Nástup Habsburků v českých zemích Název školy Gymnázium Zlín - Lesní čtvrť Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0484 Název projektu Rozvoj žákovských kompetencí pro 21. století Název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUM Nástup Habsburků v českých zemích Označení DUM VY_32_INOVACE_11_1_01 Autor Mgr. Miroslav Flieger Datum 01.07.2013 Vzdělávací oblast Člověk a společnost Vzdělávací obor Dějepis Tematický okruh Novověk Ročník 2. ročník gymnázia, sexta www.zlinskedumy.cz

Ferdinand I. (1503-1564) českým králem od roku 1526 po smrti Ludvíka Jagellonského se na základě dynastických dohod stal nástupcem manžel jeho sestry Anny Ferdinand I. Habsburský čeští stavové však jeho nástup na trůn podmínili řadou podmínek (téměř žádnou nesplnil) a nakonec jej 23. října 1526 přijali za českého krále, slavnostní korunovace proběhla 24. února 1527 [1] Anna Jagellonská (1503-1547), manželka Ferdinanda I.

Ferdinandova politika, vztahy se stavy energický, nadaný a systematický vladař; cílem bylo dosažení silné panovnické moci – nutná srážka krále a stavovské opozice typický střet krále a stavů – výběr berní = daní (Ferdinand potřeboval značné sumy), o jejichž výši rozhodoval zemský sněm 1546 – 1547 – Šmalkaldská válka, kdy bojoval Ferdinand I. proti říšským knížatům a žádal české stavy o vojenskou hotovost – stavové odmítli [2] Ferdinand I.

Ferdinandova politika, vztahy se stavy Jan IV. Z Pernštejna, představitel východočeské šlechty, se v tuto chvíli překvapivě nepostavil do čela protihabsburské opozice, což stavovský odboj zklamalo, účast v odboji odmítla i moravská a slezská šlechta Ferdinand I. v říši vojensky uspěl a potrestal odbojné české stavy, dal popravit dva měšťany a dva zemany; tresty dopadly hlavně na města (omezení samosprávy, pokuty, bourání hradeb), celkově posílil svou pozici [3] Renesanční zámek v Pardubicích, který vlastnil Jan IV. z Pernštejna, čelní představitel stavovské opozice za vlády Ferdinanda I.

Ferdinand I. a řešení náboženské otázky Ferdinand tvrdě pronásledoval Jednotu bratrskou - většina trestaných šlechticů za odboj byli členy této církve (za svou víru však trestáni být nemohli – to by vyvolalo další nevoli vůči králi) další členové Jednoty bratrské z řad měšťanů a poddaných museli přestoupit na jinou víru (kališnictví, katolictví), nebo emigrovat – do Slezska a Polska – velká část byla z východních Čech (Růžový palouček u Litomyšle – pověstné místo loučení s vlastí) Jan Augusta, biskup Jednoty bratrské byl po ukrývání v lesích okolo Litomyšle vězněn 16 let na hradě Křivoklátě [4] Biskup Jednoty bratrské Jan Augusta (1500 – 1572)

Ferdinandův rodinný život Ferdinand byl synem krále španělského Filipa I. Sličného a Johany Šílené (matka později shledána neschopnou vlády a dožila v izolaci) starším bratrem Ferdinanda byl Karel V., král španělský a císař Svaté říše římské; roku 1556 předal říšský trůn právě Ferdinandovi Ferdinand měl s manželkou Annou Jagellonskou patnáct dětí (královna Anna zemřela na horečku omladnic po porodu poslední dcery Johany roku 1547) syn Maxmilián II. se stal Ferdinandovým nástupcem, druhorozený syn Ferdinand způsobil pozdvižení, když roku 1557 vstoupil do manželství s kupeckou dcerou Filipínou Welzerovou [5] Maxmilián II. (1527 – 1576)

Kultura za Ferdinanda I. architektura – obvykle italští autoři, například Paolo della Stella či Giovanni Maria Aostalii, tvůrci Letohrádku královny Anny; dalším typem staveb jsou zámky (často později dostavované, či upravované), např. v Telči, Pardubicích, Kaceřově či Moravské Třebové literatura – Kronika česká Václava Hájka z Libočan; řada překladů do českého jazyka (Jan Blahoslav – Nový zákon), obecně rozvoj české literatury knižní malba – kancionály malířství – portréty, sgrafita [6] Letohrádek královny Anny [7] Nádvoří zámku v Telči

Otázky a úkoly 1. Jakým způsobem se stal Ferdinand I. českým králem? 2. Pokuste se charakterizovat Ferdinandovu osobnost (pomocí charakterových vlastností). 3. Jak hodnotíte způsob, jakým řešil Ferdinand I. střet s českými stavy? 4. Proč bylo tak nezvykle pohlíženo na sňatek mladšího králova syna Ferdinanda? 5. Pokuste se v okolí svého města (školy, bydliště) nalézt alespoň dva příklady staveb z doby krále Ferdinanda I.

Zdroje: [1] MALER ZU SCHWAZE, Hans. Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 1.7.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Annajagiello.jpg [2] BOCKSBERGER DER AELTERE, Hans. Wikipedia.cz [online]. [cit. 1.7.2013]. Dostupný na WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Hans_Bocksberger_der_Aeltere_001.jpg [3] HRON, Josef. Wikipedia.org [online]. [cit. 1.7.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pardubice_z%C3%A1mek3.JPG [4] PŘECECHTĚL, Josef Rupert Maria. Wikipedia.org [online]. [cit. 1.7.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jan_Augusta_1861.jpg [5] CUSTOS, Dominicus. Wikipedia.org [online]. [cit. 1.7.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Maximilian_II_HRR_MATEO.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Prag_Belvedere_20110430.jpg?uselang=cs [6] BJALEK, Michal. Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 1.7.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Z%C3%A1mek_Tel%C4%8D,_n%C3%A1m._Zachari% C3%A1%C5%A1e_z_Hradce_1,_Tel%C4%8D_1.JPG?uselang=cs [7] JUANDEV. Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 1.7.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Praha,_Kr%C3%A1lovsk%C3%A1_zahrada,_rekon strukce_kr%C3%A1lovsk%C3%A9ho_letohr%C3%A1dku_%28003%29.JPG

Literatura Dějiny zemí Koruny české. Paseka, Praha 1992. ISBN 80-7185-005-5. Vorel, Petr: Velké dějiny zemí Koruny české, Paseka, Praha Litomyšl 2005. ISBN 80-7185-648-7.