují dva druhy volebního práva: aktivní – občan smí volit pasivní – občan smí kandidovat a být volen Podle periodicity rozlišujeme volby: řádné mimořádné

Volební právo Podle „bezprostřednosti“ rozlišujeme volby: přímé nepřímé Podle územního rozsahu rozlišujeme volby: všeobecné – např. Poslanecká sněmovna dílčí – např. Senát doplňovací – např. rezignace nebo úmrtí poslance

Volební právo Charakteristické pro demokratické státy: všeobecné – každý svéprávný občan od určitého věku smí volit, bez ohledu na původ, pohlaví, majetek,… rovné – každý hlas má stejnou váhu, každý volič má jeden hlas tajné – anonymita voliče volič x volitel

Volební systém je způsob, jakým jsou přidělovány kandidátům mandáty s ohledem na výsledek hlasování ve volbách Druhy volebních systémů: poměrný (proporcionální) většinový (majoritní) smíšený

Poměrný volební systém také označován jako proporcionální systém výsledek voleb je stanoven podle poměru hlasů, které jednotlivé strany získaly vláda vzešlá z tohoto systému je méně stabilní u nás se používá při volbách do obecních zastupitelstev, PS a při krajských volbách

Nejzákladnější proporční volební techniky systém volebního dělitele výhoda: nedochází k problémům s nepřidělenými mandáty d´Hondtův dělitel – metoda největšího průměru systém volebních kvót Harova kvóta

Rozdělení křesel podle d´Hondtovy metody Rozdělení 6 křesel mezi 4 politické strany Strana  na 1 křeslo  na 2 křesla  na 3 křesla  na 4 křesla  na 5 křesel A , B ,3107,586 C ,542 D12562,541,731,325

Většinový volební systém dává reálnou šanci na úspěch jen těm největším stranám napomáhá k vytvoření systému dvou stran střídajících se u moci (např. USA, Británie) výhody: volí se jednotlivci, voliči „znají svého poslance“ nevýhody: neumožňuje zastoupení malých stran

Varianty většinového volebního systému princip prosté většiny princip absolutní většiny princip kvalifikované většiny princip alternativního hlasu

Vymezení pojmů „pravice“ a „levice“ LEVICEPRAVICE  důraz na zájmy nižších a středních vrstev společnosti  důraz na základní svobody jednotlivců, upřednostňuje jednotlivce před právy společnosti  důraz na rovnost (politickou, sociální, náboženskou, rovnost příležitostí)  ochrana soukromého vlastnictví a svoboda podnikání  staví se za vyšší míru zásahů státu do ekonomiky  odmítání výrazných zásahů státu do fungování ekonomiky  prosazuje spíše kolektivismus před individuální iniciativou  respektování tradic a zvyklostí

Volby do PS PČR 2006 zdroj:

Volby do PS PČR 2010 nestranické iniciativy „Defenestrace 2010“ „Vyměňte politiky.cz“ „Přemluv bábu“ studentské volby

Volby do PS PČR 2010 zdroj:

Vybraní představitelé současné vlády Zdroj: Předseda vlády RNDr. Petr Nečas (ODS) 1. místopředseda vlády a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) Místopředseda vlády a ministr vnitra Radek John (VV) Ministr financí Ing. Miroslav Kalousek (TOP 09)

Vybraní představitelé současné vlády Zdroj: Ministr obrany RNDr. Alexandr Vondra (ODS) Ministr spravedlnosti JUDr. Jiří Pospíšil (ODS) Ministr dopravy JUDr. Vít Bárta (VV) Ministr školství Mgr. Josef Dobeš (VV)

Ot. č. 1: Zúčastníte se komunálních voleb 2010?

Ot. č. 2: Zajímáte se o politické dění v ČR?

Ot. č. 3: Chodíváte volit?

Ot. č. 4: Volíte pravici nebo levici?

Ot. č. 5: Chcete přímou volbu prezidenta?

Zdroje KREJČÍ, O. Kniha o volbách. Praha: Victoria Publishing, ŽALOUDEK, K. Encyklopedie politiky. Praha: Libri, DAVID, R. Politologie. Olomouc: Olomouc, ŘÍCHOVÁ, B. Úvod do současné politologie. Praha: Portál, CHYTILEK, R., et al. Volební systémy. Praha: Portál, Volby.cz [online]. c2010 [cit ]. Dostupné z WWW:.

Zdroje Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Wikipedie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW:. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Wikipedie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW:. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2010 – Wikipedie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW:.

Děkujeme za pozornost